Anna Ancherová

Anna Ancherová
Rodné jménoAnna Kirstine Brøndum
Narození18. srpna 1859
Skagen
Úmrtí15. dubna 1935 (ve věku 75 let)
Skagen
BydlištěAnchers Hus (1884–1935)
Povolánímalířka
OceněníEckersbergova medaile (1904)
Ingenio et arti (1913)
Tagea Brandt Rejselegat (1924)
ChoťMichael Ancher (od 1880)
DětiHelga Ancher
RodičeErik Andersen Brøndum
PříbuzníDegn Brøndum (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Kirstine Ancherová, rozená Brøndumová (18. srpna 1859 Skagen – 15. dubna 1935 Skagen) byla dánská malířka.

Životopis

Rodinná legenda praví, že ji matka porodila poté, co na ni křičel nespokojený host na letním bytě jejích rodičů, jímž byl spisovatel Hans Christian Andersen. Již jako dítě měla výtvarný talent, a tak ji poslali na soukromou Malířskou akademii Vilhelma Kyhna do Kodaně (na Královskou dánskou akademii výtvarných umění v Kodani jako žena přijata být v té době nemohla). Poté studovala v Paříži, v ateliéru Puvise de Chavannese. Zde se sblížila s Marií Triepckeovou, pozdější manželkou malíře Pedera Severina Krøyera. Když se ze studií vrátila do rodného Skagenu, zjistila, že se z rybářského městečka stala jakási malá umělecká kolonie. Malíři z celého Dánska sem jezdili i se zde dlouhodobě usazovali kvůli zvláštnímu světlu a také, aby zachytili život místních rybářů, jen málo ještě tknutý moderní civilizací. Anna se stala jediným členem této umělecké komunity, který se ve Skagenu přímo narodil. Rodina Ancherů tvořila jakési neoficiální jádro celé komunity, neboť Anniny rodiče, Erik a Ane Brøndumovi, vlastnili jediný hostinec v celém městě, kam se umělci přirozeně stahovali. K této komunitě patřil i Krøyer a Michael Ancher, do něhož se Anna zamilovala a v roce 1880 se vzali. Přestože povinnosti péče o manžela a dítě ji zabraly hodně času, malovat nepřestala a v současnosti patří k nejoceňovanějším ze skagenských, ale i vůbec dánských malířů, především pro její cit pro barvy a světlo. Malovala motivy života v rodném městě, v klasicky realistickém duchu, ale stále více experimentovala i se zjednodušením kontur a táhla tak dánské malířství k modernismu, zejména impresionismu, s nímž se Ancherová seznámila během studií v Paříži.[1][2] Její dcera Helga Ancherová se stala později rovněž malířkou.[3]

Anna a její manžel Michael Ancher byli v letech 1997–2009 zobrazeni na bankovce v hodnotě 1000 dánských korun.

Malby

  • Syende fiskerpige (Sewing Fisherman's Wife, 1890)
    Syende fiskerpige (Sewing Fisherman's Wife, 1890)
  • Harvesters, 1905
    Harvesters, 1905
  • Fru Ane Brøndum i den blå stue (Portrait of the Artist's Mother, 1913)
    Fru Ane Brøndum i den blå stue (Portrait of the Artist's Mother, 1913)
  • Solskin i den blå stue (Sunlight in the Blue Room, 1891)
    Solskin i den blå stue (Sunlight in the Blue Room, 1891)
  • Pigen i køkkenet (Girl in the Kitchen c. 1886)
    Pigen i køkkenet (Girl in the Kitchen c. 1886)
  • Plucking the Christmas Goose, 1904
    Plucking the Christmas Goose, 1904
  • Interiør med røde valmuer (Interior with poppies and reading woman, 1905)
    Interiør med røde valmuer (Interior with poppies and reading woman, 1905)
  • Young Girl Before a Lit Lamp, 1887
    Young Girl Before a Lit Lamp, 1887
  • A Funeral, 1891
    A Funeral, 1891
  • Stue med lyseblå gardiner og blå Clematis (Room with light blue curtains and Blue Clematis , 1913)
    Stue med lyseblå gardiner og blå Clematis (Room with light blue curtains and Blue Clematis , 1913)
  • Interior With The Painter's Daughter Helga Sewing, 1890
    Interior With The Painter's Daughter Helga Sewing, 1890
  • Evening Prayer, 1888
    Evening Prayer, 1888

Odkazy

Reference

  1. Anna Ancher. SMK – National Gallery of Denmark in Copenhagen (Statens Museum for Kunst) [online]. 2018-07-23 [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Anna Ancher 1859–1935 [online]. NMWA [cit. 2021-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Anna Ancher | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-17. 

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech