Buriolestes

Jak číst taxoboxBuriolestes
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, asi před 237 až 228 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Blok horniny s fosilií buriolesta
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
RodBuriolestes
Binomické jméno
Buriolestes schultzi
Cabreira et al., 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buriolestes („Buriolův plenitel“, podle rodiny Buriolů) byl rod vývojově velmi primitivního sauropodomorfního dinosaura, formálně popsaného v roce 2016 ze sedimentů geologického souvrství Santa Maria na území Brazílie.[1] Stáří vrstev, ve které byly fosilie tohoto dinosaura objeveny, činí asi 237 až 228 milionů let (věk karn, počátek svrchního triasu).[2]

Historie

Holotyp nese označení ULBRA-PVT280 a má podobu nekompletní kostry, objevené v oblasti São João do Polêsine na jihu Brazílie. Dochovaly se části lebky, obratle a fragmenty kostí levé přední a levé zadní končetiny. U buriolesta byli zároveň objeveni dva jedinci dinosauromorfa druhu Ixalerpeton polesinensis. V roce 2018 byl oznámen objev ještě kompletnějšího jedince (kat. ozn. CAPPA/UFSM 0035) s velmi dobrým stupněm zachování.[3] Druhové jméno tohoto dinosaura představuje poctu paleontologovi Cesaru Schultzovi.

Objev části fosilního kolenního kloubu neznámého dinosaura ze stejného souvrství mohl patřit právě druhu Buriolestes schultzi.[4]

Zuby buriolesta nasvědčují jeho masožravosti.

Paleoekologie

Tento sauropodomorf byl zřejmě masožravý a živil se menšími druhy obratlovců i bezobratlých. To mj. dokazuje, že také sauropodomorfové byli ancestrálně masožraví nebo všežraví a až později přešli k úplné herbivorii. Objev buriolesta a ixalerpetona ve stejných vrstvách dokazuje, že dinosauři i dinosauromorfové zpočátku obývali stejné ekosystémy (což dokazují i objevy ze souvrství Ischigualasto a souvrství Chinle).[5][6]

Buriolestes sdílel prostředí spolu s dalšími vývojově primitivními sauropodomorfy a teropody, jako je Bagualosaurus, Saturnalia, Staurikosaurus nebo Gnathovorax.[7]

Paleobiologie

Vědecká studie, publikovaná koncem roku 2020 naznačuje, že mozek buriolesta byl značně rozvinutý a podstatně větší než mozky pozdějších sauropodomorfů. Na základě rozboru prvního trojrozměrného modelu mozku u triasového dinosaura vědci dospěli k závěru, že se jednalo o aktivního masožravce, vyhledávajícího kořist a schopného poměrně svižného pohybu.[8][9]

Buriolestes ještě neměl pneumatizované kosti s invazivním systémem vzdušných vaků a nebyl tak nejspíš vybaven extrémně výkonnou dýchací soustavou, charakteristickou pro pozdější plazopánvé dinosaury.[10]

Systematické zařazení

Buriolestes byl vývojově primitivní sauropodomorf, příbuzný například rodům Eoraptor, Pampadromaeus, Panphagia, Saturnalia, Chromogisaurus nebo Mbiresaurus.[11]

Odkazy

Reference

  1. Cabreira, S. F.; et al. (2016). "A Unique Late Triassic Dinosauromorph Assemblage Reveals Dinosaur Ancestral Anatomy and Diet". Current Biology. 26: 3090–3095. doi:10.1016/j.cub.2016.09.040
  2. https://dinosaurusblog.com/2020/07/10/kdo-byl-prvnim-dinosaurem/
  3. Rodrigo T. Müller; et al. (2018). "Early evolution of sauropodomorphs: anatomy and phylogenetic relationships of a remarkably well-preserved dinosaur from the Upper Triassic of southern Brazil". Zoological Journal of the Linnean Society, zly009. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zly009
  4. Rodrigo Temp Müller (2020). Astragalar anatomy of an early dinosaur from the Upper Triassic of southern Brazil. Historical Biology. doi: 10.1080/08912963.2020.1814276
  5. Martínez, R. N.; et al. (2013). "Vertebrate succession in the Ischigualasto Formation". Journal of Vertebrate Paleontology. 32 (Supplement 1: Memoir 12: Basal sauropodomorphs and the vertebrate fossil record of the Ischigualasto Formation (Late Triassic: Carnian-Norian) of Argentina): 10–30. doi:10.1080/02724634.2013.818546
  6. Irmis, R. B.; et al. (2007). "A Late Triassic Dinosauromorph Assemblage from New Mexico and the Rise of Dinosaurs". Science. 317 (5836): 358–361. doi:10.1126/science.1143325
  7. https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-druhohory-fosilie-kost-gnathovorax-cabrerai.A220929_150831_veda_vse
  8. Rodrigo T. Müller, José D. Ferreira, Flávio A. Pretto, Mario Bronzati & Leonardo Kerber (2020). The endocranial anatomy of Buriolestes schultzi (Dinosauria: Saurischia) and the early evolution of brain tissues in sauropodomorph dinosaurs. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13350
  9. https://paleonerdish.wordpress.com/2020/11/16/the-brain-of-buriolestes/
  10. Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Rodrigo T. Müller, Leonardo Kerber, Flávio A. Pretto, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2022). The absence of an invasive air sac system in the earliest dinosaurs suggests multiple origins of vertebral pneumaticity. Scientific Reports. 12: 20844. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-25067-8
  11. SOCHA, Vladimír. Saturnalia - skutečný vánoční dinosaurus. OSEL.cz [online]. 25. prosince 2019. Dostupné online.  (česky)

Literatura

  • Wilson J. A. (2002). Sauropod dinosaur phylogeny: critique and cladistic analysis. Zoological Journal of the Linnean Society. 136 (2): 217–276. doi:10.1046/j.1096-3642.2002.00029.x.
  • Rodrigo Temp Müller (2021). On the Presence and Shape of Anterolateral Scars in the Ontogenetic Series of Femora for Two Early Sauropodomorph Dinosaurs from the Upper Triassic of Brazil. Paleontological Research. 26 (1): 1-7. doi: https://doi.org/10.2517/PR200001
  • Débora Moro, Lísie Vitória Soares Damke, Rodrigo Temp Müller, Leonardo Kerber & Flávio Augusto Pretto (2023). An unusually robust specimen attributed to Buriolestes schultzi (Dinosauria: Sauropodomorpha) from the Late Triassic of southern Brazil. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25319

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Buriolestes na Wikimedia Commons
  • Profil buriolesta na databázi Fossilworks Archivováno 16. 5. 2018 na Wayback Machine. (anglicky)
  • Článek o výzkumu mozkovny buriolesta na webu Phys.org (anglicky)
Identifikátory taxonu