Bohumil Houser

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Bohumil Houser
Rodné jméno	Bohumil Houser
Narození	1. března 1922 Bratislava, Československo Československo
Úmrtí	9. února 2005 (ve věku 82 let)
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Povolání	instruktor/ka jógy, překladatel, spisovatel a léčitel
Národnost	česká
Stát	Česko Česko
Žánr	povídky a poezie
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Houser (1. března 1922 – 9. února 2005) byl účastník protinacistického odboje, učitel jógy, čchi-kungu a meditace, překladatel, spisovatel, básník, léčitel a duchovní mistr.^[1]

Život

Mládí

Narodil se v roce 1922, v Bratislavě, jeho rodiče byli české národnosti. Zde také studoval na reálce a později na obchodní akademii. Maturoval v Brně v roce 1941. Jeho otec pracoval na dráze jako vlakvedoucí.

Odboj

V Bratislavě se stal členem Střelecké jednoty a za podzimní mobilizace v roce 1938 vstoupil jako dobrovolník do armády. Po rozpadu Československa odjel s rodiči do Brna. Za protektorátu se stal členem ilegální organizace Hnutí slovanské domoviny, složené ze studentů a mladých dělníků, kde se stal velitelem diverzní skupiny s krycím jménem Dělnictvo.^[1]

V lednu 1942 byl totálně nasazen v Rakousku ve Wiener Neustadtu v závodě WNF na výrobu stíhaček, kde přenesl i svoji odbojovou aktivitu. Vynesl výrobní plány leteckých závodů na léta 1943–44, pomáhal organizovat útěky ze zajateckého tábora, spolupracoval s odbojovou organizací francouzských zajatců, zejména s kapitánem Jeanem Moncorgé, ing. Faberem a Simonem Perbuetem.

Čtrnáctého dubna 1943 byl v Praze zatčen kvůli odbojové ilegální činnosti. Členové HSD byli postupně zatýkání již od podzimu 1942. Nejdříve byl vězněn v Brně v Kounicových kolejích, na podzim 1943 s transportem převezen do Breslau (Wrocławi) do vězení na Klechtkaustrasse. Devatenáctého ledna 1944 byli všichni zatčení členové HSD postaveni před soud a obviněni za přípravu velezrady a nadržování nepříteli. Volksgerichtem 6. senátu byl Bohumil Houser odsouzen na osm let těžkého žaláře. Vedoucí HSD Vlastislav Kroupa byl odsouzen k smrti a popraven.

Trest si odpykával v několika věznicích, například ve státní káznici v Bayreuthu, na podzim 1944 skončil v koncentračním táboře Creussen.^[1] Tam pracoval ve zbrojovce. Okamžitě se spojil s místní ilegální organizací vězňů. Dne 14. dubna 1945 odzbrojil jednoho bachaře a zahájil tak úspěšné povstání vězňů.^[1]

Emigrace

Po válce pracoval v Severočeských hnědouhelných dolech jako přednosta administrativy inspektorátu Falknov. Po znárodnění hnědouhelného revíru se stal přednostou administrativního a obchodního odboru na ředitelství v Sokolově.

Po roce 1948 mu hrozilo pronásledování ze strany bolševické státní moci a proto za vydatné pomoci přátel, bývalých spoluvězňů, utekl do Bavorska. Zde pobýval v uprchlickém táboře ve Schwabachu, kde mu byl přiznán status politického uprchlíka (IRO). V táboře se přihlásil k emigraci do Austrálie. Podmínkou pro možné vycestování byl podpis dvouleté pracovní smlouvy na jakékoli později přidělené práce. Zde byl zaměstnán v chemickém závodě v Boolaroo. Na podzim 1949 vypukla v Austrálii obrovská generální stávka. O práci přišla spousta dělníků, včetně Bohumila Housera. Zapojil se do diskuse o pozadí stávky a v důsledku toho byl za veřejné vměšování se do politických záležitostí vypovězen ze země.

Vrátil se do Německa, kde vznikal český uprchlický tábor Valka, ve kterém žilo až 6000 lidí z 28 zemí Evropy. Po čase byl jmenován do funkce sekretáře a tlumočníka Amerického fondu pro československé uprchlíky (AFCR) pro oblast Norimberku, International Rescue Committee ho jmenovala emigračním úředníkem a tajemníkem IRC. Pracoval také jako reportér pro Foreign News Service v New Yorku.

V té době Bohumil Houser již publikoval v novinách a časopisech. V létě roku 1954 přestal pracovat a veškerý svůj čas a energii věnoval studiu jógy a cestování. Od roku 1952 byl žákem učitele jógy Borise Sacharova a Swami Siwanandy Sarady (paní Charlotte Walinski-Heller). Boris Sacharov jej přesvědčil, aby se vrátil do Československa.

Návrat do Československa

V říjnu 1956 Bohumil Houser odjel domů. Hned v Chebu byl zatčen a převezen do Prahy, kde byl 7 týdnů vězněn a mnohokrát vyslýchán StB. Ze všech spáchaných trestných činů, ze kterých byl v nepřítomnosti obviněn, včetně velezrady v únoru 1948, byl amnestován, byl mu prominut i trest smrti. Byl propuštěn, život mu však ztrpčovalo špehování StB a nejrůznější šikanování. Nebylo mu umožněno, aby našel práci dle svých schopností a znalostí. Byl přinucen přijmout podřadná zaměstnání. Materiální situace jeho rodičů i jeho samotného byla velmi špatná. V roce 1977 jako jako příslušník protinacistického odboje odešel do důchodu o pět let dříve.^[1]

Duchovní učitel a léčitel

V roce 1966 spolu s Otakarem Vojkůvkou, Thesou Vojkůvkovou, ing. Jiřím Elgerem, Milošem Horkým a reverendem Milošem Mikotou obnovil činnost téměř zaniklé náboženské obce českých unitářů v Brně. V témže roce založil PhDr. Karel Werner, člen brněnské unitářské obce, v Závodním klubu První brněnské strojírny první Klub jógy v Československu. Bohumil Houser jej od počátku podporoval a spolupracoval s ním. Když se v roce 1968 se doktor Werner rozhodl emigrovat, Bohumil Houser mu pomohl připravit trasu útěku a vybavil ho adresami svých norimberských přátel.

V období uvolňování v 60. letech byl aktivní také literárně, avšak tato jeho činnost byla ukončena sovětskou okupací Československa. Nakladatelství Svítání vydalo panu Houserovi v roce 1992 sbírku veršů inspirovanou japonskou formou haiku s názvem Život v okamžiku. Napsal rovněž dvě divadelní hry – Dům na jezeře Macquaire a Dostojevský a démoni.

Další oblastí, v níž Bohumil Houser aktivně pracoval a dosáhl v ní i mezinárodního ocenění, je léčitelství. Začal praktikovat už jako úředník, zaměstnanec n. p. Ferona v Brně. Používal akupresuru, magnetoterapii, bioterapii, metalopatii, fytoterapii, hypnopunkturu, jógoterapii a jiné metody. Úspěchy, kterých dosáhl při léčení mnoha pacientů, byly potvrzeny i klasickými lékaři.

Od roku 1982 spolupracoval s pražskou Psychoenergetickou laboratoří profesora Františka Kahudy v sekci léčitelské.^[1] V témže roce spolu s některými dalšími léčiteli působil v nemocnici ve Vimperku, kde měli lékaři posuzovat výsledky dosažené netradičními léčebnými metodami.

Po listopadu 1989

Pokračoval ve své činnosti, přednášel v brněnské Unitárii i jinde, vydal několik knih, přispíval do časopisu brněnských unitářů Poutník. Byl aktivní v mnoha oblastech, například v roce 1992 společně s Dr. Tihelkou zakládal Lions Club v Brně. Tím navázal na první pokus o založení LC v Brně z roku 1966.

Koncem roku 1996 se aktivně účastnil Mezinárodní konference alternativní medicíny na Srí Lance, kde přednesl referát o automočové terapii a pyramidální energii, setkal se se slavným buddhistickým mnichem Boddhim v jeho lesní poustevně v Kandy a meditoval týden v Mezinárodním buddhistickém středisku tamtéž.

Dílo

• Konec západoevropské kultury? Dle Nostradama (1995, 1. vydání 1995)
• Sny neprobuzeného(1999, 1. vydání 1999, vydáno vlastním nákladem) – hlavní literární dílo, sbírka povídek, vzpomínek a básní
• Život v okamžiku (1992, Svítání) – sbírka krátkých básní, inspirovaných japonským stylem haiku

Eseje a povídky Bohumila Housera lze najít také v časopise Poutník.

Odkazy

Reference

Literatura

• Kuchař, Jiří. Léčitelé, jasnovidci a mágové: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal. Praha: nakladatelství Eminent, 2021. 408 stran; Bohumil Houser je uváděn na stránkách: 72, 130, 269, 270; (pevná vazba s matným přebalem); (EAN: 9788072815661); ISBN 978-80-7281-566-1.

Související články

• Psychoenergetická laboratoř
• Jiří Kuchař

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Houser
• Poutník 2005/03 – text časopisu Poutník, s nekrologem od J. Plotěné
• Bohumil Houser v Databázi knih
• byti.eu www stránky věnované odkazu Bohumila Housera
• mojemedunka.cz 2019/07/19 Archivováno 4. 8. 2020 na Wayback Machine. – článek o Bohumilu Houserovi
• Časopis ČS Lions Clubu 3/2012 – článek „20 let LC Brno“