Ambrožovy prameny

Ambrožovy prameny
Ambrožovy prameny
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Karlovarský
Město	Mariánské Lázně

Zeměpisné souřadnice	49°58′29″ s. š., 12°42′28″ v. d.
Ostatní
Nadm. výška	630 m n. m.
Přístupnost	volně přístupný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních jsou slabě mineralizované železnaté kyselky s obsahem oxidu uhličitého a s vysokým obsahem železa. Tento pramen tvoří tři vývěry podobného chemického složení. Ambrožovy prameny vyvěrají ve třech vývěrech v prostoru mezi společenským domem Casino a Centrálními lázněmi.

Využití

Pro vysoký obsah železa se užívají u některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při onemocnění močových cest, zejména při lithiáze. Pro své močopudné účinky se používá k léčbě onemocnění ledvin. Pramen je volně přístupný.

Historie

Ambrožův pramen byl pojmenován podle opata tepelského kláštera z 18. století – Jeronýma Ambrože, který usiloval o zpřístupnění těchto zdrojů nemocným lidem. Dříve se mu také říkalo pramen Lásky. Prameny lásky se rozdělují: 1. vývěr – pro svobodné, 2. vývěr – pro vdané a ženaté a 3. vývěr – pro rozvedené, je tedy potřeba pít ze správného pramene.^[1] První zmínka je z roku 1760. Pramen byl zachycen roku 1807. Roku 1812 byl překryt dřevěným pavilónkem empírového slohu. V roce 1826 tu byl postaven novogotický zdobený dřevěný pavilón, který sloužil až do roku 1925. Poté tu byla zbudována dnešní úprava místa se třemi vývěry pramene v prohlubni parku vedle Centrálních lázní.^[2]

Odkazy

Reference

↑ KŘÍŽEK, Vladimír. Mariánské Lázně: Přírodní zdroje a jejich léčebný význam. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,, 1958.
↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Hamelika. In: ŠVANDRLÍK, Richard. vlastivědné materiály Mariánskolázeňska. Mariánské Lázně: Kulturní a společenské středisko, 1984.