Arméni

Arméni
Հայեր
Hayer
1. řada Tigranés Veliký, Mesrop Maštoc, Vardan Mamikonjan, Mojžíš z Chorény, Řehoř z Nareku 2. řada: Levon I, Chačatur Abovjan, Mkrtič Chrimjan, Hovhannes Tumanjan, Andranik 3. řada: Aram Manukjan, Komitas, Martiros Sarjan, Aram Chačaturjan, William Saroyan 4. řada: Tigran Petrosjan, Viktor Ambarcumjan, Charles Aznavour, Vazgen Sarkisjan, Serj Tankian
1. řada Tigranés Veliký, Mesrop Maštoc, Vardan Mamikonjan, Mojžíš z Chorény, Řehoř z Nareku
2. řada: Levon I, Chačatur Abovjan, Mkrtič Chrimjan, Hovhannes Tumanjan, Andranik
3. řada: Aram Manukjan, Komitas, Martiros Sarjan, Aram Chačaturjan, William Saroyan
4. řada: Tigran Petrosjan, Viktor Ambarcumjan, Charles Aznavour, Vazgen Sarkisjan, Serj Tankian
Populace
cca 8 mil.[1]
ArménieArménie Arménie3 145 354[2]
Rusko Rusko1 182 388[3]–2 900 000[4]
USA USA483 366[5]–1 500 000[6]
FrancieFrancie Francie250 000[7]–750 000[8]
GruzieGruzie Gruzie248 929[9]
SýrieSýrie Sýrie150 000[10]
Vlajka Náhorního Karabachu Náhorní Karabach (de facto)137 380[11]
ÍránÍrán Írán120 000[12]
LibanonLibanon Libanon100 000[13]
UkrajinaUkrajina Ukrajina100 000[14]
TureckoTurecko Turecko60 000[15]
KanadaKanada Kanada55 740[16]
Abcházie Abcházie41 864[17]
Jazyk(y)
Arménština
Náboženství
Arménská apoštolská církev

Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.

Dlouhá a bolestná historie Arménů způsobila, že z přibližně osmi milionů příslušníků národa žije pět milionů v diaspoře, zejména v Rusku, USA a Francii. Jednou z posledních pohrom byla turecká genocida Arménů (1915–1918), kvůli níž mají Arméni s Tureckem dodnes velmi napjaté vztahy. Arméni hovoří arménským jazykem, který používá zvláštní písmo. Dnes se téměř všichni hlásí k Arménské apoštolské církvi.

Osobnosti

Otcem arménské vědy je starověký učenec Anania Širakaci. Významným botanikem byl Armen Tachtadžjan. V časech SSSR se proslavil astronom Viktor Amazaspovič Ambarcumjan a letecký konstruktér Arťom Mikojan. Arménský původ měl i rakouský matematik Emil Artin. Arménský původ měl i známý průkopník eutanazie Jack Kevorkian.

K intelektuálním pilířům starověké Arménie patřili zakladatel arménské církve Řehoř Osvětitel, historik Movses Chorenaci či teolog Řehoř z Nareku. Tvůrcem arménské abecedy byl Mesrop Maštoc. Georgij Ivanovič Gurdžijev byl známým mystikem 20. století.

K nejznámějším Arménům vůbec patřil hudební skladatel Aram Chačaturjan. Zakladatelem moderní arménské hudby byl Komitas. Představiteli klasické hudby byli též Alexander Arutjunjan či Alexander Spendiarjan. V populární hudbě se prosadili někteří představitelé arménské diaspory, například francouzský šansoniér Charles Aznavour, americká zpěvačka Cher, nebo rocker skupiny System of a Down Serj Tankian. Z Arménie naopak vyrážel do světa hráč na duduk Djivan Gasparyan.

Arménský původ měl malíř Ivan Ajvazovskij, stejně jako Američan Arshile Gorky. Ke známým malířům působícím v Arménii patřil Martiros Sarjan.

V sovětském filmu se prosadil režisér Sergej Paradžanov. V Kanadě režisér Atom Egoyan.

Nejznámějším spisovatelem arménského původu je patrně William Saroyan, ovšem ten působil v diaspoře. Zakladatelem moderní arménské literatury byl Chačatur Abovjan. K důležitým jménům patří též Jeghiše Čarenc, Aksel Bakunc, Hovhannes Tumanjan, Avetik Isahakjan, Sajať-Nova či Diana Abgar.

Nejvýznamnějším králem starověké Arménie byl Tigranés Veliký, dnes národní hrdina a symbol. Podobnou roli sehrává Andranik Ozanian, bojovník Arménské revoluční federace. Nubar Paša se stal prvním egyptským premiérem. V řadách Rudé armády se za druhé světové války proslavil Ivan Christoforovič Bagramjan. Velmi vlivným politikem v Sovětském svazu byl Anastas Mikojan. Prezidenty samostatné Arménie po roce 1991 byli Levon Ter-Petrosjan, Robert Kočarjan a Serž Sarkisjan. Bojovníkem za připojení Náhorního Karabachu k Arménii byl Vazgen Sarkisjan. Arménskou menšinu v Turecku reprezentoval aktivista Hrant Dink, zavražděný tureckými nacionalisty.

Do dějin mezinárodního obchodu se zapsal Calouste Gulbenkian.

Jako i jiné kavkazské národy, mají Arméni slavnou šachovou a zápasnickou školu. Ze šachistů k nejvýznamnějším patří Tigran Petrosjan či Levon Aronjan. Zápasník Armen Nazarjan vyhrál pro samostatnou Arménii první a dosud jedinou zlatou olympijskou medaili (druhou vyhrál již v dresu Bulharska). Jeho kolegové Arsen Julfalakjan a Armen Mkrtčjan mají olympijské stříbro. Levon Julfalakyan vyhrál olympiádu ještě v dresu SSSR.

Reference

  1. ↑
    • VON VOSS, Huberta. Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World. New York: Berghahn Books, 2007. ISBN 9781845452575. S. xxv. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • FREEDMAN, Jeri. The Armenian genocide. New York: Rosen Publishing Group, 2008. ISBN 9781404218253. S. 52. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Guntram H. Herb, David H. Kaplan. Nations and Nationalism: A Global Historical Overview: A Global Historical Overview. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2008. ISBN 9781851099085. S. 1705. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810854758. S. 50. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • PHILANDER, S. George. Encyclopedia of global warming and climate change. Los Angeles: SAGE, 2008. ISBN 9781412958783. S. 77. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Robert A. Saunders, Vlad Strukov. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810874602. S. 51. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ 2001 Official Armenian Census statistics. 2010-01-30. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ (rusky) National makeup of the population of the Russian Federation (Национальный состав населения Российской Федерации) [online]. Federální služba státní statistiky [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 978-0-8108-5475-8. S. 50. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2011 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-12-22]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ * Barack Obama on the Importance of US-Armenia Relations [online]. Armenian National Committee of America, 19 January 2008 [cit. 2012-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-06. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Kim Kardashian Urges Support for Telethon. www.armenianweekly.com. 20 May 2012. Dostupné online [cit. 24 July 2012]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • MILLIKEN, Mary. Armenian-American clout buys genocide breakthrough. www.reuters.com. 12 October 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ THON, Caroline. Armenians in Hamburg: an ethnographic exploration into the relationship between diaspora and success. Berlin: LIT Verlag Münster, 2012. ISBN 978-3-643-90226-9. S. 25. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ TAYLOR, Tony. Denial: history betrayed. Carlton, Victoria: Melbourne University Pub., 2008. ISBN 978-0-522-85482-4. S. 4. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ The State Department for Statistics of Georgia [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“., see http://www.statistics.ge/index_eng.htm
  10. ↑ ARMENIAN POPULATION IN THE WORLD. www.armeniadiaspora.com [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26. 
  11. ↑ National Statistical Service of Nagorno-Karabach Republic. Table 5.1: De Jure Population (Urban, Rural) by Age and Ethnicity [online]. 2006-11-16 [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-05. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. ↑ (arménsky) VARDANYAN, Tamara. Իրանահայ համայնք. ճամպրուկային տրամադրություններ [online]. Noravank Foundation, 21 June 2007 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑ GIBNEY, Matthew J. Immigration and asylum: from 1900 to the present. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-796-2. S. 13. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. ↑ The distribution of the population by nationality and mother tongue. [s.l.]: State Statistics Committee of Ukraine, 2001. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
  15. ↑ Foreign Ministry: 89,000 minorities live in Turkey. Today's Zaman. 15 December 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. ↑ Canada National Household Survey. [s.l.]: Statistics Canada, 2011. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. Of those, 31,075 reported single and 24,675 mixed Armenian ancestry.
  17. ↑ (rusky) В Абхазии объявили данные переписи населения. Delfi. 29 December 2011. Dostupné online [cit. 20 August 2013]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. (According to the 2011 census).

Literatura

  • REGATEOVÁ, Anne Elizabeth, Arméni, přel. J. A. Černý, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
  • ŘOUTIL, Michal; KOŠŤÁLOVÁ, Petra; NOVÁK, Petr. Katastrofa křesťanů: Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. (Pro Oriente; sv. 37). ISBN 978-80-7465-254-7.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Arméni na Wikimedia Commons
  • Téma Arméni ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo Arménka ve Wikislovníku
  • Slovníkové heslo Armén ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph117340, ph1134483
  • BNF: cb11936986z (data)
  • GND: 4085933-2
  • LCCN: sh85007306
  • NARA: 10646956
  • NDL: 00575411