Dögeři
Dögeři (turecky Döğer boyu nebo Töğer boyu, ázerbájdžánsky Döğər, turkmensky Düker) jsou jedním z historicky primárních 24 kmenů Oguzských Turků. Někdy je také nazývají „Bejdili“. Názvem Döger se také označují muslimští Oseti, iale vlastní označení křesťanských Osetů je Irættæ.
Krátká historie
- Podle Oguz-kaganova eposu, známého taky pod názvem Oguz-name, pocházejí z 24 turkomanských kmenů Oguzů.
- V epose od Mahmúda Kašgarského (Mahmud al-Kāshgharī) Divân-ı Lügati't-Türk napsaného v 11. století se uvádí:
„ | …ve svazu Oguzů je 22 divizií… | “ |
Tügeři jsou uvedeni na 18. místě v pořadí.[pozn. 1]
V staroturečtině jejich domorodý název znamená: setkávání, shromažďování, shánění.[1] Jako každý kmen či klan patřící do skupiny Oguzů měli a mají svůj znak – tamgu. Jejích zvířecím totemem byl Orel.
V průběhu dobývání Blízkého východu Seldžuky se Dögeři usadili především v oblasti dnešního Turecka. Vládcové Artukluovského bejliku (1102–1408) byli potomci Dögerů. Artukluové vládli v oblasti severní Mezopotámie v 11.–12. století.[1] V období Osmanů se Dögeři rozptýlili a usadili u nejhezčích údolích mezi Diyarbakırem a Aleppem.
V současnosti ještě nalezneme zbytky kmene v Turecku a Íránu. Vesnice s tímto jménem se nacházejí u Afyonkarahisaru, Diyarbakıru, Kayseri, Sivasu a Muğle. V Turecku je 12 míst nazvaných Döğer, Düğer, Dover, Düver a v Íránu místo zvané Dūger. Kromě Turecka se ještě názvy míst odkazují v syrských městech jako Džarábulus a Rakka. Tato místa pojmenovali „Döger“ nebo „Bejdili“.
Oguzské kmeny podle Oguz-kaganova eposu
Oghuzové | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bozokové (Sivé šípy) | Üčokové (Tři šípy) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
„Günchán“ Kajı Bajat Alkaevli Karaevli | „Ajchán“ Jazgır Töker Dodurga Japrılı | „Jyldyzchán“ Avšar Kızık Begdili Kargın | „Gökchán“ Bajındır Bedženeg Čavdur Čepni | „Dagchán“ Salur Ejmür Alan-jurtlu Üregil | „Denizchán“ Igdir Bükdüz Jiva Kınık | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Totem Káně | Totem Orel | Totem Orel jestřábí | Totem Moták pochop | Totem Poštolka rudonohá | Totem Jestřáb lesní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Döğer na německé Wikipedii a Döğer boyu na turecké Wikipedii.
- ↑ a b Besim Atalay: Divanü Lügati't – Türk. Türk Tarih Kurumu Basımevi, Ankara 2006, S. 57. (Türkisch)
Související články
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Turkické národy | |
---|---|
Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny | |
Historické skupiny národů, kmenů a klanů | Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • Karlukové • Kimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští Turci • Türgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové † |
Současné národy a národnosti | Altajové • Azerové • Balkaři • Baškirové • Chakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • Čuvaši • Dolgani † • Gagauzové • Iráčtí Turkmeni • Jakuti • Karačajové † • Karaité † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • Kazaši • Krymčáci † • Krymští Tataři • Kumandynci † • Kumykové • Kyrgyzové • Meschetští Turci • Najmani • Nogajové • Salarové • Syrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • Turci • Turkmeni • Tuvinci • Ujgurové • Urumové • Uzbeci • Jugurové † |
Západoevropští Turci | Turci v západní Evropě |
Balkánští a ostatní Turci | Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku |