Étienne Geoffroy Saint-Hilaire

Étienne Geoffroy Saint-Hilaire
Narození	15. dubna 1772 Étampes
Úmrtí	19. června 1844 (ve věku 72 let) Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise Grave of Geoffroy Saint-Hilaire
Bydliště	Francie
Alma mater	Pařížská univerzita
Povolání	biolog, politik, zoolog, přírodovědec a ornitolog
Zaměstnavatel	Národní přírodopisné muzeum
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie
Choť	Angélique-Jeanne-Louise-Pauline Brière de Mondétour
Děti	Isidore Geoffroy Saint-Hilaire
Rod	Geoffroy Saint-Hilaire
Příbuzní	Marc-Antoine Geoffroy-Château (sourozenec) Albert Geoffroy Saint-Hilaire a Anaïs-Louise-Pauline Geoffroy Saint-Hilaire (vnoučata)
Funkce	zastupitel Seine-et-Oise (1815) prezident (Francouzská akademie věd; 1833)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etienne Geoffroy Saint-Hilaire (15. dubna 1772, Étampes, Francie – 19. června 1844, Paříž) byl francouzský přírodovědec. Jeho jediný syn, Isidore Geoffroy Saint-Hilaire byl zoolog.

Život

Étienne Geoffroy Saint-Hilaire se narodil ve vesnici Étampes nedaleko Paříže jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Jeho otec, Gerard Jean Geoffroy, byl právník. Stal se prvním profesorem zoologie v Národním přírodovědném muzeu. Byl členem Commission des sciences et des arts během Napoleonovy expedice do Egypta (1798–1801), kde objevil řadu nových živočichů. Po návratu založil v Paříži první evropskou ZOO. Byl také členem francouzské Akademie věd a od roku 1833 jejím prezidentem.

Geoffroy Saint-Hilaire byl evolucionista, stoupenec Lamarcka a odpůrce Cuviera. Při klasifikaci živočichů dospěl k poznatku o existenci společných rysů ve struktuře všech obratlovců.

V roce 1840 oslepl, o několik měsíců později dostal mrtvici a rezignoval na své funkce.^[1]

Dílo

výběr

• Philosophie anatomique. 1818.
• Histoire naturelle des mammifères. 1820–1842. – 7 sv.
• Mémoire sur plusieurs déformations du crâne de l’Homme, suivi d’un essai de classification des monstres acéphales, Mem. Museum Hist. Nat., VII, 1821, 85-162.
• Des faits anatomiques et physiologiques de l’anencéphalie, observés sur un anencéphale humain né à Paris en mars 1821. Dans Philosophie Anatomique, tome II, 1822, 125-153.
• Note sur un monstre humain (anencéphale) trouvé dans les ruines de Thèbes en Egypte par M. Passalacqua, Arch. Génér. de Médecine, X, 1826, 154-126.
• Description d’un monstre humain, né avant l’ère chrétienne, et considérations sur le caractère des monstruosités dites anencéphales, Ann. Sc. Naturelles, VII, 1826, 357-381.
• Principes de philosophie zoologique, discutés in mars 1830, au sein de l’Académie royale des sciences. Pichon & Didier, Paris 1830 (online).
• Notions Synthétiques historiques et physiologiques de philosophie naturelle, Paris 1838.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Étienne Geoffroy Saint-Hilaire na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Étienne Geoffroy Saint-Hilaire na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.