Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská

Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská
Další informace
Zeměpisné souřadnice47°47′56,04″ s. š., 18°44′11,04″ v. d.
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Katedrála Panny Marie a sv. Vojtěcha v Ostřihomi

Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská (latinsky Archidioecesis Strigoniensis-Budapestinensis) je římskokatolická arcidiecéze v Maďarsku. Pod církevní správu arcibiskupství spadá oblast mezi městy Ostřihom a Budapešť.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Arcidiecéze ostřihomská.

Předchůdcem arcidiecéze ostřihomsko-budapešťské byla až do 31. května 1993 arcidiecéze ostřihomská. Tato arcidiecéze byla nejstarším arcibiskupstvím v Uhrách. Byla založena v roce 1000 králem Štěpánem I. Svatým a byla nadřízena ostatním uherským biskupstvím. Od připojení dnešního Slovenska k Uhrám bylo z Ostřihomi církevně spravováno také jeho celé území. I po vzniku druhého uherského arcibiskupství, arcidiecéze Kaločské, si zachovalo ostřihomské arcibiskupství v Uhrách svou vedoucí roli. V roce 1279 získali ostřihomští biskupové titul Primas Hungariæ (primas Uherska), byli a dodnes jsou tedy hlavou katolické církve v Uhersku. V roce 1543 bylo sídlo arcidiecéze v důsledku tureckých nájezdů přesunuto do Trnavy; později sídlil arcibiskup, vzhledem k tomu, že plnil také státní povinnosti, převážně v Bratislavě.

Na podnět císařovny a uherské královny Marie Terezie rozčlenil papež Pius VI. v roce 1776 arcibiskupství ostřihomské tak, že jako jeho části vznikly diecéze banskobystrická, rožňavskáspišská. Z Bratislavy do Ostřihomi se sídlo arcidiecéze vrátilo v roce 1820 na příkaz arcibiskupa Alexandra Rudnaye. Po první světové válce, rozpadu Uherska a vzniku Československa, se většina území arcidiecéze dostala mimo území Maďarska. Došlo k rozdělení arcidiecéze. Ta část, která se dostala na území Československa, byla vyčleněna do samostatné apoštolské administratury, která byla podřízena přímo Svatému stolci. Poměry byly upraveny až v roce 1977, kdy na území Slovenska vznikla arcidiecéze trnavská. 31. května 1993 se změnilo jméno arcidiecéze ostřihomské na arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská.

Současnost

Arcidiecéze zaujímá území o rozloze 1543 km², na němž žijí více než dva milióny obyvatel (2 094 000 obyvatel v roce 2003), z toho 60 % je katolíků (celkem asi 1 258 000 osob). Člení se na 16 děkanátů a celkem 151 farností (údaj z roku 2004). V čele stojí arcibiskup Péter kardinál Erdő.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská na Wikimedia Commons
  • Profil arcidiecéze (anglicky)
  • Stránky arcidiecéze (maďarsky)
Katolická církev v Maďarsku
Jágerská církevní provincie
Ostřihomsko-budapešťská církevní provincie
  • Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská
  • Diecéze rábská (győrská)
  • Diecéze stoličnobělehradská (székesfehérvárská)
  • Kaločsko-kečkemétská církevní provincie
  • Arcidiecéze kaločsko-kečkemetská (kalocssko-kecskemétská)
  • Diecéze pécsská
  • Diecéze segedínsko-čanádská (szegedsko-csanádská)
  • Vesprémská církevní provincie
  • Arcidiecéze veszprémská
  • Diecéze kapošvárská (kaposvárská)
  • Diecéze szombathelyská
  • Hajdúdorožská církevní provincie (Maďarská řeckokatolická církev)
  • Archieparchie Hajdúdorog
  • Eparchie miškolecká
  • Eparchie nyíregyházská
  • Jurisdikce sui iuris
  • Vojenský ordinariát Maďarska
  • Územní arciopatství Pannonhalma
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech