Bosenské království

Bosenské království Краљевина Босна Kraljevina Bosna ←  1377–1463  →  → vlajka znak
Geografie Územní vývoj Bosny ve 12.–14. století. Rozmach království za vlády Tvrtka I. světle červená.
Hlavní město	Visoko, Jajce, Bobovac
Obyvatelstvo
Jazyky	srbochorvatština
Náboženství	bosenské křesťanství (státní), římskokatolické, východní ortodoxní, bogomilské
Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Měna	bosenské zlaté mince
Státní útvary a území
Předcházející Bosenský banát Následující Vojvodství svatého Sávy Bosenský sandžak

Bosenské království (bosensky/srbochorvatsky Kraljevina Bosna, Краљевина Босна, Bosansko kraljevstvo, Босанско краљевство) byl středověký státní útvar rozkládající se na Balkánském poloostrově.

Dějiny

Bosenské království vzniklo povýšením Bosenského banátu (1154–1377) na království. Bosna nabyla nezávislosti v průběhu 13. a 14. století, než byla přidružena k zemím Svatoštěpánské koruny. Historicky, kulturně i politicky se Bosna utvářela na pomezí svých dvou mocnějších sousedů, mezi Uhrami, resp. Chorvatskem, na severu a Byzantskou říší, resp. Srbskem čili Raškou, na východě. V 15. století království podlehlo rychle expandující Osmanské říši.

V roce 1377 vzniklo první nezávislé Bosenské království.^[1] Jeho prvním vladařem byl Štěpán Tvrtko z rodu Kotromanićů, korunovaný ve věku 15 let v obci Mile (někteří historici uvádějí klášter Mileševa) poblíž Visoka. V této době Bosna dosahuje svého největšího rozmachu. Na severu ji ohraničuje řeka Sáva, na jihu pak ostrovy Hvar a Korčula^[1]. V tehdejším náboženském životě země sice dominovalo katolické křesťanství, pevné postavení měla i křesťanská odnož zvaná bogomilství. To bylo vnímáno pro západní a východní křesťanství jako velké nebezpečí a bylo proti němu razantně vystupováno jak v pravoslavných, tak katolických státech, až se ho nakonec podařilo vykořenit. V Bosně ale působí bogomilové až do zániku státu v polovině 15. století^[1], když zemi dobyli Osmané postupující od Bosporu severozápadním směrem do nitra Evropy.

Titul bosenských panovníků

Tvrtko I. se v roce 1356 ozančil za bána „celé Bosny a celé Usory a Soli“ (čitave Bosne i čitave Usore i Soli). Po vyhlášení Bosenského království bylo území Soli včleněno do titulu panovníků odděleně od Usory. Celý titul zněl: „Kralj Srbljem, Bosni, Primorju, Hlmsci Zemli, Zapadnim Stranam, Dolnim Krajem, Usori, Soli, Podrinju i k tomu“.^[2]

Seznam bosenských králů

Králové z dynastie Kotromanićů:

• Štěpán Tvrtko I., 1377–1391
• Štěpán Dabiša, 1391–1395
• Helena I. Hrubá, 1395–1398
• Štěpán Ostoja, 1398–1404
• Štěpán Tvrtko II., 1404–1408
• Štěpán Ostoja, 1409–1418
• Štěpán Ostojić, 1419–1421
• Štěpán Tvrtko II., 1421–1443
• Štěpán Tomaš, 1444–1461
• Štěpán Tomašević, 1461–1463^[3]

Rekonstrukce praporu

• 
  válečný Štěpána Tvrtka I.
• 
  královský Štěpána Tvrtka I. (z pečeti)
• 
  královský Štěpána Tvrtka I.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosenské království na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.