Bernard de Montfaucon

Bernard de Montfaucon
Narození	16. ledna 1655 Soulatgé
Úmrtí	21. prosince 1741 (ve věku 86 let) Paříž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernard de Montfaucon (16. ledna 1655 zámek Soulatgé - 21. prosince 1741 Paříž) byl francouzský benediktinský mnich, historik a jeden ze zakladatelů moderní paleografie.

Život

Bernard byl šlechtického původu. Jeho zájem o staré spisy se projevil již brzy. Jako mladík četl francouzský překlad Plútarchových Životů. V roce 1672 vstoupil na kadetskou školu v Perpignanu, aby mohl nastoupit vojenskou kariéru. Sloužil dva roky v armádě generála Henriho de Turenne v Německu. Po vážné nemoci však v roce 1676 vstoupil do benediktinského řádu a za krátkou dobu se naučil řecky. Potom studoval hebrejštinu, syrštinu, chaldejštinu, koptštinu a zabýval se numismatikou.

Bernard de Montfaucon byl pak v roce 1687 povolán do kláštera St. Germain-des-Prés v Paříži a pracoval pod vedením Jeana Mabillona na vydávání řeckých církevních otců. V roce 1694 byl jmenován kurátorem sbírky mincí. V letech 1698 až 1701 se z pověření řádu Maurinů odebral do Itálie, kde studoval staré rukopisy. Tam poznal Lodovica Antonia Muratoriho v Miláně a papeže Inocence XII. v Římě. Na základě poznatků ze svých cest publikoval do roku 1718 mimo jiné díla Atanáše, Órigena a Jana Zlatoústého a v roce 1739 také rozsáhlý katalog rukopisů nejvýznamnějších evropských knihoven. V knize L'Antiquité expliquée et représentée en figures (1719) otiskl a komentoval 1120 vyobrazení starověkých památek. V knize Les monumens de la Monarchie françoise (1733) popsal francouzské památky včetně tapisérie z Bayeux, kterou znovu objevil teprve před několika lety.

V roce 1708 vydal Bernard de Montfaucon učebnici starořeckých písem Palaeographia graeca. Za tím účelem prozkoumal více než 11 000 rukopisů. Je proto považován za zakladatele řecké paleografie. V roce 1719 byl Montfaucon jmenován čestným členem Académie des inscriptions et belles-lettres .

Je pohřben v Chapelle de la Vierge v Saint-Germain-des-Prés vedle Jeana Mabillona.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernard de Montfaucon na německé Wikipedii.

Literatura

• Emmanuel de Broglie: Bernard de Montfaucon et les Bernadins 1715–1750. 2 Bände. Plon, Nourrit et Cie, Paris 1891, (Digitalisate: Band 1, Band 2).
• [André Rostand]: La documentation iconographique des Monumens de la Monarchie françoise de Bernard de Montfaucon. In: Bulletin de la Société de l'Histoire de l’Art français. 1932, S. 104–149.
• Georgios Fatouros: Montfaucon, Bernard de. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 6, Bautz, Herzberg 1993, ISBN 3-88309-044-1, Sp. 92–94.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernard de Montfaucon na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.