Černý dům

Černý dům
Černý dům
Černý dům
Účel stavby

dům, restaurace

Základní informace
Přestavba1637
Materiálkámen
Další majiteléFried, Taussing, Jan Rábl
Poloha
AdresaKarlovo náměstí, Třebíč, ČeskoČesko Česko
UliceKarlovo náměstí
Souřadnice49°12′59,04″ s. š., 15°52′51,96″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky35604/7-3130 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černý dům je renesanční nemovitá kulturní památka[1] na severní, dolní straně Karlova náměstí v Třebíči; na horní straně náměstí je podobného rázu Malovaný dům.

Historie

Do téměř dnešní podoby nechal Černý dům přestavět bohatý třebíčský měšťan Jan Rábl, mistr mydlářský. Ten dům zakoupil a roku 1637 nechal jeho stranu obrácenou do náměstí pokrýt figurálními sgrafity. Ty přetrvaly do svého zalíčení v roce 1862, které si objednal nový majitel domu. Tento stav přetrval až do roku 1927, kdy byla sgrafita odborně obnovena pod dohledem památkového úřadu. V nové době byl dům v majetku židovských obchodníků Frieda a Taussiga; tamnímu obchodu s textilem se proto dlouho říkalo „U Taussiků“.

Dům dlouhá léta sloužil též provozu hospody Černý dům. Na tuto tradici navázala v 21. století restaurace V Černém domě. Mimo ni jsou zde obchody s textilním zbožím, kancelářskými a školními potřebami, nábytkem, cestovní kancelář, šicí dílna a dalš.

Popis

Stěna domu směřující do náměstí je pokryta figurálními sgrafity. Postavy v horních výklencích představují tyto lidské ctnosti:[2]

  • Fides, víra – žena upřímně hledící na kříž svírající v rukách;
  • Charitas, láska – znázorněna srdečným vztahem lásky matky a dítěte;
  • Spes, naděje – symbolicky představována děvčetem pevně stojícím proti větru;
  • Justitia, spravedlnost – žena s typickými atributy váhami a mečem;
  • Fragilitas, pomíjivost – žena zpytující své bytí pomocí zrcadla (věčnosti);[3]
  • Laetitia, veselost – poskakující dívka s květinami a mečem.[4]

Ve zbylých třech výklencích jsou okna. Pod římsou prvního poschodí jsou arabesky. Pod nimi pak lovecké výjevy a římští císaři Vespasián a Titus a cválající jezdec s mečem. Další postavou je potácející se rytíř, který se opírá o kopí, vedle něho své místo zaujímají tři erby: říšský, waldštejnský a žerotínský. Zbylé dva velké obrazy nejsou jednoznačně vyloženy; poslední obraz napravo má znaky biblického motivu.

Dům míval dva vysoké kamenné štíty, taktéž zdobené obrazy: Šalamounovým rozsudkem a volba a zavržení krále Saula. Na domě je i portál tesaný z pískovce, nad nímž se nacházely tři štíty s erby, první štít ukazuje říšského orla, prostřední představuje erb Waldštejnský a třetí je erb Žerotinský. Pod nimi je nápis POZIEHNEG HOSPODINE TOMUTO DOMU Y WSSECHNIEM W NIEM PRZEBYWAGYCZYM (současnou češtinou: Požehnej Hospodine tomuto domu i všem v něm přebývajícím). Pod nápisem je hvězdářské znamení planety Smrtonoše (Marsu), po obou stranách je letopočet 1619[5].

  • Sgrafita a údaje o rekonstrukci na stěně domu
    Sgrafita a údaje o rekonstrukci na stěně domu
  • Portál s nápisem
    Portál s nápisem
  • Trappův nákres Černého domu
    Trappův nákres Černého domu
  • Průchod do dvora
    Průchod do dvora

Odkazy

Reference

  1. ↑ Evidenční číslo rejstříku: 35604/7-3130.
  2. ↑ Uváděno podle Trappa, l. c., str. 355.
  3. ↑ Zde Joura, l. c., uvádí Prudentia, rozumnost.
  4. ↑ Jinak uvádí Joura, l. c., Gloria, sláva.
  5. ↑ Památky archaeologické a místopisné, rok 1857, II díl, sešit VIII, str. 356 Dostupné online

Literatura

  • TRAPP, M. V. Některé starožitné památky města Třebíče v Moravě. In Památky archeologické, 1857.
  • JOURA, J. Černý dům na Karlově náměstí. In Horácké noviny. Roč. 13, č. 68 (2002).

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Černý dům na Wikimedia Commons
  • Dílo Některé starožitné památky města Třebíče v Moravě ve Wikizdrojích