Buržoazní pavěda

Buržoazní pavěda (rusky Буржуазная лженаука, buržuaznaja lženauka) je pojem zavedený v Sovětském svazu pro některé vědecké obory, které se z ideologického hlediska jevily jako nepřijatelné.[1][2]

V různých obdobích byly jako buržoazní pavěda označeny genetika,[Pozn. 1] kybernetika,[3] geopolitika,[3] sociologie, sémiotika a srovnávací lingvistika. V brožuře Kritické poznámky k psychoanalyse komunistické ideoložky Cecilie Michalové (1914–1965) byla psychoanalýza odsuzována ve světle učení Ivana Petroviče Pavlova jako buržoazní pavěda.[4] Toto pojetí převažovalo v období vlády Stalina.[Pozn. 2] Ačkoli se jeví jako zdánlivě neškodné sousloví, označení přispělo k řadě osobních tragédií (Nikolaj Vavilov) a na dlouhou dobu potlačilo povědomí o významných osobnostech vědy (Gregor Johann Mendel, Thomas Morgan), napomohlo vzestupu obskurních osobností (Lysenko, Lepešinská), upřednostnilo Mičurina a Pavlova a na dlouhou dobu omezilo svobodu vědeckého bádání nejen v Sovětském svazu.

Československo a „buržoazní pavědy“

V Československu 50. let byly jako závěry buržoazní pavědy označovány např. názory historiků (Josef Pekař, Zdeněk Kalista, František Chudoba), že baroko nebylo v Čechách dobou úpadku, ale naopak rozkvětu.[5] Za buržoazní pavědu se v zásadě mohlo označit vše, co se neřídilo marxismem–leninismem, tedy i apolitické oblasti jako biologie[6] nebo medicína.[7] v západních státech. Stručný filozofický slovník (překlad z ruštiny, 1955), definoval jako „reakční pavědu“ i kybernetiku.[8]

Odkazy

Poznámky

Reference

  1. ↑ Loren R. Graham (2004) Science in Russia and the Soviet Union.
  2. ↑ Mark Walker (2002) Science and Ideology.
  3. ↑ a b Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL, 1955. 
  4. ↑ BORECKÝ, Vladimír. Psychoanalýza v ilegalitě. Osudy Freudova učení v českých zemích [online]. Dějiny a současnost [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ JIRÁNEK, Jaroslav. Zdeněk Nejedlý, učitel mladé generace. Praha: Orbis, 116. Dostupné online. Kapitola Za národnost v naší nové socialistiké kultuře.... Dostupné online po registraci. 
  6. ↑ ŽUKOV-VEREŽNIKOV, N. a kol. O nebuněčných formách života a vývoji buněk. Tvorba. 1950-10-04, s. 965. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0139-5513. 
  7. ↑ HORVAI, I. Za lepší vědeckou práci časopisu Neurologie a psychiatrie česká. Tvorba. 1950-9-20, s. 920. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0139-5513. 
  8. ↑ JUDIN, Pavel Fedorovič. Stručný filosofický slovník. Praha: SNPL, 1955. Dostupné online. Kapitola Kybernetika, s. 242. Dostupné online po registraci. 

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.