Důl svaté Trojice

Důl svaté Trojice
Uliční trakt dolu Trojice
Uliční trakt dolu Trojice
Souřadnice49°50′3,12″ s. š., 18°18′9″ v. d.
Map
Kód památky10593/8-3928 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl svaté Trojice (zkráceně Důl Trojice, německy Dreifaltigkeit Schacht) byl důl založený Stanislavem hrabětem Wilczkem v roce 1844 na Slezské Ostravě.

Důl fungoval původně jako mělký provoz. Roku 1870 založil syn zakladele Jan Nepomuk hrabě Wilczek v areálu dolu hlubinný provoz. K dolu byla postupně začleňována okolní důlní pole. Po zastavení těžby ve Zwierzinových dolech roku 1933 byla k dolu Trojice převedena převážná část jejich polí. Dne 1. července 1961 byl důl připojen k Dolu Petr Bezruč a stal se závodem č. 2, po vzniku dolu Ostrava, 1. 1. 1967, se stal závodem č. 4.

Pomník hornické stávky na dole Trojice v roce 1894
Vzadu důl Trojice za II světové války

Důl existoval v letech 1844–1975, těžba probíhala v porubských a jakloveckých vrstvách od roku 1845 do srpna 1968 (VI. jaklovecká sloj). Ačkoliv byla těžba oficiálně ukončena v dubnu 1967 (ukončení porubů ve sloji II. slabá, Barbora a Mohutná mezi 2. a 6. patrem, v květnu 1967 ukončeno dobývání ve sloji Vintíř pod 13. patrem, v červenci 1967 ukončeno dobývání v VII. sloji mezi 10. a 11. patrem), byly jámy nadále v provozu pro těžbu do září 1968 kvůli probíhající rekonstrukci na dole Petr Bezruč a nutnosti přetěžovat uhlí jámou č. 1 na Trojici. Z tohoto důvodu byly dotěžovány ekonomicky výhodně dobyvatelné zásoby. Důlní pole bylo otevřeno sedmi jámami na hloubku 700 m – 13. patro. Na tomto patře byl vyražen úpadní spojovací překop na důl Petr Bezruč. Před ukončením činné těžby bylo na dole experimentálně ověřováno dobývání pomocí hydromechanizace (sloje Barbora a II. slabá), která rozpojovala uhelnou hmotu pomocí děla s tlakovou vodou. Do září 1968 probíhalo plenění dlouhých děl. Jámy byly likvidovány v letech 1969–1974 kompletní likvidací všech náraží (likvidovány odstřelem) a zasypáním (krom náraží 13. patra.

V květnu roku 1894 proběhla v Ostravě stávka horníků, ve které došlo u dolu Trojice ke střetu horníků s četníky, který si vyžádal 12 mrtvých.[1][2][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/u-dolu-trojice-bylo-zastreleno-dvanact-osob-20140508.html
  2. ↑ JIŘÍK, Karel. Trojice 1894 : k stodesátému výročí hornického krveprolití ve Slezské Ostravě. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 2004. 231 s. ISBN 80-86101-92-4. 
  3. ↑ JIŘÍK, Karel; DOHNAL, Miloň. Trojice 1894 : k 70. výročí hornického krveprolití ve Slezské Ostravě. 1. vyd. Ostrava: Československý spolek pro šíření politických a vědeckých znalostí, 1964. 44 s. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl svaté Trojice na Wikimedia Commons
  • hornictvi.info
Černouhelné doly Moravskoslezského kraje
Karvinská dílčí pánev
Důl 9. květen • Důl Barbora • Důl ČSA • Důl ČSM • Důl Darkov • Důl Doubrava • Důl Dukla • Důl František • Důl Gabriela • Důl Hohenegger • Jan Karel • Důl Jindřich • Důl Lazy • Důl Františka • Důl Hlubina • Důl Hlavní jáma • Důl Mühsam
Petřvaldská dílčí pánev
Ostravská dílčí pánev
Oblast skupinového dolu Jan Šverma
Důl Bedřich • Důl Ignát (Jan Šverma) • Důl Odra • Důl Svinov
Oblast skupinového dolu Ostrava
Důl Alexander • Důl Antonín • Důl Bedřich • Důl Ema a Lucie • Důl Hlubina (Ostrava) • Hrušovský důl • Důl Jakub • Jaklovecké doly • Důl Jan Maria • Důl Jeremenko • Důl Jindřich (Muglinov) • Důl Josef • Důl Karolina • Důl Luční • Důl Neumann • Důl Petr Bezruč • Důl Prokop (Ostrava) • Důl Svatá Anna • Důl Šalomoun • Důl svaté Trojice • Důl Vilém • Vrchnostenské doly hraběte Wilczka • Důl Zárubek • Důl Žentourový
Oblast skupinového dolu Heřmanice
Důl Ferdinand • Důl Františka • Důl Heřmanice • Důl Ida • Důl Jan • Důl Josef • Důl Oskar • Důl Petr a Pavel • Důl Michal • Důl Michálka • Důl Rychvald • Důl Salm I • Důl Salm II • Důl Salm VII • Důl Zwierzina II • Důl Zwierzina VII
Oblast skupinového dolu Odra
Podbeskydská pánev