Akbar Šáh II.

Akbar Šáh II.
mughalský císař
Portrét korunovaného Akbara Šáha II., kolem 1827
Doba vlády	19. listopad 1806 – 28. září 1837
Úplné jméno	Akbar Šáh II. Zafar
Narození	22. duben 1760 Mukundpur, Satná
Úmrtí	28. září 1837 Dillí
Pohřben	Zafar Mahal, Mehrauli
Předchůdce	Alam Šáh II.
Nástupce	Bahádur Šáh II.
Manželky	Lal Bai Selaa'h-un-Nissa Gumani Khanum
Potomci	14 synů, 8 dcer
Dynastie	Mughálská
Otec	Alam Šáh II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akbar Šáh II. (22. dubna 1760 Mukundpur, okres Satná – 28. září 1837 Dillí) byl 17. (předposlední ) indický císař mughálské dynastie. Oficiálně vládl v letech 1806 až 1837, fakticky spoluvládl se svým slepým otcem již před rokem 1799. Byl druhým synem šáha Alama II. a otcem šáha Bahádura II. Akbarovu moc omezoval rostoucí britský vliv v Indii, především prostřednictvím Východoindické společnosti (East Indian Company).

Život

Princ jménem Mirza Akbar se narodil 22. dubna 1760 jako druhý syn císaře Alama Šáha II. v Mukundpuru v Satně, zatímco jeho otec byl v exilu. Po smrti svého staršího bratra dne 2. května 1781 v Červené pevnosti v Dillí jmenován korunním princem. V letech 1782–1799 byl místokrálem Dillí. Když renegátský eunuch Ghulam Qadir ovládl Dillí, byl princ Mirza Akbar společně s dalšími mughalskými knížaty a princeznami donucen tančit na jeho dvoře. Byl účasten ponížení a hladovění celé císařské rodiny Mughalů. Když Šáh Džahán IV uprchl, Mirza Akbar byl jmenován titulárním císařem s titulem Akbar Šáh II. a měl zůstat v úřadu až do návratu svého otce v lednu 1789.

Císař vládl říši omezené na Červenou pevnost v Dillí. Odmítl se podřídit úředníkům Východoindické společnosti, jejich lordu Hastingsovi odmítl poskytnout audienci k vyjednávání jiných podmínek než s vlastním postavením suveréna. Britové proto v roce 1835 omezili jeho titulární autoritu na „krále Dillí“ a Východoindická společnost přestala fungovat jako dosud. Současně Britové nabídli královské tituly Nawabovi z Oudhu a Nizámovi z Hajdarábádu, aby dále omezili Akbarovu vládu. Nawab titul přijal. V roce 1835 přestala dosud jen obchodní Východoindická společnost respektovat vládu indického císaře, přestala razit mince s jeho jménem a perským nápisem a odvádět mincovní regál. Akbar II. proti bezpráví Východoindické společnosti angažoval bengálského reformátora Ram Mohan Roye, který jako jeho vyslanec jednal v Anglii a podal žalobu u soudu, ale bezvýsledně.

Poklad

Britové si za jeho vlády nedovolili přisvojit poklad zlata a drahokamů mughálské dynastie (ve starší české literatuře zvaný Poklad velkých mogulů). Symbolem jejich pohádkového bohatství byl císařský Paví trůn, zdobený figurkami pávů s raritními drahokamy v očích a v ocase, císařská koruna, množství náhrdelníků a dalších šperků a gem s rytými nápisy.

Hrobka

Zděná kupolová hrobka stojí v Zafar Mehralu, obec Mehrauli v jižním okolí Dillí; šáhův mramorový hrob leží vedle hrobu súfijského svatého Qutbuddina Bakhtiara Kakiho (1173–1235).

Odkazy

Literatura

Encyclopaedia Indica: Akbar Shah II, , Anmol Publications, New Delhi 1999.
Hans-Georg Behr: Die Moguln. Macht und Pracht der indischen Kaiser von 1369–1857. Econ Verlag, Wien-Düsseldorf 1979.
Lord Roberts of Kandahár: Ein und vierzig Jahre in Indien. Berlin 1904, I. díl (dostupné online[1] německy), II. díl