Alexandr Karađorđević

Tento článek je o knížeti vládnoucím v polovině 19. století. O jiných příslušnících dynastie stejného jména pojednává článek Alexandr Karađorđević (rozcestník).
Alexandr Karađorđević
srbský kníže
Portrét
kníže Alexandr
Doba vlády14. září 1842 – 23. prosinec 1858
Narození11. října 1806
Topola
Úmrtí3. května 1885 (ve věku 78 let)
Temešvár
PředchůdceMihailo Obrenović III.
NástupceMiloš Obrenović I.
ManželkaPersida Nenadović
PotomciPetr I. Karađorđević
DynastieKarađorđevićové
OtecKarađorđe Petrović
MatkaJelena Jovanovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Karađorđević (srbsky: Александар Карађорђевић, Aleksandar Karađorđević) byl v letech 1842–1858 srbským knížetem. Patřil do dynastie Karađorđevićů. Byl druhým srbským vládcem z této dynastie a prvním srbským knížetem této dynastie.

Jeho otcem byl Karađorđe Petrović, zakladatel dynastie Karađorđevićů, a jeho matka byla Jelena Jovanovićová. Narodil se v roce 11. října 1806. Po porážce prvního srbského povstání vedeného jeho otcem žil v emigraci.

Vláda

Vzhledem k nespokojenosti s protureckou vládou dynastie Obrenovićů byl po jejich sesazení 14. září 1842 srbským národním shromážděním (skupštinou) zvolen knížetem. Kníže Alexandr založil řadu nových institucí a začal reformy – například zdokonalení právního systému, budování pošt a telegrafů – s cílem zlepšit mladý srbský stát. Zastával prorakousky orientovanou politiku. [zdroj?]

Během maďarské revoluce ve Vojvodině v roce 1848, kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplývá z národně-politického hnutí v roce 1848, knížeti Alexandrovi šlo o panslavistickou myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "Velkého Srbska".

Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđević dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila svoláním Národního shromáždění (Skupštiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci 1858, která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník rodu Obrenovićů kníže Miloš Obrenović.

Alexandr Karađorđević odešel do exilu do Temešváru, kde zemřel 3. května 1885. Po jeho smrti se stal hlavou dynastie Karađorđevićů jeho syn Petr Karađorđević, budoucí srbský a jugoslávský král.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Srbští princové
Praotec
  • Alexandr Karađorđević, sbrský kníže
1. generace
2. generace
3. generace
  • Král Petr II.1
  • Princ Tomislav1
  • Princ Ondřej1
  • Princ Alexandr1
  • Princ Nikolas1
  • 4. generace
  • Korunní princ Alexandr1
  • Princ Nikolas1
  • Princ Jiří1
  • Princ Michael1
  • Princ Kryštof1
  • Princ Karel Vladimír1
  • Princ Ondřej1
  • Princ Dimitrij1
  • Princ Michael1
  • Princ Sergej1
  • Princ Dušan1
  • 5. generace
  • Dědičný princ Petr1
  • Princ Filip1
  • Princ Alexandr1
  • 6. generace
  • Princ Stefan
  • 1také jugoslávský princ 2poté, co se v roce 1909 vzdal svých práv, byl oslovován JkV princ Jiří Karađorđević
    Autoritní data Editovat na Wikidatech