Bitva u Komandorských ostrovů

Bitva u Komandorských ostrovů
konflikt: Válka v Tichomoří
USS Salt Lake City v Dutch Harbor 29. března 1943, dva dny po bitvě
Trvání	27. březen, 1943
Místo	Jižně od Komandorských ostrovů, Tichý oceán
Souřadnice	53°5′55″ s. š., 168°12′46″ v. d.
Výsledek	Americké strategické vítězství
Strany
Japonské císařství USA
Velitelé
Boširó Hosogaja Charles McMorris
Síla
4 křižníky a 4 torpédoborce 2 křižníky a 4 torpédoborce
Ztráty
2 křižníky poškozeny a 14 mrtvých 1 křižník a 1 torpédoborec poškozeny a 7 mrtvých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Komandorských ostrovů byla jednou z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem. Odehrála se 27. března 1943 jižně od Komandorských ostrovů.

Ve snaze dopravit na Aleuty zásoby se rozhodlo japonské velení vyslat zásobovací konvoje, které byly kryty křižníky a torpédoborci 5. loďstva. Zatímco první konvoj doplul bez problémů, tak při druhém konvoji, kdy byly zásoby dopravovány loděmi Asaka Maru, Sakito Maru a Sanjó Maru došlo ke střetu s Američany. Krytí druhého konvoje zajišťovala skupina lodí pod velením viceadmirála Boširó Hosogaji složená z těžkých křižníků Nači, Maja, lehkých křižníků Tama, Abukuma a torpédoborců Hacušimo, Wakaba, Ikazuči a Inazuma.

Americká TG 16.6 patrolovala pod velením kontradmirála McMorrise u Komandorských ostrovů. Byla složená z těžkého křižníku USS Salt Lake City, lehkého křižníku USS Richmond a torpédoborců USS Bailey, USS Coghlan, USS Dale a USS Monaghan.

Japonský svaz měl tedy prakticky dvojnásobnou převahu.

26. března v 7:30 americké radary TG 16.6 odhalily japonský konvoj. O hodinu později byl navázán vizuální kontakt a zahájen dělostřelecký souboj. Američané několikrát zasáhli japonský vlajkový křižník Nači, Japonci však cca od 9:10 začali pravidelně zasahovat Salt Lake City. Jeho rychlost v důsledku japonských zásahů a havárie v kormidelně mezi cca 10–11 hodinou klesla na 20 uzlů, což se podařilo opravit, avšak v 11:50 došlo z nevyjasněných příčin k dalšímu zastavení strojů. Křižník v tu chvíli představoval sice střílející, nicméně snadný cíl, chráněný jen kouřovou clonou a statečným protiútokem 3 amerických torpédoborců, v němž Bailey utržil vážná poškození.

Japonský velitel v tuto chvíli z důvodů docházející munice, paliva a obav před leteckým útokem (Salt Lake City v poslední fázi bitvy střílel tříštivými granáty, jejichž exploze připomínaly výbuchy leteckých pum) nařídil ústup.

Na japonské straně byly poškozeny 2 křižníky a na americké straně byl těžce poškozen křižník Salt Lake City a torpédoborec USS Bailey. Japonci měli k vítězství blízko, ale Hosogaja místo aby dorazil v jednu chvíli nepohyblivý křižník Salt Lake City, odplul i s konvojem zpět do Japonska, což znamenalo, že nesplnil svůj úkol a zásoby na Aleuty nedopravil.

Viceadmirál Hosogaja byl po této bitvě penzionován a o zásobování japonských jednotek na Aleutech se nadále staraly pouze ponorky.

Odkazy

Literatura

• Edwin P. Hoyt. Válka v Pacifiku:Aleutské ostrovy. Nakladatelství Slovanský dům (2000). ISBN 80-86421-15-5
• HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Námořní válka vrcholí. Od obléhání Malty k boji u Severního mysu. Praha: Naše vojsko, 1995. 345 s. ISBN 80-206-0443-X. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Komandorských ostrovů na Wikimedia Commons
• Galerie Bitva u Komandorských ostrovů na Wikimedia Commons
• Bitva u Komandorských ostrovů na Palba.cz
• Kings and Generals: Battle of the Komandorski Islands - Pacific War #70 DOCUMENTARY na YouTube (anglicky)
• Drachinifel: Battle of the Komandorski Islands - Forced to run, yet still they won na YouTube (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.