Dům na Pernštýnském náměstí 49

Dům na Pernštýnském náměstí 49
Dům na Pernštýnském náměstí čp. 49 v Pardubicích
Poloha
Adresa	Pardubice-Staré Město, Česko Česko
Ulice	Pernštýnské náměstí
Souřadnice	50°2′20,04″ s. š., 15°46′48,36″ v. d.

Další informace
Rejstříkové číslo památky	14075/6-1956 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům na Pernštýnském náměstí č. p. 49 v Pardubicích je třípodlažní stavba obdélníkového půdorysu. V prvním patře budovy jsou částečně dochovány původní klenby z poloviny 16. století. Fasáda objektu je pozdně barokního stylu. Dispozice přízemí byla v osmdesátých letech 19. století degradována necitlivými zásahy. Dům vznikl na parcele předchozího domu po požáru města počátkem 16. století a sloužil jako panská apatyka.Po dobu více než dvaceti let byl majetkem pánů z Pernštejna. V devatenáctém století zde určitou dobu působil významný obrozenecký tiskař Jan Hostivít Pospíšil.

V tomto domě se narodil František Lexa, zakladatel československé egyptologie. Lexa ve svých memoárech vzpomíná na reliéf „Jonášovo vyvržení z velké ryby u Ninive“ na průčelí sousedního Domu u Jonáše.

Od roku 1917 sídlila v domě strojní pletárna Karla Viktory, až do r. 1948, kdy byla znárodněna. K areálu rovněž patřil dům čp. 49A, který svým průčelím byl obrácen do sousední ulice Na Třísle. Vystavěn byl v empírovém slohu po roce 1839 ^[1] (přesné údaje nejsou k dispozici), v roce 1972 byl původní majitel vystěhován a dům demolován. Na jeho místě vyrostl bytový dům pro armádu.

Po roce 1989 byl dům čp.49 vrácen v původním majitelům. Nyní zde sídlí knihkupectví a fotostudio. První patro prošlo letech 2011 a 2012 rozsáhlou rekonstrukcí, která z velké části vrátila prostorům původní renesanční podobu. Do února 2017 zde byla provozována kavárna, v současnosti jsou zde výtvarné dílny a přednáškový sál sousední Východočeské galerie. Dům má původní gotické sklepy, které po opravě slouží od roku 2014 jako výstavní prostor pro soudobé a experimentální umění galerie Artspace NOV.

V druhé polovině roku 2018 byla provedena obnova fasády a oken. Stavebněhistorický průzkum nepřinesl v této souvislosti žádné závažné objevy. Objevily se pouze fragmenty terakotového ostění v 3.NZP a přizdívka z doby po Třicetileté válce.

Dům č. p. 49 (vlevo) a sousední dům U Jonáše
Rekonstruovaná horní síň v prvním patře čp. 49
Zbořený dům čp. 49A
Sklep domu čp. 49. Pilíř uprostřed je tvořen pískovcovými díly ostění. Byl vestavěn koncem 19. století
Nová fasáda domu z roku 2018

Odkazy

Reference

↑ císařský otisk mapy stabilního katastru z roku 1839. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.

Literatura

HLOBIL, Ivo; PETRŮ, Eduard. Humanismus a raná renesance na Moravě. Ilustrace Prokop Paul. Praha: Academia, 1992. 274 s. ISBN 80-200-0385-1.
HRUBÝ, Vladimír. Umění baroka a klasicismu v Pardubicích. [s.l.]: [s.n.], 1990. Nepublikovaný rukopis pro Dějiny Pardubic II..
HRUBÝ, Vladimír; NÁVESNÍK, Miloš. Architektonický a urbanistický vývoj Pardubic. [s.l.]: [s.n.], 1990. Nepublikovaný rukopis.
HRUBÝ, Vladimír. Pozdní gotika a raná renesance v Pardubicích. Ilustrace Vladimír Maryška. Pardubice: [s.n.], 2003. 253 s. ISBN 80-85211-13-0.
KOTYK, Jiří. Pardubické podobizny. Ilustrace Vladimír Kopecký. Pardubice: Helios, 1995. 107 s. ISBN 80-85211-03-3.
LANGEROVÁ, Blanka. The Pardubice Region-Pardubický kraj-Bezrik Pardubice. Pardubice: ACR Alfa, 2004. 287 s. ISBN 80-86408-12-4.
LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel. Ve víru modernosti : architektura 20. století v Královéhradeckém kraji. Ilustrace Štěpán Bartoš. Pardubice: Helios, 2008. 215 s. ISBN 978-80-85211-23-8.
PODDANÁ, Jana; KLIMPL, Miroslav; NETUŠIL, Lubomír. Pardubická zastavení : toulky městem s historickým ohlédnutím. Pardubice: Helios : Státní okresní archiv v Pardubicích, 2002. 167 s. ISBN 80-85211-11-4.
SAKAŘ, Josef. Dějiny Pardubic nad Labem. Svazek IV.. Pardubice: Město Pardubice, 1930.
ŠEBEK, František. Pardubický kraj. Ilustrace Štěpán Bartoš. Pardubice: Helios, 2004. 199 s. ISBN 80-85211-16-5.
VERNER, Miroslav. Chrám světa – Svatyně, Kulty a Mystéria Starověkého Egypta. Praha: Academia, 2010. 567 s. ISBN 978-80-200-1861-8.