Bischofswerda
Bischofswerda Biskopicy | |
---|---|
Altmarkt, v pozadí radnice | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°7′39″ s. š., 14°10′47″ v. d. |
Nadmořská výška | 304 m n. m. |
Časové pásmo | UTC +1 |
Stát | Německo Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Budyšín |
Administrativní dělení | 9 místních částí[1] |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 46,2 km² |
Počet obyvatel | 10 686 (2022)[2] |
Hustota zalidnění | 231,2 obyv./km² |
Etnické složení | Němci 98,6 %[3] |
Náboženské složení | protestantství 23,2 % římskokatolická církev 5,0 %[3] |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Holm Große (nezávislý) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Altmarkt 1 01877 Bischofswerda |
Telefonní předvolba | 03594 |
PSČ | 01877 |
Označení vozidel | BZ, BIW, HY, KM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bischofswerda ( [bɪʃɔfsˈvɛʁda], hornolužickosrbsky Biskopicy [bɪskopɪtsɛ], česky zastarale Biskupice[4]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín a má přibližně 11 tisíc[2] obyvatel.
Historie
K možnému, byť historicky nepodloženému založení Bischofswerdy mohlo dojít v letech 970 až 1076, protože v roce 1076 prý míšeňský biskup svatý Benno povýšil Werdu na město. Svatému Bennovi je rovněž připisováno založení Bischofswerdy. První písemná zmínka pochází z roku 1227, kdy je zmiňován jistý Meinhardus de Biscofiswerde, roku 1229 je zmíněn farní kostel. Roku 1361 je Bischofswerda uváděna jako město. Mezi lety 1952 a 1994 byla Bischofswerda okresním městem stejnojmenného okresu. Roku 1950 se k městu připojila do té doby samostatná obec Belmsdorf, roku 1974 Geißmannsdorf, roku 1994 Schönbrunn a nakonec v roce 1996 Großdrebnitz. V roce 1998 získala Bischofswerda status velkého okresního města.
Geografie
Bischofswerda leží na okraji Horní Lužice, proto je také nazývána „Brána do Horní Lužice“. Nejvyšším vrcholem je Butterberg (384 m n. m.). Městem protéká řeka Wesenitz, pravý přítok Labe. Bischofswerdou prochází železniční trati Drážďany – Zhořelec a Bischofswerda – Žitava.
Správní členění
Bischofswerda se dělí na 9 místních částí.[1] V závorce je uveden hornolužický název, počet obyvatel je k roku 2011.
- Belmsdorf (Baldrijanecy), od roku 1950, 344 obyvatel
- Bischofswerda (Biskopicy), 9 007 obyvatel
- Geißmannsdorf (Dźibrachćicy), od roku 1974, 562 obyvatel
- Goldbach (Kadłobja), od roku 1996, 424 obyvatel
- Großdrebnitz (Drjewnica), od roku 1996, 847 obyvatel
- Kynitzsch (Kinič), od roku 1994, 39 obyvatel
- Neuschönbrunn (Nowy Šumborn), od roku 1994, 21 obyvatel
- Schönbrunn (Šumborn), od roku 1994, 414 obyvatel
- Weickersdorf (Wukranćicy), od roku 1996, 282 obyvatel
Pamětihodnosti
- klasicistní radnice z roku 1818
- evangelicko-luterský Kristův kostel, obnovený roku 1818 po požáru
- římskokatolický kostel svatého Bena z roku 1924
- hřbitovní kostel svatého Kříže
- biskupská rezidence
- zoologická zahrada Tier- und Kulturpark Bischofswerda
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bischofswerda na německé Wikipedii.
- ↑ a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu. (německy)
- ↑ Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bischofswerda na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky velkého okresního města Bischofswerda
- (německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen
Velké okresní město Bischofswerda | ||
---|---|---|
Belmsdorf • Bischofswerda • Geißmannsdorf • Goldbach • Großdrebnitz • Kynitzsch • Neuschönbrunn • Schönbrunn • Weickersdorf |
Města a obce zemského okresu Budyšín | ||
---|---|---|
Arnsdorf (Warnoćicy) • Bautzen (Budyšin) • Bernsdorf (Njedźichow) • Bischofswerda (Biskopicy) • Burkau (Porchow) • Crostwitz (Chrósćicy) • Cunewalde (Kumwałd) • Demitz-Thumitz (Zemicy-Tumicy) • Doberschau-Gaußig (Dobruša-Huska) • Elsterheide (Halštrowska Hola) • Elstra (Halštrow) • Frankenthal (Frankln) • Göda (Hodźij) • Großdubrau (Wulka Dubrawa) • Großharthau • Großnaundorf • Großpostwitz (Budestecy) • Großröhrsdorf (Wulke Rědorjecy) • Haselbachtal • Hochkirch (Bukecy) • Hoyerswerda (Wojerecy) • Kamenz (Kamjenc) • Königsbrück (Kinspork) • Königswartha (Rakecy) • Kubschütz (Kubšicy) • Laußnitz (Łužnica) • Lauta (Łuty) • Lichtenberg (Swětła) • Lohsa (Łaz) • Malschwitz (Malešecy) • Nebelschütz (Njebjelčicy) • Neschwitz (Njeswačidło) • Neukirch • Neukirch/Lausitz (Wjazońca) • Obergurig (Hornja Hórka) • Ohorn (Mohorn) • Oßling (Wóslink) • Ottendorf-Okrilla • Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow) • Pulsnitz (Połčnica) • Puschwitz (Bóšicy) • Räckelwitz (Worklecy) • Radeberg • Radibor (Radwor) • Ralbitz-Rosenthal (Ralbicy-Róžant) • Rammenau (Ramnow) • Schirgiswalde-Kirschau (Šěrachow-Korzym) • Schmölln-Putzkau (Smělna-Póckowy) • Schwepnitz (Sepicy) • Sohland an der Spree (Załom) • Spreetal (Sprjewiny Doł) • Steina (Sćenjow) • Steinigtwolmsdorf (Wołbramecy) • Wachau (Wachow) • Weißenberg (Wóspork) • Wilthen (Wjelećin) • Wittichenau (Kulow) |