Štípa

Štípa
Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Zlín
Okres	Zlín
Kraj	Zlínský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°15′45″ s. š., 17°42′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 798 (2021)[1]
Katastrální území	Štípa (6,9 km²)
Nadmořská výška	240–360 m n. m.
PSČ	557 14 763 14
Počet domů	568 (2011)[2]
Štípa
Další údaje
Kód části obce	70149
Kód k. ú.	670146
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štípa (moravsky Ščípa) je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 7 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Na západě sousedí k. ú. Štípa s k. ú. Kostelec, na jihu s k. ú. Zlín, na východě s k. ú. Hvozdná a Velíková a na severu s k. ú. Lukov. Štípa je tvořena starší Hrubou Štípou (s Horním a Dolním koncem a Výpustou).^[3]

Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.

Název

Na vesnici bylo přeneseno (mužské) osobní jméno Ščípa (utvořené od slovesa ščípati – "štípat"). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Šach, Myslík, Moravec, a Šišmu).^[4]

Přírodní poměry

Štípou protéká Štípský potok, který je levostranným přítokem Fryštáckého potoka, jenž se vlévá do řeky Dřevnice. Zhruba čtvrtinová část území je zalesněná a prochází jím mimo jiné Cyrilometodějská stezka, Via Czechia - centrální. V katastru se také nachází zejména 2 vodní plochy, z nichž jedné se lokálně říká Štěpánka.

Severní částí katastrálního území protéká také Lukovský potok.

Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–360 m. Nejvyšším pojmenovaným bodem území je vrchol Úlehle ve výšce 352,5 m n. m.^[5]

Doprava

Štípou prochází silnice:

• II/491- Fryšták - Slušovice - Lípa
• III/4911- Kostelec - Lešná
• III/4912- Štípa - Velíková
• III/ 49015 - Kostelec - Lešná - Lukov^[3]

Tato místní část je také v obslužnosti městské hromadné dopravy DSZO.

Nachází se zde také neveřejné Letiště Zlín Štípa (LKSTIP) na uměle upravené plošině bývalé zemědělské práškařské plochy 0,5 km jižně od silnice Štípa - Velíková.^[6]

Obyvatelstvo

Historie

Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v Tuřanech a v Žarošicích.^[8] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516.^[9]

Pamětihodnosti

Poutní kostel

Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.

Klášter

Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.^[10] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970–1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.^[11]

Větrný mlýn

U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.^[12]

V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.^[13]

Kultura, vzdělávání, sportovní vyžití, volný čas, spolky a organizace, místní zvyky

• 14. základní škola ve Štípě (odkaz na internetové stránky)
• mateřská škola
• turistický oddíl - TJ Sokol - oddíl turistiky
• pobočka Knihovny Františka Bartoše (odkaz na internetové stránky)
• TJ Sokol (cvičení)
• FK Štípa (fotbalové hřiště) - pořádání turnajů, zábav, dětského dne, aj.  i ve spolupráci s ostatními občanskými sdruženími
• Český červený kříž - pořádání zábav, přednášek
• Český svaz včelařů - pořádání výstav, prodej medu, aj.
• Český svaz žen - pořádání zájezdů, výstav ručních prací, vzdělávacích akcí
• Sarkandr - sdružuje katolickou mládež
• Český svaz zahrádkářů - pořádá výstavy
• Český myslivecký svaz - myslivecká společnost Ostřice
• Klub seniorů - pořádání zájezdů, přednášek, rekreací
• Sbor dobrovolných hasičů (pořádání cvičení, soutěží, sběru železného šrotu)
• Centrum pro rodinu Vizovice o.s., pobočka Štípa (kurz efektivního rodičovství, přednášky o manželství a rodičovství pro rodiče, manžele i děti také na školách)
• dětský koutek u ZŠ
• dva dětské koutky (na Staré cestě)
• každoročně 1. týden v září se pořádá tradiční mariánská pouť (odkaz na internetové stránky)^[3]
• pobočka ZUŠ Morava (odkaz na internetové stránky)

Odkazy

Reference

Literatura

• Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340–341 (Štípa)
• Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468–472, dostupné online[2]
• František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114
• Josef PALA: Štípa – mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štípa na Wikimedia Commons
• Štípa – mariánské poutní místo [3]
• Klášter sester karmelitánek: http://karmel.stipa.cz/o-nas/ Archivováno 6. 5. 2021 na Wayback Machine.
• Poutní místo na kudyznudy.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.