Bonaire

Bonaire
znak vlajka
Hymna: Tera di Solo y Suave Biento (neoficiální)
Geografie
Hlavní město	Kralendijk
Souřadnice	12°10′47″ s. š., 68°15′29″ z. d.
Rozloha	288 km²
Časové pásmo	UTC-4
Geodata (OSM)	4266671 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	20 104 (2019[1])
Hustota zalidnění	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "70") šablony "Infobox - region" za zastaralý!70 obyv./km²
Jazyk	Nizozemština, Papiamento
Národnostní složení	různé národnosti
Náboženství	77% římsko-katolické 16% Jiné 7% Žádné
Správa regionu
Stát	Nizozemsko Nizozemsko
Nadřazený celek	Nizozemské království
Druh celku	zvláštní správní obvod
Vznik	2010
Král:	Vilém Alexandr Nizozemský
Měna	americký dolar[2]
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	BQ-BO[3]
Telefonní předvolba	+599
Označení vozidel	B
Internetová doména	bq
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bonaire (papiamentsky: Boneiru) je jeden z ostrovů bývalých Nizozemských Antil, v současnosti je součástí Nizozemska. Má rozlohu 288 km² a žije na něm okolo dvaceti tisíc obyvatel. Leží v jižní části Karibského moře před pobřežím Venezuely, patří do jižní části Závětrných ostrovů a je součástí Malých Antil. Hlavním městem Bonaire je Kralendijk a nejstarší usedlost je Rincon. Spolu s ostrovy Saba a Svatý Eustach tvoří tzv. Karibské Nizozemsko – správně-administrativní seskupení těchto tří ostrovů, které mají postavení zvláštního správního obvodu Nizozemska.

Geografie

S ostrovy Aruba a Curaçao tvoří Bonaire skupinu ABC ostrovů – jižní část Malých Antil. Ačkoliv se zde běžně hovoří papiamentsky, anglicky a španělsky, je úředním jazykem nizozemština.

Historie

Původními obyvateli ostrova byl aravacký kmen Caquetio, po kterém se zachovaly četné skalní malby. Z jejich jazyka pochází výraz bonay (nízká země), který byl později upraven na francouzské bonaire (dobrý vzduch). Roku 1499 zde přistál Alonso de Hojeda, ostrov ovládli Španělé, kteří většinu původních obyvatel odvezli jako otroky na ostrov Hispaniola a začali zde pěstovat dobytek. Roku 1636 je vyhnali Nizozemci, ostrov se stal střediskem pěstování kukuřice a sběru soli. Otrokářství bylo zrušeno roku 1862. Po druhé světové válce byla založena velké textilka firmy Schunck a ropná rafinerie. V roce 2010 proběhlo referendum, po kterém zaniklo zámořské území Nizozemské Antily a Bonaire spolu se sousedním ostrůvkem Klein Bonaire se stalo integrální součástí Nizozemska.

Přírodní podmínky

Ostrov je tvořen převážně vápencem a pískovcem, obklopuje ho korálový útes. Pobřeží je nízké, lemované mangrovy a slanými jezírky, ve vnitrozemí dominují skalnaté pahorky porostlé kaktusy, nejvyšším bodem je Brandaris Hill s nadmořskou výškou 241 m. Podnebí je horké, suché a větrné, teploty se pohybují celoročně okolo 27 °C, na rozdíl od většiny Karibiku se ostrovu vyhýbají hurikány. Základem zdejší ekonomiky je cestovní ruch, ale oproti sousedním ostrovům se Bonaire místo na masovou turistiku zaměřuje na milovníky neporušené přírody a vyznavače vodních sportů: provozuje se potápění, kitesurfing a jachting.^[4] Panují přísné předpisy na ochranu životního prostředí, na jejichž dodržování dohlíží nezisková organizace STINAPA (lodě například mají zakázáno vyhazovat kotvy, aby neponičily korálové útesy).^[5] Okolní moře je od roku 1979 chráněným územím, severní pětinu ostrova zaujímá národní park Washington Slagbaai, vyhlášený roku 1969.^[6] Typickým ptákem je plameňák karibský (až dvacet tisíc kusů),^[7] po kterém je pojmenováno také místní letiště Flamingo International Airport, žije zde také vzácný amazoňan žlutoramenný. Většinu dopravy zajišťují osli, turistickou atrakcí je útulek pro přestárlé osly, který zřídila roku 1993 Malina Melisová.

Fotogalerie

• 
  letecký snímek ostrova
• 
  plameňáci
• 
  zdejší karneval
• 
  ostrov Klein Bonaire
• 
  Guvernérská budova v Kralendijku na Bonairu

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bonaire na Wikimedia Commons
• (anglicky) www.tourismbonaire.com/ Turistika na Bonairu