Atalští Turkmeni
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
| Atalští Turkmeni Atalyň Türkmenleri - Аталың Түркменлери Туркмены Атала - Turkmeny Atala | |
|---|---|
| Populace | |
| celkově 33,053 | |
 Astrachaňská oblast | 520[1] |
| Jazyk(y) | |
| velkoigdirská turkmenština, truhménská turkmenština, ruština | |
| Náboženství | |
| sunnitský islám | |
| Příbuzné národy | |
| Turkmeni, Truhméni | |
Atalští Turkmeni (vlastním jazykem Atalyň Türkmenleri, İgdir millet, doslova Igdirský lid; turecky Atal Türkmenleri; rusky Туркмены Атала → Turkmeny Atala, Бейк-Туркмены → Bejk-Turkmeny), jsou Turkický národ, který tvoří hlavní část obyvatelstva obce Atal v Astrachaňské oblasti Ruské federace. Etymologicky jsou odkazováni k potomkům středověkých Oguzů a tvoří etnografickou skupinu Turkmenů. Podle sčítání lidu z roku 2002 byl jejich celkový počet včetně Kavkazských Turkmenů (Truhméni) [Туркмены (трухмены, тюрк с языком туркменским → Turek s jazykem Turkmenů)], Atalských Turkmenů a Turkmenů žijících v Ruské federaci 33 053[1]. Jejich mateřské nářečí spadá pod turkmenský jazyk, který patří do skupiny západoturkických jazyků, podskupiny „Šahz“, také nazývaných „Turkic-i Kadim“, Oghuzské větvě makrojazyků - východní Torkama-ani jazyky. Atalští Turkmeni jsou muslimové, vyznávající sunnitskou větev islámu.
Dějiny
Atalští Turkmeni pocházejí z Turkmenských (Oguzové) kmenů Igdirů, Čavdurů a Sojunadžhiů, jež na konci 17. století a počátku 18. století společně migrovali přes poloostrov Mangyšlak k povodí dolního Itilu. Dělí se na pět rodů (Mamıt, Gökler, Tever, Goldaglı, Jahšıhodža). Navíc jsou mezi nimi příslušníci rodů a klanů, kteří nemají žádný vztah k Turkmenům-Igdirům. Malá část Atalských Turkmenů se považuje za potomky Pečeněhů, pocházejících ze zbytků Chazarského kaganátu. Patří sem rody Ellindel, An-Vollar, Arindan, Irrahir, Intedaal. Tyto rody tvoří většinu obyvatel obce.
Jazyk
Atalští Turkmeni mluví dvěma dialekty jazyka Turkmenů - dialektem Truhménů a velkoigdirskou turkmenštinou (rusky великоигдырский диалект → velikoigdyrskij dialekt).
Truhménsky dialekt Atalských Turkmenů je podobný dialektu Kavkazských Turkmenů (Truhméni), čili truhménskému jazyku. Rozdíly vznikají pouze ve fonetické struktuře slov a ve slovní zásobě, nejsou ale nijak významné.
Velkoigdirský dialekt je tvořen kombinací turkmenského jazyka Igdirů a národů, které žili v Atalu před příchodem Mangyšlakských Turkmenů. Dialekt se výrazně odklání od standardního jazyka, a to zejména z fonetického hlediska. Je u něj také jasně patrný vliv jazyka Nogajů, zejména v truhménském dialektu. V tomto ohledu si Velkoigdirské nářečí zachovalo čistotu, protože bylo použito pro psaní a komunikaci v šlechtických kruzích.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Atal Türkmenleri na turecké Wikipedii a Туркмены Атала na ruské Wikipedii.
- ↑ a b Том 4 — Национальный состав и владение языками, гражданство. браузере Таблица „Национальный состав населения“. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-09. (rusky) Archivováno 9. 1. 2020 na Wayback Machine.
Související články
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Turkické národy | |
|---|---|
| Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny | |
| Historické skupiny národů, kmenů a klanů | Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • Karlukové • Kimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští Turci • Türgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové † |
| Současné národy a národnosti | Altajové • Azerové • Balkaři • Baškirové • Chakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • Čuvaši • Dolgani † • Gagauzové • Iráčtí Turkmeni • Jakuti • Karačajové † • Karaité † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • Kazaši • Krymčáci † • Krymští Tataři • Kumandynci † • Kumykové • Kyrgyzové • Meschetští Turci • Najmani • Nogajové • Salarové • Syrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • Turci • Turkmeni • Tuvinci • Ujgurové • Urumové • Uzbeci • Jugurové † |
| Západoevropští Turci | Turci v západní Evropě |
| Balkánští a ostatní Turci | Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku |
