Antonín Tuvora

Antonín Tuvora
Narození28. srpna 1747
Mnichovo Hradiště
Úmrtí1807 (ve věku 59–60 let)
Praha
Povolánímalíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Tuvora, též Anton Tuwora (28. srpna 1747 Mnichovo Hradiště – 1807 Praha) byl český malíř.

Život

Pokřtěn byl jako Jan Antonín, syn Josefa Tuvory a jeho manželky Kateřiny.[1]

Byl žákem Jana Václava Bergla (1718–1789).[2] V Praze měl dekoratérskou dílnu v domě U Sladkých, ve které pracoval v letech 1794–1798 Antonín Machek.[3]

Dílo

Je uváděn jakou autor fantastických čínských vedut. V Praze jsou v tomto druhu výmaleb jeho dílem postavičky Číňanů v jednom pokoji v palácovém domě vedle Toskánského paláce na Hradčanském náměstí;[4] též vyzdobil přijímací salón v Břevnovském klášteře.[5]

Malbami Antonína Tuvory je vyzdoben taneční sál zámku v Nebílovech. Jedná se o jeho nejrozsáhlejší známé dílo. Restaurování, které započalo v roce 1968, bylo dokončeno až v roce 2013.[2] Jeho malby lze nalézt i na zámcích Kozel,[6] Chrast, Nelahozeves a Šťáhlavy. Pro kostel ve Smečně namaloval roku 1787 hlavní oltářní obraz.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika narozených, Mnichovo Hradiště, 1738-1769, snímek 111 [online]. SOA Praha [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Zámek Nebílovy: Taneční sál [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ BLAŽÍČKOVÁ-HOROVÁ, Naděžda. České malířství 19. století katalog stálé expozice (dostupné online po registraci v NK ČR). Praha: Národní galerie, 1998. Dostupné online. Kapitola Antonín Machek, s. 34. 
  4. ↑ POCHE, Emanuel. Pražské paláce (dostupné online po registraci v NK ČR). Praha: Odeon, 1973. Dostupné online. S. 183. 
  5. ↑ DIVIŠ, Miloš. Praha, plán kulturních památek (dostupné online po registraci v NK ČR). Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1960. Dostupné online. S. 109. 
  6. ↑ JELÍNEK, Jaroslav. Československé hrady a zámky (dostupné online po registraci v NK ČR). Praha: Orbis, 1972. Dostupné online. Kapitola Kozel, s. 299. (anglicky) 

Literatura

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 13. (dostupné online po registraci v NK ČR). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1994. Kapitola Tuwora, Antonín, s. 614. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech