Anaximandros

Anaximandros
Narození	610 př. n. l. Milét
Úmrtí	546 př. n. l. (ve věku 63–64 let) Milét
Povolání	filozof, astronom, matematik, geograf, fyzik a spisovatel
Rodiče	Praxiades
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv. mílétské školy. Spolu se svým učitelem Thalétem patří k zakladatelům filosofie jako samostatné vědy.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Anaximander.^[1][2]

Život

O jeho životě se mnoho nezachovalo. Pocházel z města Milétu v Malé Asii, stejně jako jeho učitel a příbuzný Thalés a žák Anaximenés. Napsal spis o próze či knihu O přírodě (550 př. n. l.), z nichž se ale zachovaly pouze zlomky. Svým zkoumáním starších teorií se snažil je zdokonalit a vytvořit lepší.

Apeiron

Dle Anaximandra svět nepochází z jedné materiální pralátky (voda či vzduch); nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského neomezena (řec. apeiron); z této rovnováhy vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři živly a ustavují tak věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Staří Řekové totiž věřili, že vše je živé (i kameny, země) a podle Anaximandra je zdrojem životní aktivity právě apeiron. Dokladem tohoto učení je jeden z mála zachovaných přímých zlomků:

Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,

do těchto nastává i zánik,

podle nutnosti.

Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví,

podle pořadí času.^[3]

Kosmologie a kosmogonie

Anaximandros učil, že Země je kamenný válec ve vzdušném prostoru a na začátku svého vzniku byla tekutá a plula volně v prostoru. Vyschla a díky dopadajícímu nebeskému ohni vznikli první živočichové a rostliny. Ti nejdříve žili ve vodě, později vystoupili na souš a stali se z nich také lidé. Snad jako první myslel, že Země je samostatné kosmické těleso. Existuje dokonce i zápis, podle kterého pokládal Zemi za kouli.^[4] Svým tvrzením o akvatickém původu života předznamenal Darwinovu teorii:

Anaximandros říká, že první živočichové se zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá kůra. Když pak pokročili věkem, vystoupili na souši a po krátký čas přežívali, když se kůra zlomila.^[5]

Hvězdy považoval Anaximandros za ohnivý prstenec kolem Země, neumístil je na nejvzdálenější, ale na nejbližší okruh kolem Země. Vytvořil jednoduchá pravidla gravitace, mapu světa vycházející z babylonských vzorů a sluneční hodiny. Pochopil sklon ekliptiky vůči světovému rovníku, rozlišuje gnómón a polos. Mechanicky vysvětlil pravidelnost oběhu hvězd a sestavil model oblohy, kde byla středem Země.

Odkazy

Reference

Literatura

• KIRK, G. S., RAVEN, J. E. a SCHOFIELD, Malcolm. Předsókratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 663 s. ISBN 80-7298-110-2. [Kapitola „Anaximandros z Milétu" je na str. 130–183; autor Geoffrey Stephen Kirk.]
• KOČANDRLE, Radim. Anaximandros z Mílétu. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. 385 s. ISBN 978-80-87378-66-3. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anaximandros na Wikimedia Commons
• Autor Anaximandros ve Wikizdrojích
• (česky) Anaximandros na stránkách Zdeňka Kratochvíla
• (anglicky) Anaximandros – heslo v Internet Encyclopedia of Philosophy
• Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Anaximander ve Wikizdrojích (anglicky)