Buča

Buča Буча
Železniční nádraží
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°33′51″ s. š., 30°12′ v. d.
Nadmořská výška	148 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Kyjevská
Rajón	Bučský
Buča
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,55 km²
Počet obyvatel	37 321 (2022)
Hustota zalidnění	3 537,5 obyv./km²
Správa
Starosta	Anatolij Fedoruk
Vznik	1898
Oficiální web	www.bucha-rada.gov.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Енергетиків 12 08292 м. Буча
Telefonní předvolba	4497
PSČ	08292
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buča (ukrajinsky i rusky Буча) je město v Kyjevské oblasti na Ukrajině. Leží na potoce Buča zhruba 25 kilometrů na západ od Kyjeva a bývá počítáno do Kyjevské aglomerace. V roce 2022 žilo v Buči téměř 37 tisíc obyvatel. Dekretem prezidenta Volodymyra Zelenského z 24. března 2022 dostala Buča vyznamenání město-hrdina.^[1]

Dějiny

Osídlení obce sahá k roku 1630, kdy je poprvé zmíněna osada s názvem Jabluňka, kterou založil Abrycht Radziwill. V ní byl asi roku 1843 postaven chrám sv. Petra a Pavla a v roce 1868 byla založena cihelna.^[2] Početnější osídlení zde vzniklo koncem 19. století kolem železniční stanice na budované železniční trati ze Sarnů do Kyjeva. V roce 1943 se ve městě v rámci příprav osvobození Kyjeva od fašistů usídlil 1. ukrajinský front Rudé armády v čele s generálem Vatutinem. Samostatným městem je Buča od 9. února 2006, předtím byla sídlem městského typu a součástí nedaleké Irpině. Od roku 2020 k ní byly připojeny obce Balanivka, Lisova Buča (Bučanka), Melniky, Sklozavod, Jabluňka a Jastremšina.

Ruská invaze 2022

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 probíhaly v Buči těžké boje v rámci kyjevské ofenzívy, což mělo za následek velké ruské ztráty. Ruské síly zaútočily na městský památník války v Afghánistánu, který si možná spletli s ukrajinským vojenským vozidlem.^[3]

Po návratu města pod ukrajinskou kontrolu začátkem dubna 2022 bylo oznámeno, že okolo 270 místních obyvatel bylo pohřbeno v hromadných hrobech. Těla některých obětí byla ustupujícími okupanty ponechána nepohřbena v ulicích města.^[4][5]

Hospodářství

Do roku 2022 zde byla těžena rašelina, v letech 1946–2016 provozována sklárna, do roku 2022 výrobna škrobu a sirupu a další drobné závody.

Pamětihodnosti

• Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla z roku 1843 (nejstarší ze šesti kostelů)
• Pravoslavný chrám sv. Ondřeje Prvorozeného, novostavba z roku 2010 (největší ze všech: na ploše 930 m², kupole vysoká 43 m).
• Ruina letohrádku stavitele železnice Stamma
• Památník na místě zbořené usedlosti rodiny Bulgakovových, kde trávil prázdniny spisovatel Michail Bulgakov s rodinou
• Památník hrdinů Majdanu, mramorové sousoší z roku 2015; připomíná pět ukrajinských vojáků z Buči, zemřelých v letech 2014-2016 v rusko-ukrajinské válce (Antoněnko, Chembovskyj, Pasyčnik, Starov, Javorskyj)

Sport

Fotbalový stadion Jubylejnyj v roce 2017 hostil zápasy kvalifikačního kola šampionátu UEFA hráčů do 19 let.

Osobnosti

• Jevgen Oskarovyč Paton (1870 Nice – 1953 Kyjev) – stavitel mostů, vysokoškolský pedagog a voják vlastenecké války, otec vědce Boryse Patona
• Mykola Ivanovyč Muraško (1844 – 1909 Buča) – ukrajinský malíř, učitel, kritik a historik umění, zakladatel kreslířské školy v Kyjevě

Partnerská města

• Kovel, Ukrajina
• Ťačiv, Ukrajina
• Tuszyn, Polsko
• Jasło, Polsko
• Ospedaletto, Itálie
• Sherbrooke, Kanada

Galerie

• 
  Chrám sv. Petra a Pavla
• 
  Chrám apoštola Ondřeje
• 
  Ruina Štammova letohrádku (2014)
• 
  Památník M. Bulgakova
• 
  Městský park (2014)
• 
  Rotunda v parku (2020)
• 
  Památník války v Afghánistánu
• 
  Oleksandr Muraško: Portrét učitele Mykoly Muraška

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butscha na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Buča na Wikimedia Commons

Kyjevská oblast
Rajóny	Bilocerkevský • Boryspilský • Brovarský • Bučský • Fastivský • Obuchivský • Vyšhorodský
Města	Berezaň • Bila Cerkva • Bohuslav • Bojarka • Boryspil • Brovary • Buča • Černobyl • Fastiv • Irpiň • Jahotyn • Kaharlyk • Myronivka • Obuchiv • Perejaslav • Poliske • Pripjať • Ržyščiv • Skvyra • Slavutyč • Tarašča • Tetijiv • Ukrajinka • Uzyn • Vasylkiv • Vyšhorod • Vyšneve
Sídla městského typu	Babynci • Baryšivka • Boroďanka • Borova • Čabany • Doslidnycke • Dymer • Hlevacha • Hostomel • Hrebinky • Ivankiv • Kalynivka (Brovarský rajón) • Kalynivka (Fastivský rajón) • Kalyta • Klavdijevo-Tarasove • Kodra • Kocjubynske • Kozyn • Kožanka • Krasjatyči • Makariv • Nemišajeve • Piskivka • Rokytne • Stavyšče • Terezyne • Velyka Dymerka • Volodarka • Vorzel • Zhurivka
Bývalé rajóny	Baryšivský • Bohuslavský • Boroďanský • Chmelnyckoperejaslavský • Ivankivský • Jahotynský • Kaharlycký • Kyjevskosvjatošynský • Makarivský • Myronivský • Poliský • Rokytenský • Skvyrský • Stavyščský • Taraščský • Tetijivský • Vasylkivský • Volodarský • Zhurivský • Černobylský
Poznámka: Administrativním centrem oblasti je Kyjev, který nepatří do Kyjevské oblasti, nýbrž je městem se speciálním statusem na úrovni oblasti.