Blahoslavený

Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace (z lat. beatus šťastný, blažený a facere učinit) je druhým stupněm kanonizačního procesu (tj. procesu, vedoucího eventuálně k prohlášení za svatého v katolické církvi).^[1]

Charakteristika

Prohlášení za blahoslaveného znamená, že se Církev zaručuje za to, že daná osoba je v nebi, je proto možné ji prosit o přímluvu, a prokazovat jí úctu (např. může jí být zasvěcen kostel či oltář).^[2]

Předpokladem je ukončené beatifikační řízení a buď jeden doložený zázrak, nebo mučednická smrt.

Na rozdíl od kanonizace, blahoslavenému úcta smí být prokazována, není to však výslovně předepsáno, jako je tomu u světců. Povolení uctívat blahoslaveného je též výhradně lokální, neplatí univerzálně pro celou církev, ale jen např. pro jednu diecézi či církevní provincii.

Odkazy

Reference

Související články

• Služebník Boží
• Ctihodný
• Svatý
• Blahoslavenství

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu blahoslavený na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.