Bruno Schulz

Bruno Schulz
Narození12. července 1892
Drohobyč
Úmrtí19. listopadu 1942 (ve věku 50 let)
Ghetto Drohobyč
Povoláníspisovatel, malíř, literární kritik, kreslíř a grafik
Alma materLvovská univerzita
Témataliteratura
Významná dílaSanatorium pod Klepsydrą
Sklepy cynamonowe
OceněníZlatý Akademický vavřín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bruno Schulz (12. července 1892 Drohobyč – 19. listopadu 1942 tamtéž)[1] byl polský spisovatel, literární kritik, malíř a grafik.

Život a dílo

Narodil se v rodině asimilovaných haličských Židů jako nejmladší syn šestačtyřicetiletého obchodníka Jakuba Schulze a Henrietty Kuhmärker, dcery bohatého obchodníka se dřevem. V letech 1902 – 1910 chodil do školy v Drohobyči, poté studoval architekturu na Lvovské polytechnice. Studia přerušil v roce 1913, po dvou letech rekonvalescence je dokončil. V roce 1917 krátce studoval ve Vídni architekturu. Od roku 1924 učil kreslení ve škole v rodném městě Drohobyči. V roce 1930 se seznámil s Deborou Vogelovou, básnířkou a filozofkou, která ho podporovala jak v psaní, tak v kreslení. Stala se jeho múzou až do srpna 1942, kdy byla se svým synem a manželem zastřelena nacisty ve lvovském ghettu. V listopadu 1942 Schulzovi literární přátelé pro něj připravili falešné doklady a plán na útěk do Varšavy. Ale 19. listopadu byl zastřelen na ulici v Drohobyči německým vojákem, Karlem Güntherem.[2][3]

V roce 2001 byly v Drohobyči objeveny pod vrstvou nátěrů ve vile, která patřila hauptscharführerovi SS Felixi Landauovi, malby Bruna Schulze. Byly přeneseny do izraelského památníku holokaustu Jad Vašem.[4] Většina rukopisů i výtvarných prací Bruna Schulze se za války ztratila.

Jeho nejznámějšími díly jsou Skořicové krámy (polsky Sklepy cynamonowe, anglicky The Street of Crocodiles či Cinnamon Shops)[p 1][5] a Sanatorium na věčnosti (polsky Sanatorium pod Klepsydrą). V autobiograficky laděných povídkách se odráží dětský pohled na každodenní život obyvatel v Schulzově rodném městě. Mísí se skutečnost se snem v magickém časoprostoru.

Fotogalerie

  • Bruno Schulz
    Bruno Schulz
  • Jeho obraz s názvem 'Spotkanie' (1920)
    Jeho obraz s názvem 'Spotkanie' (1920)
  • Jeho dílo 'Sklepy cynamonowe' (1934)
    Jeho dílo 'Sklepy cynamonowe' (1934)
  • Bruno Schulz (1942)
    Bruno Schulz (1942)
  • Pamětní deska v Drohobyči
    Pamětní deska v Drohobyči

Odkazy

Poznámky

  1. V Českém rozhlasu zpracováno jako devítidílná četba na pokračování, přeložil: Otakar Bartoš, čte: Jiří Schwarz, režie Josef Červinka

Reference

  1. KITOWSKA-ŁYSIAK, Małgorzata. Bruno Schulz. Culture.pl [online]. 2014-04-30. Dostupné online. 
  2. aszw/ ls/. 72 lata temu zginął Bruno Schulz. Dzieje.pl (Portal historyczny) [online]. 2014-11-18. Dostupné online. 
  3. KLEVEMAN, Lutz C. Lvov: Zapomenutý střed Evropy. 1. vyd. Praha: Argo, 2023. 348 s. ISBN 978-80-257-4103-0. S. 100–101, 293, 294–295. 
  4. KLEVEMAN, Lutz C. Lvov: Zapomenutý střed Evropy. 1. vyd. Praha: Argo, 2023. 348 s. ISBN 978-80-257-4103-0. S. 294. 
  5. Bruno Schulz: Skořicové krámy (9 dílů) [online]. Český rozhlas, 2017-07-21 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bruno Schulz
  • Stránky věnované jeho životu a dílu
  • RESPEKT (č. 42 – 11. – 17. 10. 1999): Paříž na konci světa - Bruno Schulz jako Žid a polský spisovatel
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech