Baltská mytologie

Baltská mytologie je souborem mýtů a představ starých Baltů, jež tvořily základ předkřesťanského (pohanského) náboženství pobaltských národů a pokračující dále po jejich pokřesťanštění v rámci baltského folklóru a lidových tradic. Baltská mytologie vzešla ze společné protoindoevropské mytologie a je příbuzná mytologii slovanské. Pobaltí bylo jednou z posledních oblastí Evropy, které byly christianizovány. Tento proces začal až v 15. století a pokračoval nejméně o jedno století poté.

Přestože se nedochovaly žádné původní mytologické spisy s podrobně vylíčenými mýty pobaltských národů z pohanského období, znalosti o nich lze částečně čerpat z ruských a německých dobových kronik, z pozdnějšího folklóru, etymologie a rekonstrukcí za pomoci metody komparativní mytologie. Zatímco dobové kroniky z 14. a 15. století byly z velké části produktem křesťanských misionářů, kteří usilovali o vymýcení pohanství u pobaltských národů, významná část se zachovala zakonzervována v lidové kultuře a folklóru. Tyto informace se staly zvlášť významným materiálem pro studium protoindoevropského náboženství.

Podskupiny baltské mytologie

Litevská mytologie
Lotyšská mytologie
Pruská mytologie – mytologie zaniklého národa starých Prusů

Baltské náboženství

Náboženské představy starých Baltů byly polyteistické, jejich náboženství sestávalo z mnoha kultů různých bohů a bohyň. Těmi nejdůležitějšími jsou:

Dēivas – nejvyšší baltský bůh a vládce nebes
Perkunas – bůh hromu, analogickým bohem mu je slovanský Perun
Velnias – bůh podsvětí, analogickým bohem mu je slovanský Veles
Saule – bohyně slunce
Laima – bohyně osudu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltic mythology na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.