Dějiny Ostravy

Pohled na Slezskoostravský hrad z roku 1855

Dějiny Ostravy začínají již v 8. století n. l. Ostrava patří k velmi dlouho osídleným místům na území České republiky. Na území Ostravy se nacházely tři hrady (v Moravské Ostravě, ve Slezské Ostravě a na Landeku), ale pouze slezskoostravský se zachoval až do dneška.

Ostrava v pravěku

  • asi před 30 tisíci lety: první trvalejší osídlení lovců mamutů na Landeku, použití černého uhlí jako paliva, Petřkovická venuše

Ostrava ve středověku

Privilegium ke konání trhu z roku 1362
  • od 8. století: slovanské osídlení
  • 10. století: hradiště Holasiců
  • 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
  • 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1245–1281)
  • před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
  • 1279: setkání pražského biskupa Tobiáše a olomouckého biskupa Bruna v biskupském městě Moravské Ostravě
  • 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
  • 1362 (17. května): Karel IV. udělil právo konání výročního trhu
  • 1371–1376: vybudování městských hradeb
  • 1428: město obsadili husité
  • 1437–1848: město součástí hukvaldského panství
  • 1539 (24. února): první písemné doklady o Staré radnici

Ostrava za vlády Habsburků

Pohled na Ostravu z roku 1699
Pohled na Ostravu z roku 1728
Pohled na Ostravu z roku 1855

V 2. polovině 19. století dochází k rozvoji průmyslu, Slezská Ostrava se stává průmyslovým centrem Habsburské monarchie. Spolu s okolními vesnicemi Hrušov, Muglinov, Michálkovice a Radvanice spadala administrativně do Slezska, tedy pod Opavu a to až do roku 1928, kdy byla země Slezská spojena s Moravskou v Moravskoslezskou s centrem v Brně. Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves a Hrabůvka byly součástí země Moravské, spadající pod Brno.

  • 1556: největší požár, zničeny téměř všechny domy na náměstí
  • 1585: založení městského hřbitova na území dnešní Puchmajerovy ulice
  • 1615: Ostrava přestává být odvolací instancí pro moravská města hukvaldského panství (Příbor, Brušperk, Frenštát), nadále tuto funkci ale plní pro slezská biskupská města Osoblahu, Ketř a Místek
  • 1618–1648: třicetiletá válka, dánská (1626) a švédská (1642–1650) vojska
  • 1625: morová epidemie, zemřelo asi 500 lidí, tedy téměř polovina obyvatelstva
  • 1747: zřízena pošta
  • 1763: objev uhlí (údolí Burňa)
  • 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
  • 1831: povodeň zatopila Přívoz, moravskoostravská předměstí a Novou ves, následně město postihla epidemie cholery
  • 1847: železniční spojení s Vídní a Krakovem (Severní dráha Ferdinandova)
  • 1862: založen český spolek Občanská beseda
  • 1868: získáno povolení k založení hlavní školy
  • 1869: vybudována první plynárna; zřízen telegraf; postaveno nádraží Ostrava-střed
  • 1870: vybudováno plynové osvětlení
  • 1872: výstavba nového městského plynovodu
  • 1877: založena nižší německá reálná škola
  • 1879: stavba židovské synagogy
  • 1880: velká povodeň na Odře a Ostravici, zaplaveno celé Podbeskydí
  • 1883: zahájena stavba kostela Božského Spasitele
  • 1884: zahájena stavba nemocnice na Fifejdách
  • 1885: založena Matice ostravská
  • 1889: dokončen kostel Božského Spasitele
  • 1890: masivní hornická stávka související s prvními oslavami Svátku práce[1]; zřízena městská vodárna v Nové Vsi
  • 1894: otevřen český Národní dům – středisko české kultury; zahájen provoz městské dopravy na trati Moravská Ostrava – Mariánské Hory
  • 1895: otevřen Německý dům – středisko německé kultury; výstavba první elektrárny na Ostravsku
  • 1897: první české reálné gymnázium
  • 1898: otevřena veřejná knihovna a čítárna
  • 1900: otevřen Polský dům – středisko polské kultury
  • 1903: otevřen Dělnický dům ve Vítkovicích
  • 1904: založení Průmyslového a živnostenského muzea
  • 1906: postaven hotel Imperial
  • 1907: postaveno městské divadlo (německá scéna), dnešní Divadlo Antonína Dvořáka
  • 1913 (18. dubna): městská rada zakoupila pozemek pro stavbu Nové radnice
  • 1914: postaven ocelový most přes Ostravici, dnešní Most Miloše Sýkory
  • 1914–1918: první světová válka

Ostrava za první republiky

Obchodní dům firmy Brouk a Babka z roku 1928

Ve 20.–30. létech 20. století byly na území města postaveny obchodní domy (Bachner, Brouk a Babka…).

Ostrava za protektorátu

Letecký pohled na Moravskou Ostravu za protektorátu

Moravská Ostrava byla jako významné průmyslové centrum obsazena nacistickým Německem ještě dříve, než prezident Emil Hácha podepsal v Berlíně dohodu s Hitlerem. O významu města pro německý zbrojní průmysl svědčí i Hitlerova slova: „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!“ Ostrava byla osvobozena v rámci Ostravské operace.

Ostrava v době poválečné

Nová huť
Palác kultury a sportu

Těsně po válce došlo opravám bytového fondu a městské infrastruktury. Během 50.–80. let 20. století došlo k obrovskému přílivu obyvatel a stavebnímu rozmachu města. Byla zahájena výstavba sídlišť v Hrabůvce, Zábřehu a Porubě. Nastal intenzivní rozmach těžkého průmyslu, především hutního. V šedesátých letech bylo vybudováno výstaviště Černá louka a pokračovala necitlivá asanace historického centra města. Za starosty Josefa Kempného pokračovala výstavba ostravských sídlišť a řešila se problematika možné těžby uhlí pod středem města. Po srpnu 1968 došlo k výstavbě sídlišť i na asanovaných plochách (např. Fifejdy). V 70. letech se primátor Eduard Foltýn podílel na tvorbě nového územního plánu; mj. prosadil výstavbu svinovských a frýdlantských mostů, obnovu komunikační sítě města a vybudování krajské nemocnice v Porubě. Stále však pokračovala necitlivá asanace centra města. Posledním předlistopadovým primátorem byl Bedřich Lipina, který rozšířil elektrárnu v Třebovicích a zahájil výstavbu ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze a zpracovatelského závodu komunálních odpadů v Kunčicích. Informace o správním vývoji Ostravy naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

Ostrava po sametové revoluci

Divadlo loutek
Masarykovo náměstí

Po sametové revoluci navázala Ostrava standardní vztahy s jinými městy tuzemskými i zahraničními. Vznikla Ostravská univerzita, byly založeny pobočky Alliance Francaise a British Council. Ostrava se také zapojila do mezinárodní spolupráce regionů v rámci programu Ouverture. Primátor Evžen Tošenovský se významně angažoval na realizaci Centra tísňového volání, ojedinělého projektu na území České republiky. Kladně bylo hodnoceno jeho pracovní i osobní nasazení během povodně v roce 1997. Bylo postaveno Divadlo loutek a rekonstruováno Divadlo Antonína Dvořáka. Realizována byla také výstavba nové čtyřproudé komunikace ve Vítkovicích, rekonstrukce ulice Poděbradova, výstavba podzemního kolektoru v centru města a rekonstrukce tramvajové vozovny v Křivé ulici.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vzpomínka na první 1. máj 1890 [online]. 2021-05-02 [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy