Bergamské Alpy

Bergamské Alpy Alpi e Prealpi Bergamasche
údolí Val Scalve, Bergamské Alpy
Nejvyšší bod	3 052 m n. m. (Pizzo di Coca)
Nadřazená jednotka	Alpy
Sousední jednotky	Bernina, Adamello-Presanella, Tessinské Alpy, Tambo
Světadíl	Evropa
Stát	Itálie Itálie
Horniny	břidlice, rula, diorit, vápenec, dolomit
Povodí	Adda, Oglio
Souřadnice	46°4′7″ s. š., 10°0′42″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bergamské Alpy (italsky Alpi e Prealpi Bergamasche) je horská skupina na jihu Alp v Itálii. Zaujímá prostor mezi městy Bergamo, Edolo, Sondrio a jezerem Lago di Como. Skládá se ze severní části, Orobských Alp a jižní části, Bergamských Předalp. Nejvyšším vrcholem je Pizzo di Coca (3 052 m).

Poloha

Bergamské Alpy zaujímají plochu 3 500 km² a řadí se tak spíše k těm rozlehlejším pohořím Alp. Sever území odděluje od masivu Bernina dlouhé údolí Valltelina (tok řeky Adda) a Oglio, východ pohoří vymezuje řeka Oglio až k jezeru Lago d'Iseo a údolí Val Camonica. Západní hranici tvoří plocha Comského jezera. Na jihu se pohoří přirozeně snižuje do Lombardské nížiny.

Geologie

Geologické uspořádání je velmi komplikované. Západní, severní a severovýchodní část pohoří je tvořena paleozoickými krystalickými horninami (břidlice, rula, diorit), v jižním a jihovýchodním území jsou to především vápenec a dolomit a jeho konglomeráty.

Členění

Nejvyšším horským celkem jsou Orobské Alpy táhnoucí se ve směru západ - východ v délce 80 km nad údolím Valltelina. Mimo několika menších ledovců zde najdeme také nejvyšší vrchol Bergamských Alp - Pizzo di Coca. Vrcholy zde mají výrazný tatranský charakter, v četných karech leží mnoho nádherných jezer. Zcela jinou krajinu na jih od hřebene Orobie najdeme v okolí údolí Valle Brembana, které dělí Bergamské Alpy ve směru sever - jih na dvě poloviny. Východně od údolí leží divoce rozervaná skupina Presolana (Pizzo della Presolana, 2 521 m) a malý horský masiv Avera - Iben (Pizzo Avera, 2 512 m). Tyto horské skupiny charakterizují osamocené shluky vápencových skal a bujně zelená údolí. Na západě území v blízkosti Lago di Como leží snad nejmalebnější horské celky Grigna a Resegnone (Grigna Setterionale, 2 409 m), v mnohém připomínající o něco zelenější Dolomity. Zde také najdeme největší koncentraci stále populárnějších zajištěných cest. Na severním konci jezera Como leží plošně malá, ale značně vysoká skupina Legnone (Monte Legnone, 2 609 m).

Vrcholy

Hlavní vrcholy Bergamských Alp:

Horská a silniční sedla

Horská a silniční sedla v Bergamských Alpách:

Údolí

Z významných dolin modelujících tvář krajiny je mimo největšího údolí Valle Brembana ještě komunikačně důležité Val Seriana, Val Scalve, Val Paisco a na západě pak Val Pioverna, Val Varone, Val Lesina a další.

Vodstvo

Vody regionu odvádějící do Jaderského moře dvě řeky ústící do Pádu. Severní a západní část napájí řeku Adda a jezero Lago di Como, vody z východu a jihovýchodu řeku Oglio a jezero Lago d'Iseo.

Turismus

Bergamské Alpy patří mezi hustě zabydlené masivy Alp. Mimo velkých měst Bergamo, Edolo a Sondrio ležících po obvodu pohoří, najdeme přímo v centru hor zajímavá malá městečka - malebné Chisone, Telegio a další. Známe jsou rovněž mondénní lázně San Pelegrino Terme. Orobské Alpy jsou dobře zpřístupněny hustou sítí značených chodníků, nejpopulárnější je sedmidenní přechod po dálkové trase Sentiero delle Orobie.

Odkazy

Literatura

• Průvodce po evropských horách (Italské Alpy - západ, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1

Externí odkazy

• Grigna Settetrionale – popis procházky po Bergamských Alpách

Pohoří v Alpách na území Itálie – Italské Alpy
Adamello-Presanella • Bergamské Alpy • Bernina • Brenta • Dolomity • Fleimstalské Alpy • Gardské hory • Grajské Alpy • Julské Alpy • Karnské Alpy • Kottické Alpy • Ligurské Alpy • Livigno • Montblanský masiv • Ortles • Ötztalské Alpy • Platta • Přímořské Alpy • Rieserferner • Sarntalské Alpy • Sesvenna • Stubaiské Alpy • Tambo • Tessinské Alpy • Vicentinské Alpy • Walliské Alpy • Zillertalské Alpy