Cenzura v Sovětském svazu

Cenzura v Sovětském Svazu byla všudypřítomná a přísně dodržována.

Cenzura byla prováděna ve dvou hlavních směrech:

• Státní tajemství byla zpracována Generálním ředitelstvím pro ochranu státního tajemství v tisku (také známý jako Glavlit), který měl na starosti prověření všech publikací a vysílání za účelem odhalení vyzrazení státního tajemství
• Cenzura, v souladu s oficiální ideologií a politikou komunistické strany, byla prováděna za účasti několika organizací:
  • Goskomizdat cenzuroval všechny tiskoviny: beletrie, poezie, atd.
  • Goskino prověřoval kina
  • Gosteleradio se staral o rádiové a televizní vysílání

Cenzura tiskovin

Sovětská vláda prováděla masové ničení předrevolučních a cizích knih anebo časopisů z knihoven. Tyto knihy byly dostupné pouze ve zvláštních kolekcích, ty byly dostupné pouze se speciálním povolením přidělované KGB.

Sovětské knihy a časopisy také mizely z knihoven podle toho, jak se měnila sovětská historie. Sovětští občané často preferovali zničení politicky nekorektních publikací či fotografií, protože si je spojili s častým sužujícím pronásledováním vládou.

Po zatčení Berija v roce 1953 všichni, kdo odebírali Velkou sovětskou encyklopedii, obdrželi stránku, aby mohli nahradit starý článek o Berijovi.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Censorship in the Soviet Union na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cenzura v Sovětském svazu na Wikimedia Commons
• Stelmakh, Valeria. Reading in the context of censorship in the Soviet Union. Libraries & Culture. Winter 2001, s. 143–151. DOI 10.1353/lac.2001.0022. JSTOR 25548897. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.