Biskupský seminář v Českých Budějovicích

Biskupský seminář v Českých Budějovicích
Budova bývalého semináře
Poloha
Adresa	Kněžská, České Budějovice, Česko Česko
Souřadnice	48°58′27,84″ s. š., 14°28′35,76″ v. d.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biskupský seminář byl kněžský seminář sloužící v letech 1803 až 1950 k přípravě adeptů kněžství v českobudějovické diecézi. Studium bylo původně tříleté, od roku 1815 čtyřleté, po první světové válce pak pětileté. V průběhu druhé světové války byli seminaristé totálně nasazeni v Německu a seminář uzavřen. Po válce byl znovu otevřen, ale v roce 1950 jej komunistické úřady uzavřely. Pět z několika tisíc jeho studentů se stalo biskupy, mezi nimi i sv. Jan Nepomuk Neumann. V roce 1991 na jeho činnost navázala Teologická fakulta Jihočeské univerzity. V roce 2017 nepřímo na činnost kněžského semináře v Č. Budějovicích navázal seminář Redemptoris Mater, vedený podle zásad neokatechumenátní cesty.

Historie

O založení českobudějovického biskupského semináře se zasloužil první českobudějovický biskup Jan Prokop Schaaffgotsche.^[1] Císař Leopold II. v roce 1790 rozhodl, že pro zřízení semináře se může použít budova zrušeného kapucínského kláštera v Kněžské ulici. Seminář v této budově byl otevřen až 4. 11. 1804.^[2] Budova semináře byla v letech 1843–1844 přestavěna.^[3] Studium bylo původně tříleté, od roku 1804 čtyřleté.^[4] Na chování studentů dohlížel prefekt.^[1] Jedním z prefektů tohoto semináře byl pozdější českobudějovický biskup Šimon Bárta.

Rektoři

Josef Novák (od roku 1803 do roku 1818), později arcibiskup v chorvatském Zadaru^[4]
Vojtěch Benedikt Juhn^[4]
Václav Šembera (od 6. března 1826 do r. 1827)
Dr. Jan Körner (od roku 1827 do roku 1848)^[5]
Franz Nitsch (od roku 1848 do r. 1859)
Jan Weis (od 1. srpna 1859 do r. 1861)
Dr. František Jechl (od 1. října 1861 do r. 1864).
Jan Sika (od 1. října 1864 do r. 1871)
Dr. Josef Hais (od 19. dubna 1871 do r. 1873), od r. 1875 biskup v Hradci Králové
Dr. Jan Turner (od 1. října 1873 do r. 1875)
Dr. Petr Špelina (od 1. října 1875 do r. 1884)
Dr. Josef Hoffmann (od r. 1884 do r. 1889)
Adolf Rodler (od roku 1884 do roku 1893)
Mons. ThDr. Alois Jirák (od roku 1893)
Karel Boček (od roku 1907 do roku 1926)
Msgre. ThDr. Antonín Melka (od roku 1926 do roku 1934)
Karel Reban (od 1. září 1934)
ThDr. Augustin Malý (od 1. září 1948)
ThDr. Josef Šídlo

Vicerektoři

Václav Klement Petr (1883–1901)
Karel Boček (1901–1902)
ThDr. Jan Roubal (kolem roku 1922 )
doc. Albín Böhm (do 31. srpna 1934 a kolem roku 1938 )

Spirituálové

Karel Boček (1902–1907)
Msgre. ThDr. Antonín Melka (1914 –1925)
Karel Reban (od 30. září 1926 do 31. srpna 1934)
doc. Albín Böhm (od 1. září 1934)
Jan Paclík (kolem roku 1938)
ThDr. Augustin Malý (do 31. srpna 1948)
Adolf Pelikán SJ (od 1. září 1948)
Václav Říha (od roku 1948)

Známí absolventi

Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833)^[4]
Josef Šmidinger (1801–1852)^[6]
Vojtěch Mokrý (1803–1882)^[7]
František Jaroslav Vacek Kamenický (1806–1869)
Jan Nepomuk Neumann (1811–1860)
František Dobromil Kamarýt (1812–1876)
Josef Jan Evangelista Hais (1829–1892)
Josef Hessoun (1830–1906)
Bedřich Kamarýt (1831–1911)
Martin Josef Říha (1839–1907)
Josef Antonín Hůlka (1851–1920)
Václav Klement Petr (1856–1901)
Karel Traxler (1866–1936)
František Bernard Vaněk (1872–1943)^[8]
Jan Evangelista Eybl (1882–1968), český kněz a odbojář
Jaroslav Janák (1889–1971)
Josef Plojhar (1902–1981)
Josef Jílek (1908–1945)^[8]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b biskupský seminář | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online.
↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
↑ klášter kapucínský (bývalý) - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d FELDMAN, Vladimír. Českobudějovický seminář v době Kamarýtových studií. [s.l.]: [s.n.] S. 58–61. Obsaženo ve sborníků příspěvků z konference na téma "Josef Vlastimil Kamarýt: Život, dílo, doba", konané ve dnech 21. – 22.3 2007 v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.
↑ MYNÁŘ, Ivo. Jan Körner (1788 - 1853). Nástin odkazu jihočeského teologa. Č. Bud., 2015. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Teologická fakulta
↑ CHVOJKA, Jiří. Město pod Černou věží : vyprávění z historie Českých Budějovic. České Budějovice: Actys, 1992. ISBN 80-901234-0-6. S. 111.
↑ KOTOUS, Jan. Střípek z historie. Setkání. Červenec-srpen 2016, roč. XXVI, čís. 7–8, s. 4. ISSN 1212-8074.
↑ ^a ^b PRAVDA, Rudolf. Z galerie jihočeských vlasteneckých kněží: kapitoly z církevních a kulturních dějin jižních Čech. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 2006. 50 s. s. ISBN 80-86074-27-7.

Literatura

Miroslav Novotný a kolektiv: Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a Nebe, České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 45–46
VEBER, Tomáš. Studovat v Českých Budějovicích. Teologický institut a počátky vysokoškolských studií ve městě. Dějiny a současnost. 2005, čís. 12. Dostupné online.

Související články

Piaristické gymnázium (České Budějovice)

Externí odkazy

Adolf Rodler: Biskupský kněžský seminář v Českých Budějovicích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.