Ajdinský bejlik

Ajdinský bejlik Aydınoğulları ←  1308–1426  → vlajka
Geografie Mapa s anatolskými bejliky, Ajdinský bejlik fialově Ajdinský bejlik (zelená) v čase svého vrcholu mezi lety 1315–1375, Ajdinský bejlik (zelená), území Byzantské říše fialově, území ostatních anatolských bejliků béžově
Hlavní město	Birgi, Selçuk
Obyvatelstvo
Jazyky	turečtina
Náboženství	islámské
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie (emirát)
Vznik	1308 – kolaps Rúmského sultanátu, vznik bejliku
Zánik	1426 – anexe Osmanskou říší
Státní útvary a území
Předcházející Rúmský sultanát Následující Osmanská říše

Ajdinský bejlik existoval coby (polo)nezávislý bejlik (knížectví) v Anatolii od rozpadu Rúmského sultanátu na počátku 14. století po anexi Osmanskou říší v roce 1426. Jeho hlavním městem bylo původně Birgi, posléze pak Ajasoluk (dnes Selçuk) v provincii İzmir.

Zejména v první polovině 14. století představovalo ajdinské námořnictvo významnou sílu v Egejském moři a hrálo klíčovou roli při rozvoji tureckého pirátství, jeho vzestup nedokázala natrvalo zastavit ani drtivá porážka ajdinského loďstva flotilou rytířů sv. Jana v bitvě u ostrova Chios v roce 1319. Moc Ajdinských bejů dosáhla vrcholu za vlády Umura Lva (1334–1348), který byl považován za významného spojence byzantského císaře Jana VI. Kantakuzenose. Toto spojenectví ale vzápětí přineslo Umurově říši úpadek, protože se stala cílem dvou křížových výprav (1343–1351), které dobyly Smyrnu.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ajdinský bejlik na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.