Česká pravice

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Česká pravice (zkratka ČP) byla česká pravicová politická strana. Strana se utvářela již od roku 1993, oficiálně zaregistrovaná byla v lednu 1994. V lednu 2022 vláda navrhla pozastavit činnost strany, protože neplnila zákonné povinnosti.^[2] K pozastavení došlo 16. března téhož roku.^[3][4] Nejvyšší správní soud stranu rozpustil v prosinci 2023.^[1][5]

Prvním předsedou strany byl Karel Fuchs, kterého později nahradil Michal Simkanič, známý z finančního skandálu Stanislava Grosse.^[6]

Charakteristika

Mezi hlavní body programu patřilo přezkoumání smyslu existence České národní banky, zrušení majetkové daně, povinného nemocenského pojištění, důrazné zpřísnění systému sociálních dávek či požadavek dokončení zemědělských restitucí a privatizace.^[zdroj?]

Strana se ideologicky hlásila k americkým republikánům a britským konzervativcům.^[zdroj?] V zahraniční politice prosazovala přímou spolupráci s USA, s proamerickými postoji. Naopak kriticky se stavěla k českému členství v Evropské unii, i k samotnému charakteru EU.^[zdroj?]

Na domácí politické scéně byla strana ideologicky nejbližší ODS.^[zdroj?]

Volební výsledky

Parlamentní volby

^* ČP těsně před konáním parlamentních voleb stáhla svoji kandidaturu ve prospěch ODS, aby podle slov Michala Simkaniče „Zabránila rudorůžovému nebezpečí“.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 za ČP kandidoval Milan Volf, předseda Volby pro Kladno, ale skončil na třetím místě a do druhého kola tak nepostoupil.^[7]

Odkazy

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.