1607

2. tisíciletí

◄ 16. stol. • 17. století • 18. stol. ►
◄◄ ◄ 1603 • 1604 • 1605 • 1606 • 1607 • 1608 • 1609 • 1610 • 1611 ► ►►

1607 (MDCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

13. ledna krach Janovské banky po vyhlášení státního bankrotu ve Španělsku
20. ledna povodeň, způsobená přílivovou vlnou (tsunami) z Bristolského kanálu, udeřila na pobřeží Západní Anglie a Jižního Walesu – zanechala za sebou 2 000 mrtvých a tisíce bezdomovců
24. ledna falcký kurfiřt Fridrich IV. (otec českého krále Fridricha Falckého) udělil osadě Mannheim poté, co zde zahájil výstavbu pevnosti Friedrichsburg 17. března 1606, městská práva
24. února premiéra opery Orfeus Claudia Monteverdiho ve vévodském paláci v Mantově
25. dubna nizozemské loďstvo porazilo španělské námořní síly u Gibraltaru
9. května prodal Jan Rudolf Trčka z Lípy panství Kumburk (hrad) s městem Jičínem panu Zikmundu II. Smiřickému ze Smiřic za 84 000 kop grošů českých
13. května Angličané založili v Severní Americe první stálou kolonii Virginii s hlavním městem Jamestownem
19. května byla založena protestantská univerzita v německém Gießenu
11. června městečko Žďár povýšeno Františkem kardinálem z Ditrichštejna na město
23. září po 43 dnech obléhání bylo hlavní město opavského vévodství Opava, středisko reformace ve Slezsku, dobyto vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk)
Havana se stala hlavním městem španělské kolonie Kuba
poprvé zazněla anglická hymna God Save the King
protektorem knížectví Andorra se vedle biskupa ze Seu d'Urgell stal po hrabatech z Foix francouzský král
V Bratislavě založeno Evangelické lyceum
Johannes Kepler pozoroval Halleyovu kometu
Italský jezuita Matteo Ricci vydal katechismus v čínštině, nazvaný Pravý význam Pána nebes
Dithmar Blefken vydal popis Islandu, nazvaný Islandia
Vydán protestantský církevní řád pro Norsko, reformované roku 1537 společně s Dánskem, k němuž patřilo
Učenec Latinus Tancredus v Neapoli údajně vyrobil první umělý led na světě
Bartoloměj Paprocký z Hlohol vydal knihu Rozmlouvání kolátora s farářem
Vavřinec Benedikt z Nudožer vydal školní řád, ve kterém zdůrazňoval názornost a systematičnost výuky, spojení teorie s praxí a důležitost žákovské četby
V Záhřebu založili jezuité gymnázium s knihovnou (dnešní Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu)
Otevřen slavný pařížský most Pont Neuf, na němž působili pouliční knihkupci
Julio Caesar, nemanželský syn císaře Rudolfa II. a Kateřiny Stradové, se v Českém Krumlově seznámil s Markétou, dcerou lazebníka Zikmunda a Lucie Pichlerových, kterou 18. února 1608 brutálně zavraždil
Rytíř Václav Budovec z Budova a rytíř Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byli povýšeni do panského stavu (dva ze tří pánů, popravených mezi 27 vůdci stavovského povstání na Staroměstském náměstí v roce 1621)
Kníže Karel I. z Lichtenštejna upadl v nemilost císaře Rudolfa II. a odešel od dvora na své Moravské statky; za Ferdinanda II. se stal správcem Čech a předsedal tribunálu, který odsoudil 27 vůdců stavovského odboje k smrti
Jan Sarkander získal nižší kněžské svěcení
Filip Lang z Langenfelsu, komoří Rudolfa II. (známý z komedie Císařův pekař a Pekařův císař), byl uvězněn kvůli finančním machinacím
Slezský kníže Karel II. Minsterberský nechal pro svého švagra, císařského hofmistra Adama z Valdštejna, pořídit jako reprezentativní dar faksimile česky psané Pulkavovy kroniky (dnes v Národním archivu v Praze)
Adrian de Vries vytvořil slavnou bustu císaře Rudolfa II.
William Shakespeare napsal drama Antonius a Kleopatra; jeho dcera Susanna se provdala za lékaře Johna Halla

Probíhající události

1568–1648 – Nizozemská revoluce
1568–1648 – Osmdesátiletá válka
1600–1611 – Polsko-švédská válka

Narození

Česko

13. července – Václav Hollar z Práchně, malíř a rytec († 25. března 1677)
28. července – Oldřich František Libštejnský z Kolovrat, šlechtic († 3. ledna 1650)
neznámé datum
- Václav František Kocmánek, český spisovatel († 1679)
- Jiří Konstanc, český kněz, spisovatel, pedagog a misionář († 24. března 1673)
- Dionysio Miseroni, český glyptik a brusič kamenů († 29. června 1661)

Svět

Madeleine de Scudéry (* 15. listopadu)
12. března – Paul Gerhardt, německý barokní básník († 27. května 1676)
24. března – Michiel de Ruyter, nizozemský admirál, účastník námořních bojů mezi Angličany a Nizozemci. († 29. dubna 1676)
01. dubna – Marie Eleonora Braniborská, braniborská princezna a falcká lankraběnka († 18. února 1675)
16. dubna – Mikuláš Jindřich, vévoda Orleánský, syn francouzského krále Jindřicha IV. († 17. listopadu 1611)
26. dubna – Magdalena Kateřina Falcko-Zweibrückenská, německá šlechtična († 20. ledna 1648)
05. srpna – Antonio Barberini, italský katolický kardinál a arcibiskup v Remeši († 3. srpna 1671)
24. srpna – Šebastián z Rostocku, polský římskokatolický duchovní († 9. července 1671)
15. září – Karel Španělský, španělský infant († 30. července 1632)
01. listopadu – Georg Phillipp Harsdörffer, německý jazykovědec, básník a překladatel († 16. září 1658)
05. listopadu – Anna Maria van Schurmanová, nizozemská malířka, grafička a básnířka († 4. května 1678)
15. listopadu – Madeleine de Scudéry, francouzská spisovatelka († 2. června 1701)
26. listopadu – John Harvard, donátor Harvardovy univerzity († 14. září 1638)
neznámé datum
- Ču Jou-sung, první císař dynastie Jižní Ming, který v letech 1644–1645 vládl z Nankingu Střední a Jižní Číně († 1646)
- David Schedlich, česko-německý hudební skladatel 17. století († 11. listopadu 1687)
- Frans Francken III., vlámský barokní malíř († 1667)
- Fabrizio Savelli, italský vojevůdce a velitel papežských vojsk († 26. února 1659)
- Akile Hatun, manželka osmanského sultána Osmana II. († ?)
- Ermeni Süleyman Paša, osmanský velkovezír († 28. února 1687)

Úmrtí

Česko

28. května – Jiří Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr Českého království (* 1551)
27. července – Melchior Pyrnesius z Pyrnu, římskokatolický kněz a světící biskup olomoucké diecéze (* 25. ledna 1526)
27. října – Pavel Litoměřický z Jizbice, renesanční humanistický spisovatel (* 16. srpna 1581)
neznámé datum
- Johannes Werner Garten, jezuitský teolog a čtvrtý rektor Jezuitské koleje v Olomouci (* 1549)
- Sinaj Löw ben Becalel, rabín a přední osobnost pražské, mikulovské a kolínské židovské obce (* 1509)
- Václav Nekeš z Landeka, moravský politik, majitel panství Lukov
- Ferdinand Hoffmann z Grünbühlu, prezident dvorské komory, dvořan, osobní přítel Rudolfa II., strýc Viléma a Petra Voka z Rožmberka

Anna d'Este († 17. května) Svět

04. ledna – Gillis van Conixloo, vlámský malíř krajin (* 24. ledna 1544)
19. ledna – Anna Morganová, baronka Hunsdonová, anglická dvorní dáma (* 1529)
11. března – Giovanni Maria Nanino, italský hudební skladatel (* 1544)
06. dubna – Jan Saenredam, holandský rytec, kartograf a malíř (* 1565)
09. dubna – Eleonora Pruská, pruská princezna, braniborská kurfiřtka (* 21. srpna 1583)
11. dubna – Bento de Góis, portugalský misionář a cestovatel (* ? 1562)
11. května – Michele Ruggieri, italský jezuita amisionář v Číně, spoluautor portugalsko-čínského slovníku a jeden ze zakladatelů evropské sinologie (* 1543)
17. května – Anna d'Este, vlivná francouzská princezna (* 16. listopadu 1531)
28. června – Domenico Fontana, italský architekt, malíř a sochař (* 1543)
30. června – Caesar Baronius, italský kardinál, představený Kongregace oratoriánů sv. Filipa Neri, zakladatel moderní katolické církevní historiografie (* 1538)
17. srpna – Anselmo Marzato, italský kardinál (* 1543)
21. srpna – Cesare Speciano, italský římskokatolický duchovní (* 1. září 1539)
22. září – Alessandro Allori, italský manýristický malíř (* 31. května 1535)
17. října – Balthasar Kademann, německý luterský teolog a duchovní, působící mimo jiné i v České Kamenici (* 1533)
08. listopadu – Alžběta Anhaltsko-Zerbstská, anhaltská princezna a braniborská kurfiřtka (* 15. září 1563)
neznámé datum
- leden – Johan Mathesius mladší, německý lékař a spisovatel (* 25. srpna 1544)