Bižuterie
Bižuterie (franc. bijouterie) je šperk, galanterie či jiné ozdobné oděvní doplňky, vyráběné z kovů, skla, z organických materiálů jako kůže, suché plody či dřevo, nebo syntetických materiálů (s výjimkou zlatnických předmětů z drahých kovů) a drahých kamenů. Podle základního materiálu výrobci bižuterii tradičně dělili na bižuterii kovovou a bižuterii skleněnou, od 30. let 20. století také bižuterii plastovou.
Stejným slovem označujeme i specializované prodejny s tímto sortimentem.
Mezi bižuterní zboží patří náramky, korále, náušnice, brože, náhrdelníky, hřebeny do vlasů, ozdobné jehlice, sponky do vlasů, také korálkové výšivky kabelek, vest, apod.
Historie
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: ency styl, zdroje a reference
Historie sklářství a s ním spojené výroby šperků a bižuterie se na českém území odvíjí od doby, kdy bylo osídleno Kelty, tedy přibližně od 5. století př. n. l. Keltové byli proslulí výrobou drobných korálků, skleněných perliček a knoflíků.
Na dlouhá staletí, zejména během období stěhování národů (4. až 6. století n. l.), upadlo keltské umění v zapomnění. Jeho znovuzrození v Českých zemích souvisí jednak s importem zboží po obnovení starých kupeckých cest z Franské říše na východ do Byzance, jednak se zrodem nového státního útvaru – Velké Moravy – v 9. století. Známé jsou velkomoravské skleněné gombíky nalezené převážně v dětských hrobech, dále pak skleněné perly a barevné skleněné korálky.
Němečtí mistři a česká vynalézavost
Základním předpokladem pro výrobu skla je dostatek základních surovin, tedy vody, kvalitního dřeva a sklářských písků s obsahem 60 – 80 % oxidu křemičitého. Všechny tyto podmínky tradičně splňovaly příhraniční regiony Čech: Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory, kam za prací přicházely rodiny českých a německých kolonistů. Byly to právě rodiny sklářů, které byly impulsem pro velký rozmach tohoto řemesla během celého 14. století, kdy došlo k masivnímu rozšíření sklářského řemesla.
O dvě staletí později bylo sklářství zejména v Jizerských horách na vrcholu. Na pozvání rodů Vartenberků a Smiřických se v Čechách usídlovali zkušení huťmistři původem ze Saska. Úspěšně zde působila a prosperovala řada skláren, sklářských dílen i hutí. Současně se samotným sklářstvím se také zdárně rozvíjela řemesla s tímto oborem spojená: brusičství, rytectví a malování skla. Kromě produkce užitkového zboží (pohárů, lahví, sklenic) se dařilo se i výrobě ozdob a šperků.
Doba vítězství i pádů
Vznik opravdové skleněné bižuterie souvisí s působením bratří Fišerů na Turnovsku, kteří nalezli inspiraci v italských Benátkách. Ti jako první v Čechách začali na počátku 18. století s výrobou kamenů z kompozičního skla za pomocí technologie mačkání brusírenské suroviny kleštěmi.
„Zlaté české ručičky“, znalosti a nové technologie ve sklářském odvětví používané přispěly k tomu, že během 19. století se z Jablonce, kdysi malého provinčního městečka, stalo světově uznávané centrum sklářství a bižuterie.
Nejinak tomu bylo i na začátku 20. století, avšak slibný rozvoj sklářství a bižuterie bylo přerušeno výstřely 1. světové války. Přes krátké vzepětí, k němuž došlo za první republiky (1918–1938) nastal během 2. světové války i po ní výrazný útlum.
Zlatá éra bižuterie
Těžké poválečné období v 60. letech 20. století vystřídala éra úspěchů a rozvoje. Díky uvolnění společenské atmosféry, rozvíjejícím se kontaktům se západní Evropou a také modernizaci mnoha zastaralých socialistických podniků se jablonecká bižuterie v té době stala skutečným pojmem.[zdroj?] Nejnovější a dodnes velmi úspěšná kapitola české výroby bižuterie a sklářství se začala psát po listopadu 1989.[zdroj?]
Výrobci
Mezi světové obchodní značky v tomto oboru patří již od 2. poloviny 19. století i česká Jablonecká bižuterie, do roku 1990 šířená prostřednictvím exportního podniku Jablonex. Po roce 1946 získal světové renomé rakouský podnik Swarovski, původem severočeského podnikatele Daniela Swarovského z Jiřetína pod Bukovou. V 21. století převzaly ovšem vůdčí postavení asijské trhy.
Literatura
- NOVÝ, PETR. Ve službách módy a stylu: Česká bižuterie v období první republiky (1918–1938). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2708-5
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bižuterie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo bižuterie ve Wikislovníku- Šperky a bižuterie v historii
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
