Ališer Usmanov

Ališer Usmanov
Narození9. září 1953 (70 let) nebo 1953 (70–71 let)
Čust
BydlištěMoskva
Taškent
Tegernsee
Alma materStátní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (1970–1976)
Lomonosovova univerzita (od 1976)
Academy of Finance (od 1997)
Finanční univerzita při vládě RF (do 1997)
Povolánípodnikatel, podnikatel, investor, funkcionář a mecenáš
ZaměstnavateléGazprominvestholding (1998–2014)
Russian Union of Industrialists and Entrepreneurs (2006–2023)
Soviet Peace Committee
Akademie věd SSSR
Majetek12,6 mld. $ (2019)[1][2]
OceněníŘád cti (2004)
čestné uznání prezidenta Ruské federace (2008)
Řád Ministerstva zahraničních věcí Ruska "Za příspěvek k mezinárodní spolupráci" (2013)
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2013)
Řád Alexandra Něvského (2014)
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu (od Desetiletí od 1980)
Nábož. vyznáníislám
ChoťIrina Viner-Usmanova (od 1992)
PříbuzníSaodat Narzieva a Gulbahor Ismailova (sourozenci)
Funkcepředseda (Mezinárodní šermířská federace)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ališer Burchanovič Usmanov, rusky Алише́р Бурха́нович Усма́нов, (* 9. září 1953 Čust, Uzbekistán) je ruský podnikatel uzbeckého původu. V roce 2019 Forbes odhadoval jeho majetek na 12,6 miliardy amerických dolarů. Majetek získal v oblasti metalurgie a těžby, je majoritním vlastníkem koncernu Metalloinvest. Dále vlastní nebo spoluvlastní například druhého největšího mobilního operátora Ruska MegaFon, největšího ruského internetového prodejce Mail.Ru (a přes něj sociální sítě Odnoklassniki a VKontakte) nebo vydavatelství Kommersant.

Usmanov bývá označován za „oblíbeného oligarchu“ ruského prezidenta Vladimira Putina.[3] Je bývalým prezidentem Mezinárodní šermířské federace.

Život

V roce 1980 byl odsouzen za zpronevěru a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, ve vězení strávil šest let. V roce 2012 se jím najatá PR firma snažila tuto informaci odstranit z Usmanovova životopisu na anglické Wikipedii. V roce 2000 uzbecký nejvyšší soud rozsudek zpětně zrušil coby zmanipulovaný.

Ještě před rozpadem Sovětského svazu se Usmanov stal dolarovým milionářem, a to díky své firmě Agroplast, která vyráběla igelitové tašky. V SSSR šlo o nedostatkové zboží a znak luxusu.[3]

Usmanov založil a ovládá holding USM. Vlastní podíl v ocelářském gigantu Metalloinvest, kterému patří několik desítek metalurgických firem na světě, mj. spoluvlastní největšího ruského těžaře vzácných kovů Norilsk Nickel. Přes USM vlastní většinový podíl v telefonním operátorovi MegaFon. Od roku 2006 je majitelem deníku Kommersant, který tak přestal být kritický vůči ruskému vedení.[3]

Stal se jedním z prvních zahraničních investorů do Facebooku či čínského Xiaomi. Do Facebooku zainvestoval přes 900 milionů dolarů (více než 20 miliard korun) v roce 2009, kdy měl jeho zakladatel Mark Zuckerberg problémy s financemi v důsledku finanční krize. V roce 2014 Usmanov svůj podíl prodal a vydělal tak stovky milionů dolarů. Jedenáct let (2007 až 2018) vlastnil minoritní podíl v londýnském klubu Arsenal FC.[3]

Sankce

Evropská unie Usmanova 28. února 2022 v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu zařadila na seznam osob, které nesmí na její území vstoupit a jejichž aktiva jsou zmrazena. Následujícího dne odstoupil z funkce prezidenta Mezinárodní šermířské federace[4] a 2. března byla v Hamburku zabavena jeho 156 metrů dlouhá jachta Dilbar.[5]

Sankce na něj uvalila i Velká Británie, kde vlastní majetek v hodnotě 210 milionů liber (6,3 miliardy korun). Majetek mu byl zmražen, do země má zakázaný vstup. Vlastní zde mj. 120hektarové panství Sutton Place s tudorovským zámečkem z 16. století nebo zámeček Beechwood House v severním Londýně.[3]

Vyznamenání

Ruská vyznamenání

  • Řád Za zásluhy o vlast III. třídy – 2018[6]
  • Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – 6. července 2013 – udělil Vladimir Putin za skvělé služby státu, aktivní sociální a charitativní činnost[7][8]
  • Řád Alexandra Něvského – 2014 – za aktivní sociální a charitativní činnost
  • Řád cti – 17. března 2004 – udělil prezident Vladimir Putin za pracovní úspěchy a mnoho let svědomité práce[9]
  • Odznak Za charitu – 11. června 2016 – za velký přínos pro charitativní a sociální aktivity[10]
  • Čestné osvědčení Prezidenta Ruské federace – 8. září 2008 – za službu v oblasti rozvoje domácího průmyslu a podnikání[11]
  • Vděčnost Prezidenta Ruské federace – 24. prosince 2009 – za aktivní účast na přípravě a konání prvního všeruského fóra Rusko, sportovní velmoc[12]
  • Vděčnost Vlády Ruské federace – 15. září 2008 – za aktivní účast na sociálně-ekonomickém rozvoji Kurské oblasti[13]
  • Odznak Ministerstva zahraničních věcí Ruska Za přínos k mezinárodní spolupráci – 2013[14]
  • Řád přátelství – Tatarstán, 2018 – za plodnou spolupráci s Tatarstánem, aktivní sociální a charitativní činnost[15]

Zahraniční vyznamenání

  • Řád přátelství I. třídy – Kazachstán, 2018 – za zásluhy o státní a veřejné aktivity, významný přínos pro kulturní rozvoj země, posílení přátelství a spolupráce mezi národy
  • Řád „Úcta k zemi“ – Uzbekistán, 29. srpna 2018 – za obrovský přínos k posílení hospodářských, sociálních, kulturních a humanitárních vazeb mezi Uzbekistánem a Ruskem, za účinné provádění velkých investičních projektů v zemi, za aktivní účast na budování jedinečných duchovních a vzdělávacích komplexů v Uzbekistánu
  • komtur Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 10. října 2016 – za jeho přínos k rusko-italským vztahům a za projev uznání za účast na restaurátorských projektech v Moskvě[16]
  • Řád přátelství II. třídy – Kazachstán, 2011 – za plodnou práci na zachování vzájemné harmonie ve společnosti, za služby při posilování míru, přátelství a spolupráce mezi národy
  • Řád cti – Jižní Osetie, 29. května 2011 – za velký přínos k rozvoji a posílení přátelských vztahů a spolupráce mezi národy, aktivní charitativní práci a podporu poskytovanou obyvatelům Jižní Osetie[17]

Odkazy

Reference

  1. Seznam nejbohatších lidí světa. Forbes. 5. května 2019. Dostupné online.
  2. Forbes. Dostupné online. [cit. 2019-12-22].
  3. a b c d e GRIM, Jakub. Putinův ‚oblíbený oligarcha‘ Usmanov. Potrpí si na luxus, zbohatl na igelitkách a spoluvlastnil Arsenal. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-28. Dostupné online. 
  4. BURKE, Patrick. Oligarch Usmanov stands aside as FIE President in wake of EU sanctions. www.insidethegames.biz [online]. 2022-03-01. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TOGNINI, Giacomo. Germans Seize Russian Billionaire Alisher Usmanov’s Mega-Yacht. Forbes [online]. 2022-03-02. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Путин поздравил Алишера Усманова с юбилеем. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  7. Усманов, Алишер Бурханович. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  8. Указ Президента Российской Федерации от 06.07.2013 г. № 608. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Указ Президента Российской Федерации от 17.03.2004 г. № 365. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  10. Указ Президента Российской Федерации от 11.06.2016 г. № 282. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Распоряжение Президента Российской Федерации от 08.09.2008 г. № 524-рп. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  12. Распоряжение Президента Российской Федерации от 24.12.2009 г. № 873-рп. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  13. О проекте федерального закона N 98106493-2 "О внесении изменений и дополнений в Федеральный закон "О библиотечном деле". pravo.gov.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  14. Усманов Алишер Бурханович. gsom.spbu.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  15. Минниханов наградил миллиардера Алишера Усманова орденом «Дуслык» | Новости Казани. Авто новости Казани. Новости бизнеса в Казани. prokazan.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  16. Алишер Усманов получил высший орден Италии за реставрацию зданий. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  17. Официальный сайт Президента Республики Южная Осетия. presidentrso.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-18. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech