Borna Gojo

Borna Gojo
Borna Gojo v Mouilleron-le-Captif, 2021
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Datum narození	27. února 1998 (26 let)[1]
Místo narození	Split, Chorvatsko[1]
Bydliště	Split, Chorvatsko[1]
Výška	196 cm[1]
Hmotnost	90 kg[1]
Profesionál od	2020[2]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 029 140 USD
Dvouhra
Tituly	0 ATP, 1 challenger
Nejvyšší umístění	74. místo (2. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo kvalifikace (2021)
French Open	2. kolo (2022)
Wimbledon	1. kolo (2023)
US Open	4. kolo (2023)
Čtyřhra
Tituly	0 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění	394. místo (17. ledna 2022)
Týmové soutěže
Davis Cup	finále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231018a18. října 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borna Gojo (* 27. února 1998 Split) je chorvatský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a dva ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 74. místě a ve čtyřhře v lednu 2022 na 394. místě.^[4][1]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 skupinovým utkáním finálového turnaje proti Rusku, v němž prohrál s Andrejem Rubljovem. Rusové zvítězili 3:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 8–6 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[5]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v říjnu 2013, když na Salona Open dotovaném 10 tisíci dolary v chorvatském Solinu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl bosenskému hráči Ismaru Gorčićovi z osmé světové stovky. Další turnaje odehrál až v sezóně 2016.^[3]

V letech 2017–2019 studoval na Wake Forest University ve Winston-Salemu, kde hrál univerzitní tenis za tým Deacons. V roce 2018 odešel poražen ze singlového finále šampionátu NCAA poté, co nestačil na Petrose Chrysochose. Před závěrečným ročníkem v roce 2020 oznámil odchod a vstup do profesionálního tenisu.^[2] Na okruhu ATP Tour debutoval srpnovým Winston-Salem Open 2018. Organizátoři mu jako posluchači místní univerzity udělili divokou kartu do hlavní soutěže, v roce 2017 jen do kvalifikace. Na úvod winstonsalemské dvouhry jej zdolal padesátý šestý muž žebříčku Ryan Harrison ze Spojených států.^[6]

Ve čtvrtfinále Davis Cupu 2021 proti Itálii zdolal jako hráč třetí stovky žebříčku světovou sedmadvacítku Lorenza Sonega. Jednalo se o jeho první vítězný zápas nad členem elitní světové stovky, jímž přispěl k postupu Chorvatů po výhře 2:1 na zápasy.^[7][8] Ve vítězném semifinále proti Srbsku opět zdolal člena elitní čtyřicítky, třiatřicátého v pořadí Dušana Lajoviće.^[9]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (1 titul)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	říjen 2022	Ortisei, Itálie	tvrdý (h)	Lukáš Klein	7–6(7–4), 6–3

Čtyřhra (2 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	září 2016	Zlatibor, Srbsko	antuka	Domagoj Bilješko	Goran Marković Antun Vidak	6–1, 6–7(1–7), [11–9]
2.	říjen 2016	Bol, Chorvatsko	antuka	Nino Serdarušić	Ivan Bjelica Darko Jandrić	6–3, 6–7(11–13), [10–5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Borna Gojo na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borna Gojo na Wikimedia Commons
• Borna Gojo na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Borna Gojo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Borna Gojo na stránkách Davis Cupu (anglicky)