Charles Pahud de Mortanges
Charles Pahud de Mortanges | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 13. května 1896 |
Místo narození | Haag |
Datum úmrtí | 7. dubna 1971 (ve věku 74 let) |
Místo úmrtí | Haag |
Občanství | Nizozemsko Nizozemsko |
Sportovní informace | |
Sport | jezdectví |
Disciplína | military |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Jezdectví na LOH | ||
zlato | 1924 Paříž | Všestrannost – družstva |
zlato | 1928 Amsterdam | Všestrannost – družstva |
zlato | 1928 Amsterdam | Všestrannost – jednotlivci |
zlato | 1932 Los Angeles | Všestrannost – jednotlivci |
stříbro | 1932 Los Angeles | Všestrannost – družstva |
Charles Ferdinand Pahud de Mortanges (13. května 1896 Haag – 7. dubna 1971 tamtéž) byl nizozemský důstojník a reprezentant v jezdeckém sportu, čtyřnásobný olympijský vítěz.
V roce 1918 absolvoval Koninklijke Militaire Academie v Bredě a stal se armádním instruktorem jízdy na koni. Zúčastnil se čtyř olympijských her v soutěži všestranné způsobilosti a v roce 1932 byl vlajkonošem nizozemské výpravy. Na LOH 1924 byl členem vítězného družstva a skončil čtvrtý v soutěži jednotlivců, na domácích LOH 1928 získal zlatou medaili v individuální i týmové soutěži, na LOH 1932 byl první mezi jednotlivci a druhý v soutěži družstev. Na LOH 1936 závod nedokončil. V roce 1924 startoval na koni Johnny Walker, v letech 1928 a 1932 na koni Marcroix a v roce 1936 na koni Mädel wie Du.
V roce 1938 utrpěl při vojenském cvičení zranění zápěstí, které ukončilo jeho jezdeckou kariéru. Po německé okupaci byl postaven mimo službu a vedl zařízení pro válečné invalidy. V roce 1942 byl jeho syn zastřelen při pokusu o emigraci, krátce nato byl Pahud s dalšími nizozemskými důstojníky zatčen a odeslán do internačního tábora, ale podařilo se mu uprchnout z transportu a dostat se do Anglie, kde se přidal k nizozemské zahraniční armádě, s níž se zúčastnil vylodění v Normandii a osvobození vlasti.[1] V letech 1946 až 1952 byl předsedou Nizozemského olympijského výboru a v letech 1946 až 1964 členem Mezinárodního olympijského výboru.[2] Od roku 1954 vedl královský vojenský dům, do penze odešel v roce 1962 v hodnosti generálporučíka. Byl mu udělen Řád nizozemského lva.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Pahud de Mortanges na Wikimedia Commons
- Charles Pahud de Mortanges v databázi Olympedia (anglicky)
Olympijští vítězové v jezdectví (jednotlivci) | |
---|---|
Drezúra | Carl Bonde (1912) • Janne Lundblad (1920) • Ernst Linder (1924) • Carl Friedrich von Langen-Parow (1928) • Xavier Lesage (1932) • Heinz Pollay (1936) • Hans Moser (1948) • Henri Saint Cyr (1952) • Henri Saint Cyr (1956) • Sergej Filatov (1960) • Henri Chammartin (1964) • Ivan Kizimov (1968) • Liselott Linsenhoffová (1972) • Christine Stückelbergerová (1976) • Elisabeth Theurerová (1980) • Reiner Klimke (1984) • Nicole Uphoffová (1988) • Nicole Uphoffová (1992) • Isabell Werthová (1996) • Anky van Grunsvenová (2000) • Anky van Grunsvenová (2004) • Anky van Grunsvenová (2008) • Charlotte Dujardinová (2012) • Charlotte Dujardinová (2016) • Jessica von Bredow-Werndl (2020) |
Parkurové skákání | Aimé Haegeman (1900) • Jean Cariou (1912) • Tommaso Lequio di Assaba (1920) • Alphonse Gemuseus (1924) • František Ventura (1928) • Takeiči Niši (1932) • Kurt Hasse (1936) • Humberto Mariles (1948) • Pierre Jonquères d'Oriola (1952) • Hans Günter Winkler (1956) • Raimondo D'Inzeo (1960) • Pierre Jonquères d'Oriola (1964) • William Clark Steinkraus (1968) • Graziano Mancinelli (1972) • Alwin Schockemöhle (1976) • Jan Kowalczyk (1980) • Joseph Fargis (1984) • Pierre Durand (1988) • Ludger Beerbaum (1992) • Ulrich Kirchhoff (1996) • Jeroen Dubbeldam (2000) • Rodrigo Pessoa (2004) • Eric Lamaze (2008) • Steve Guerdat (2012) • Nick Skelton (2016) • Ben Maher (2020) |
Jezdecká všestrannost | Axel Nordlander (1912) • Helmer Mörner (1920) • Adolph Dirk van der Voort van Zijp (1924) • Charles Pahud de Mortanges (1928) • Charles Pahud de Mortanges (1932) • Ludwig Stubbendorff (1936) • Bernard Chevallier (1948) • Hans von Blixen-Finecke (1952) • Petrus Kastenman (1956) • Lawrence Morgan (1960) • Mauro Checcoli (1964) • Jean-Jacques Guyon (1968) • Richard Meade (1972) • Edmund Coffin (1976) • Federico Euro Roman (1980) • Mark Todd (1984) • Mark Todd (1988) • Matthew Ryan (1992) • Blyth Tait (1996) • David O'Connor (2000) • Leslie Law (2004) • Hinrich Romeike (2008) • Michael Jung (2012) • Michael Jung (2016) • Julia Krajewski (2020) |