Baroda
Stát Baroda
| |||||||
Geografie
| |||||||
Hlavní město | |||||||
Rozloha | 20 976 km² (rok 1921) | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel | 2 126 522 (rok 1921) | ||||||
Národnostní složení | Indové, Pársové | ||||||
Jazyky | |||||||
Náboženství | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní zřízení | monarchie | ||||||
Vznik | |||||||
Zánik | 1949 (součást Dominia Indie | ||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Baroda byl významný knížecí stát v Britské Indii, na sever od Bombaje. Jeho území bylo rozděleno do několika menších enkláv, které měly dohromady rozlohu 21 048 km². Stát se dělil na čtyři distrikty (Kádi, Baroda, Nasvári a Amreli) a ty pak na jednotlivé okresy. Zanikl v roce 1949, kdy se stal součástí dominia Indie.
Geografie
Tvořila ho převážně úrodná nížina, kterou protékaly řeky Máhí, Narmada a Táptí.
Hlavním městem státu byla Baroda (dnes Vádódara) s 94 712 obyvateli (1921). Ve městě se nacházel velký palác Gáekvárů, centrální tržiště, aréna pro zápasy zvířat a zvěřinec, střední škola, nemocnice, státní knihovna, ústřední vězení a pochopitelně státní úřady, železniční stanice a množství chrámů.
Historie
Vládnoucí dynastie Gáekvárů byla u moci od roku 1720, kdy po rozpadu Mughalské říše, tak jako jinde, získal místní maráthský vůdce velký vliv a osamostatnil se. V roce 1780 byla uzavřena první z několika smluv s Brity, kteří uznali knížectví v jeho hranicích a zabezpečovali jeho ochranu, za což se barodský vládce zavazoval vydržovat pro policejní jednotky 3 000 mužů jezdectva.
Obyvatelstvo a náboženství
Roku 1921 měla Baroda 2 126 522 obyvatel, živících se hlavně zemědělstvím. Z toho hinduisté tvořili 89,8 %, muslimové 8 %, džinisté 2,1 % a ostatní náboženství (křesťané, Pársové) 0,1 %.
Státní symboly
První barodská vlajka byla tvořena listem barvy šafránu.[1] Mezi lety 1874–1936 byla užívána vlajka, kterou státu udělila britská královna Viktorie. V roce 1936 se vlajka změnila.[2]
- Barodská první vlajka
-
-
Ekonomika
Pěstovaly se zde hlavně obilí (proso, pšenice a rýže), bavlna, tabák, mák (výroba opia), cukrová třtina a olejniny. Na jihozápadě byl rozšířen chov koní.
Baroda byla prvním z domorodých států, který začal na svém území budovat železnici (rok 1875) a její hustota byla největší ze všech knížecích států. Roku 1921 bylo na území státu asi 1900 km drah, problémy ovšem způsobovaly tři rozdílné rozchody kol (široký indický, evropský a úzký). Na poměry knížecích států byla na dobré úrovni i silniční síť.
Armáda
Armádu tvořilo cca 3 000 mužů pravidelného a cca 6 250 mužů nepravidelného vojska, se 42 děly.
Odkazy
Reference
- ↑ Barodská vlajka na Flags of the World
- ↑ https://historyofvadodara.in/baroda-state-flags/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Baroda na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Baroda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |