Carcassonne

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: doplnit věrohodné zdroje do textu
Tento článek je o francouzském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Carcassonne (rozcestník).
Carcassonne
Pohled na pevnost Carcassonne
Pohled na pevnost Carcassonne
Carcassonne – znak
znak
Poloha
Souřadnice43°12′47″ s. š., 2°21′7″ v. d.
Nadmořská výška81–250 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionOkcitánie
DepartementAude
ArrondissementCarcassonne
Kantonchef-lieu 4 kantonů
Carcassonne
Carcassonne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha65,08 km²
Počet obyvatel47 634 (2008)
Hustota zalidnění731,9 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityhistorické opevněné město Carcassonne
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iv
Odkaz345 (anglicky)
Zařazení1997 (21. zasedání)
Správa
StarostaJean-Claude Perez
Oficiální webwww.carcassonne.org
E-maillemaire@mairie-carcassonne.fr
PSČ11000 a 11090
INSEE11069
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carcassonne je město v jižní Franciidepartementu Aude a regionu Okcitánie, asi 70 km severozápadně od Perpignanu. Protéká jím řeka Aude a prochází jím Canal du Midi.

Původní opevněné město, středověká městská pevnost Carcassonne, vypínající se na pahorku na pravém břehu Aude, patří k nejzachovalejším středověkým pevnostním městům v celé Evropě a byla roku 1997 zařazena na seznam kulturních památek organizace UNESCO.

Historie

Počátky

V 6. století př. n. l. se na malém návrší nad říčkou Aude usadili iberští Keltové. Jejich nadvláda neměla dlouhého trvání, protože již o tři století později se na tomto strategickém místě usadil jiný keltský kmen (fr. Les Volces-Tectosages) a založil zde galské oppidum. Toto oppidum bylo nazýváno později Římany Colonia Julia Carcaso.

Formování pevnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Pevnost Carcassonne.

Roku 122 dobyli tuto oblast Římané a opevnění někdejšího oppida vylepšili. Stěhování národů je přimělo k tomu, aby v úpravách pokračovali, ve 3. století okruh hradeb zesílili a přistavěli několik věží. Tak začalo vznikat hradební město Carcassonne. Do poloviny 5. století ovládali region Římané, poté padlo město do rukou západních Gótů, kteří ho měli v rukou až do roku 725 přesto, že se je Chlodvík I. pokoušel v roce 509 neúspěšně dobýt. V 8. století město obsadili Arabové, ale franský král Pipin Krátký je s pomocí západogótských kmenů roku 759 zapudil a Carcassonne se stalo franským lénem. Po smrti Karla Velikého se začalo s dělením Franské říše. Město připadlo rodu Trencavelů za jejichž vlády (10821209) dosáhlo nebývalého rozkvětu. Hrabě z Trencavelu nechal postavit na nejvyšším místě pahorku uprostřed hradního města opevněný zámek. Od zbytku opevnění byl oddělen suchým příkopem a chráněn pěti věžemi. Přístupu brání dvě padací mříže a okovaná brána, kterou musely kvůli znemožnění zrady obsluhovat alespoň dvě osoby.

Křížová výprava

Carcassonne, řeka Aude a most Le Pont Vieux.

V dobách tohoto nebývalého rozkvětu se v okolí rozšířilo katarské hnutí (Albigenští). Carcassonnský vikomt Raymond Roger Trencavel, (11851209) na svém panství tuto heresi trpěl a dokonce i ochraňoval. Avšak papež Inocenc III. rozhodl v roce 1208 o křížové výpravě proti albigenským a město začalo obléhat vojsko severofrancouzských rytířů pod vedením Simona IV. z Montfortu. Carcassonne, jehož opevnění bylo z velké části přes 1000 let staré, po 15 dnech padlo. Současně bylo dobyto sousední město Béziers, které rovněž patřilo k vlastnictví Raymonda Rogera Trencavela. Obyvatelstvo obou měst bylo kompletně zmasakrováno (20 000 obětí) a Simon z Montfortu kraj obdržel jako své léno.

Zkáza a následná obnova

V následujících letech se o Carcassonne často bojovalo, trencavelští se je neustále snažili získat zpátky. Následkem toho bylo hospodářství regionu silně poškozeno a období kulturního rozkvětu vzalo za své. Konečně roku 1240 připadlo s konečnou platností francouzskému králi, který nechal celé okolí srovnat se zemí. Tímto se stalo Carcassonne základním prvkem obranného systému Francie na jeho jižní hranici s Aragonem. Začleněním do oblasti královského vlivu se město začalo rychle rozvíjet a během následujících dvou století získalo svoji současnou podobu. Roku 1262 vznikl na levém břehu řeky nový městys – La Bastide Saint-Louis. Zde se naplno rozvíjelo hospodářství a obchod, kdežto staré město sloužilo jako královská pevnost. Pomalu chátrající zeď byla zesílena a zajištěna druhou vnější hradbou a město získalo pověst nedobytnosti. Eduard z Woodstocku, Černý princ město roku 1355 obléhal, ale protože si byl vědom nesmyslnosti svého počínání, nechal alespoň zapálit spodní město a s nepořízenou odtáhl. La Bastide však bylo okamžitě opraveno.

Konec pevnosti

Po pyrenejském míru roku 1659 byl k francouzské říši připojen Roussillon a Carcassonne jako hraniční město ztratilo na významu. S nástupem nových válečných technik už nemělo smysl do hradního města investovat, a tak se opevnění pomalu rozpadalo.

V 18. století z něj byla už jenom zchudlá čtvrť, které hrozilo stržení, zatímco takzvané spodní město se dále rozrůstalo. Teprve architekt Viollet-le-Duc se spolu se spisovatelem Prosperem Mériméeem postaral o rozsáhlou rekonstrukci a zachránil město i pro další generace obdivovatelů.

Carcassonne s mostem Le Pont Vieux
Carcassonne s mostem Le Pont Vieux

Legenda

Gustave Le Gray, Auguste Mestral: Mury Carcassonne, 1851, Metropolitan Museum, New York

První sídliště na místě dnešního Carcassonne založili Keltové. Z jejich řeči pochází i název Carcaso.

Ale legenda zní mnohem zajímavěji. Podle pověsti obléhal Carcassonne již pátým rokem Karel Veliký. Městu pomalu docházely zásoby a obyvatelstvu nezbývalo nic jiného než se brzy vzdát. Hradní paní byla žena saracénského krále Balaacka, Carcas. Aby hrad zachránila, uchýlila se ke lsti. Z posledních zásob nechala vykrmit prase a když bylo dostatečně tlusté, shodila jej z hradeb přímo před Karla Velikého. Obléhatelé byli již sami na hranici vyčerpání a tak si při pohledu na vykrmené zvíře mysleli, že na hradě musí být jídla víc než dost. Zdrceně se tedy obrátili na cestu k domovu. Rozradostnělá tímto úspěchem nechala paní Carcas znít všechny městské zvony. Karlovo vojsko si na odchodu jenom povzdechlo Dame Carcas sonne, což znamená Paní Carcas zvoní. A tak mělo dle legendy přijít Carcassonne ke svému jménu.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Významné osobnosti

Pamětihodnosti

Partnerské město

Německo Eggenfelden

Odkazy

Literatura

  • DUCHOŇOVÁ, Miroslava. Středověké město Carcassonne. Historický obzor, 1998, 9 (5-6), s. 130–131. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Carcassonne na Wikimedia Commons
  • (francouzsky)(anglicky)(německy) Oficiální stránky města
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Francouzské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
episkopální město AlbiAmiens, katedrála • Arc-et-Senans, solivarArles, památky • Avignon, historické centrum • Bordeaux, historické centrum • Bourges, katedrála • Carcassonne, historické město • zvonice v Belgii a FranciiFontainebleau, zámek a park • Fontenay, opatstvíChartres, katedrála • kanál du MidiKorsika, mys Girolata, mys Porto, Scandola, Piana Calanches • Le Havre, město • zámky části údolí LoiryLyon, historické centrum • Monte Perdido, horaMont St. Michel a jeho zátoka • Nancy, tři náměstí • laguny Nové Kaledonie • Orange, římské divadlo a vítězný obloukPaříž, nábřeží SeinyPont du GardProvins, město • vrcholky, přírodní amfiteátry a skalní stěny ostrova RéunionRemeš, katedrála Notre-Dame, bazilika sv. Remigia, palác Tauklášter Saint-Savin-sur-Gartempe, opatství • Saint-Émilion, správní oblast • poutní místa do Santiaga de CompostelyŠtrasburk, Grande-île a Neustadt • Vaubanova opevnění • Versailles, zámek a parkklášter VézelayVézère, údolí jeskyň • oblast Causses a Cévennes • prehistorická kůlová obydlí v Alpáchdoly v Nord-Pas de CalaisChauvetova jeskyně • svahy, vinařství a vinné sklepy Champagne • vinice Burgundska • stavby architekta Le CorbusieraMarae Taputapuatea • Chaîne des Puys • Francouzská jižní území a mořeslavná lázeňská města Evropy (Vichy) • maják Cordouan • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí EvropyNice • pohřební a pietní místa první světové války • Maison carrée v Nîmes • sopky a lesy Mont Peleé a Pitons severního Martiniku
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ge128905
  • BNE: XX452924
  • BNF: cb152466066 (data)
  • GND: 4009469-8
  • LCCN: n81053384
  • MBAREA: 43fe7bde-816b-465a-960c-a47fa6d211bb
  • NLI: 987007561891505171
  • VIAF: 132456615