Bechyňská brána

Bechyňská brána
Bechyňská brána s bateriovou věží hradu
Základní informace
Sloh	gotický
Architekt	Josef Mocker
Výstavba	30. léta 15. století
Přestavba	19. století
Pojmenováno po	Bechyně
Poloha
Adresa	Klokotská ulice, Tábor, Česko Česko
Souřadnice	49°24′40,92″ s. š., 14°39′19,49″ v. d.
Bechyňská brána
Další informace
Kód památky	11766/3-5310 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kotnov)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bechyňská brána v Táboře je jediná dochovaná brána středověkého opevnění města Tábor.^[1] Dochovanou podobu získala ve třicátých letech 15. století během přestavby přilehlého hradu Kotnov a při pozdějších úpravách. Spolu s hradem je chráněna jako národní kulturní památka^[2]

Historie

Bránu původně tvořila čtverhranná věž. Ve třicátých letech 15. století ji rozšířila přístavba uzpůsobená k dělostřelecké obraně, která vyplnila prostor mezi starou branskou věží a parkánovou hradbou sousedního hradu. Průjezd brány byl ve stejné době opatřen stěžejkovým padacím mostem.^[3] V 19. století byla původní podoba narušena rekonstrukcí^[4] podle projektu architekta Josefa Mockera.^[1]

Stavební podoba

Dvoupatrová budova brány má půdorys lichoběžníka. Průjezd zaklenutý valenou klenbou s lunetami a otevřený dvojicí hrotitých portálů vede mimo osu budovy při její severozápadní straně.^[4] Na vnější straně se dochovala vpadlina pro padací most a dva úzké otvory pro páky (stěžejky), pomocí kterých se most zvedal.^[5] Hrázděná pavlač v prvním patře na vnitřní straně brány pochází až z 19. století.^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Bechyňská brána a věž Kotnov [online]. Infocentrum města Tábor [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-01]. Identifikátor záznamu 128208 : Hrad Kotnov a pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hradiště, s. 194–195. Dále jen Durdík 2002.
↑ ^a ^b ^c Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Tábor, s. 10–11.
↑ Durdík 2002, s. 518