Bitva v Jávském moři

Bitva v Jávském moři

konflikt: Boje o Nizozemskou východní Indii (1941–1942), Válka v Tichomoří

Vlajková loď kontradmirála Doormana – lehký křižník Hr. Ms. De Ruyter – krátce před bitvou

Trvání

27.-28. února 1942

Místo

Jávské moře, Tichý oceán

Souřadnice

5° j. š., 111° v. d.

Výsledek

Japonské vítězství

Strany

Japonské císařství

USA

Nizozemské království

Velká Británie

Austrálie

Velitelé

Takeo Takagi

Karel Doorman †

Síla

2 těžké křižníky
2 lehké křižníky
14 torpédoborců

2 těžké křižníky
3 lehké křižníky
9 torpédoborců

Ztráty

1 torpédoborec poškozen
1 křižník lehce poškozen

2 lehké křižníky potopeny
3 torpédoborce potopeny

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva v Jávském moři byla námořní bitvou v rámci první fáze pacifické kampaně druhé světové války. Námořní síly USA, Velké Británie, Nizozemského království a Austrálie pod společným velením ABDACOM se v ní střetly s japonským císařským námořnictvem ve snaze zastavit japonskou invazi do Nizozemské východní Indie. Během denní fáze bitvy 27. února 1942 přišli Spojenci o dva torpédoborce, zatímco těžký křižník HMS Exeter byl těžce poškozen a ustoupil z boje. Zbývající čtyři spojenecké křižníky se pokusily o noční útok na japonský invazní konvoj, ale ani tentokrát se jim nepodařilo proniknout skrz japonský doprovod: po zásazích torpédy se potopily oba nizozemské křižníky (vlajkový De Ruyter a Java) a zbytek spojeneckého svazu ustoupil. Nizozemský admirál Doorman zahynul při potopení své vlajkové lodě. Spojenecký útok znamenal odložení invaze japonských sil na východní Jávu o jeden den, zastavit ji však nedokázal.

Po bitvě v Jávském moři se Spojenci pokusili evakuovat zbývající námořní síly z Jávy na Cejlon a do Austrálie, což se ale povedlo pouze menším jednotkám, zatímco všechny tři zbývající spojenecké křižníky byly potopeny v následujících bitvách v Sundském průlivu a u Baweanu.

Předehra

Po bitvě v Badungském průlivu byla Jáva ze tří stran obklíčena. Japonci dokončili většinu akcí v jihovýchodní Asii a mohli tak většinu svých sil soustředit na invazi na Jávu. Naproti tomu Spojenci otřesení řadou porážek i mimo tento prostor neměli prakticky žádnou možnost, jak posílit nedostatečnou obranu v oblasti Indonésie.

Poměr sil a plány stran

Invazní loďstvo tvořilo 41 transportních lodí. Blízkou ochranu jim zajišťovala skupina lodí pod vedením kontradmirála Šódži Nišimury ve složení: lehký křižník Naka a torpédoborce Murasame, Samidare, Harusame, Júdači, Asagumo a Minegumo. Další blízkou ochranu poskytovala skupina lodí pod velením kontradmirála Raizó Tanaki ve složení: lehký křižník Džincú a torpédoborce Jukikaze, Amacukaze, Tokicukaze, Hacukaze, Ušio, Sazanami, Jamakaze a Kawakaze. Vzdálenou podporu prováděla skupina pod velením kontradmirála Takea Takagiho ve složení těžký křižník Nači a Haguro.

Snahou kontradmirála Karla Doormana který velel spojeným silám USA, Velké Británie, Nizozemska a Austrálie (ABDA) bylo napadnout japonské transportní lodě a zabránit vylodění na Jávě. Doorman měl k dispozici těžké křižníky HMS Exeter a USS Houston, lehké křižníky Hr. Ms. De Ruyter, Hr. Ms. Java a HMAS Perth a torpédoborce Hr. Ms. Witte de With, Hr. Ms. Kortenaer, HMS Electra, HMS Jupiter, HMS Encounter, USS John D. Edwards, USS Paul Jones, USS John D. Ford a USS Alden.

Na první pohled by se mohlo zdát, že poměr sil byl přibližně vyrovnaný, ovšem šlo pouze o zdání. I když pomineme zastaralost některých spojeneckých lodí, je třeba si uvědomit, že spojenecké síly tvořily nesourodou směs čtyř námořnictev - nikdy dříve společně nebojovaly a kombinovaly 3 různé tradice námořního boje. Navíc japonská strana disponovala vzdušnou převahou. Údery japonských letadel a dokonalý přehled o situaci, který letecký průzkum dodával japonským velitelům, poskytoval japonské straně výhodu, která by sama o sobě stačila k rozhodnutí střetnutí.

Průběh bitvy

V denní části bitvy byly potopeny torpédoborce Kortenaer a Electra. Vyřazeny z boje byly torpédoborec Asagumo (druhý den doplul vlastní pomocí za doprovodu torpédoborce Minegumo do Balikpapanu) a těžký křižník Exeter, který doplul za doprovodu torpédoborce Witte de With o půlnoci do Surabaye.

V noční části bitvy byly potopeny lehké křižníky De Ruyter a Java a torpédoborec Jupiter. Kontradmirál Karel Doorman se potopil spolu se svou vlajkovou lodí De Ruyter.

Po bitvě

Doormanův neúspěch umožnil japonské vylodění v Kraganu, které se uskutečnilo 28. února. Toto vylodění kryly těžké křižníky Mikuma a Mogami, lehký křižník Natori a 10 torpédoborců. Při pokusech o zabránění vylodění byla potopena v dílčích bitvách většina zbývajících lodí. V Sundském průlivu těžký křižník Houston a lehký křižník Perth a u Baweanu těžký křižník Exeter a torpédoborce Encounter a USS Pope. Zbytek lodí, které se zachránily, odplul na Cejlon nebo do Austrálie. Japonci ztratili druhý den bitvy minolovku W-2 a transportní lodě Sakura Maru a Horai, převážně v důsledku vlastní palby. Generál Hein Ter Poorten, velitel spojeneckých pozemních jednotek na Jávě, kapituloval 9. března 1942.

Odkazy

Literatura

BOER, P.C. The Loss of Java: The Final Battles for the Possession of Java Fought by Allied Air, Naval and Land Forces in the Period of 18 February-7 March 1942. Singapore: NUS Press, 2011. ISBN 978-9971-69-513-2. (anglicky)
COX, Jeffrey R. Rising Sun, Falling Skies: The Disastrous Java Sea Campaign of World War II. Oxford: Osprey Publishing, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-78096-726-4. (anglicky)
DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 1591142199. (anglicky)
HARA, Tameichi. Japanese Destroyer Captain (Pearl Harbor, Guadalcanal, Midway – The Great Naval battles as Seen Through Japanese Eyes). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1591143543. (anglicky)
HORNFISCHER, James D. Ship of Ghosts: The Story of the USS Houston, FDR's Legendary Lost Cruiser, and the Epic Saga of Her Survivors. New York: Bantam Books, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-553-38450-5. (anglicky)
HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Krvavé oceány. Od plánu „Barbarossa“ k bitvě u Midway. Praha: Naše vojsko, 1994. 289 s. ISBN 80-206-0391-3.
HUBÁČEK, Miloš. Pacifik v plamenech. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 1997. 436 s. ISBN 80-204-0642-5.
WOMACK, Tom. The Allied Defense of the Malay Barrier, 1941-1942. Jefferson: McFarland & Company, 2015. ISBN 978-1-4766-6293-0. (anglicky)
Combat Narrative: The Java Sea Campaign. [s.l.]: Publication Branch, Office of Naval Intelligence, United States Navy, 1943. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Galerie Bitva v Jávském moři na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva v Jávském moři na Wikimedia Commons
COX, Jeffrey R. A Turn Too Far: Reconstructing the End of the Battle of the Java Sea [online]. militaryhistoryonline.com, 2011-04-03 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
TULLY, Anthony P. Naval Alamo: The Heroic Last Months of the Asiatic Fleet, Dec 1941-March 1942 [online]. asiaticfleet.com, rev. 2002-03-15 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
House of History: The Allied Last Stand in the Dutch East Indies: The Battle of the Java Sea, 1942 (Documentary) na YouTube (anglicky) – noční část bitvy je (co se pohybů lodí týká) značně nepřesná