Africká teologie

Africká teologie (African theology) stojí na učení afrických církví konce 19. a začátku 20. století a formuje křesťanství africkým způsobem myšlení a života. Za centrum africké teologie byla na počátku považována katolická teologická fakulta univerzity Lovanium v konžské Kinshase, kde se v roce 1968 odehrálo Kolokvium o africké teologii.[1] Drtivé kritice byl podroben koloniální diskurz, který podle afrických teologů likviduje jazyky a kultury, zatímco skutečně křesťanský diskurz má být letniční – vyjadřovat se ve všech jazycích a kulturách.[2] Africká teologie vypovídá, že evropská interpretace teologických témat pomocí aparátu řecké filosofie neznamená, že tak musí postupovat africká interpretace, která má právo ctít interpretační aparát své, například bantuské filozofie.[3]

Tématy africké teologie se staly: teologie adaptace (první podoba africké teologie do II. vatikánského koncilu), andrický pól africké teologie (andrický pól afrického teologického myšlení představuje specificky africký pohled na život, víru, moudrost a promýšlení víry tímto pohledem), africká teologie osvobození (jihoafrická černá teologie a další směry).[4] Africká teologie rozhodně nemění Boží zjevení (teický pól), avšak interpretuje jej a přijímá jej specificky africkým způsobem (andrický pól).[2]

Mezi významné myslitele africké teologie patří Charles Nyamiti, Bolaji Idowu, John Mbiti nebo Kwesi Dickson. Tito myslitelé také často promýšlejí vztah křesťanství k vybraným tradičním náboženstvím. Význačnými biblisty v rámci africké teologie jsou Lamin Sanneh nebo Kwame Bediako. Bediako a s ním také John Pobee jsou průkopníky africké christologie vystavěné v souladu s kultem předků.[2]

Statistika

Z celkového počtu přibližně 685 milionů křesťanů v Africe (2021)[5] je největší množina římských katolíků, přibližně 158 milionů věřících.[5][6] K pravoslaví se hlásí přibližně 52 milionů lidí v Africe, z toho 37 milionů věřících má etiopská ortodoxní církev, 10 milionů koptská ortodoxní církev, téměř 3 miliony řecká ortodoxní církev a 2 miliony eritrejská ortodoxní církev. Protestantské církve hlásí dohromady 409 milionů věřících, kteří se ovšem dělí do mnoha církví.[7] Po anglikánských církvích statistiky v počtu věřících afrických křesťanů uvádí luteránské církve, metodistické církve, kalvinistické církve, baptistické církve, všechny v mnoha místních podobách. Polovina protestantů se hlásí k některé z letničních církví (pentekostalismus).[2] Menší množiny křesťanů mají potom mnohé původní africké církve, jako je např. Sionská křesťanská církev s patnácti miliony věřících, Věčný posvátný řád cherubínů a serafínů s deseti miliony a řada dalších.[8]

Původní africké církve

Vedle v mnoha místních – věroučně nekonfliktních – nových afrických církví se v Africe zrodily rovněž africké křesťanské církve s vyhrocenějšími postoji, zejména vůči bílým misionářům. Tak byl například v roce 1921 v Belgickém Kongu (dnes Demokratická republika Kongo) založen kimbanguismus – nové křesťanství vyznávané věřícími Církve Ježíše Krista na Zemi.[9] Tito křesťané vyznávají, že skutečný Ježíš byl černé pleti, neboť Ježíš bílé pleti by nebyl určen jim.[2]

Dalším příkladem vymezující se nové africké křesťanské církve je např. beninská Nebeská církev Kristova, která pokládá katolické křesťanství v Beninu za synkretismus křesťanství a vodunu, a z jejího pohledu za obcování katolíků s čarodějnictvím, proti čemuž se ostře vymezuje.[10]

Nemalá množina Afričanů vyznává podle afrikanisty a religionisty Ondřeje Havelky vedle křesťanství jedno z tradičních afrických náboženství (vícečetná náboženská identita), případně jejich synkretismus, jako je například křesťanství a bwiti v Gabonu.[11]

Reference

  1. GIBELLINI, Rosino. Teologické směry 20. století. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2011. S. 480. 
  2. a b c d e HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 292–310. Dostupné online. 
  3. BONGMBA, Elias Kifon. The Routledge Handbook of African Theology. 2. vyd. London, New York: Routledge, 2022. S. 26–41. 
  4. HAVELKA, Ondřej. Čtyři fáze černé teologie v Jihoafrické republice / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  5. a b Status of Global Christianity, 2021, in the Context of 1900–2050. www.gordonconwell.edu [online]. [cit. 2023]. Dostupné online. 
  6. DIAMANT, Jeff. The countries with the 10 largest Christian populations and the 10 largest Muslim populations [online]. [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. JOHNSON, Todd M. a kol. Christianity 2018: More African Christians and Counting Martyrs. International Bulletin of Mission Research. 2017, roč. 42, čís. 1, s. 20–28. 
  8. ROSS, Kenneth R. Christianity in Sub-Saharan Africa. 1. vyd. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2017. 
  9. NZONGOLA-NTALAJA, Georges. The Congo from Leopold to Kabila : A People's History. 1. vyd. London: Zed Books, 2013. S. 48–49. 
  10. HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2021-12-01, roč. 23, čís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2021-12-03]. DOI 10.5507/sth.2021.033. (anglicky) 
  11. HAVELKA, Ondřej. The Syncretism of the Gabonese Bwiti Religion and Catholic Christianity from a Theological and Theological-Ethical Perspective. Acta Universitatis Carolinae Theologica. Karolinum, 2022-11-25, roč. 12, čís. 1, s. 143–159. Dostupné online [cit. 2022-11-26]. DOI 10.14712/23363398.2022.22. (anglicky)