Denisované

Rozšiřování denisovanů (zeleně).
Turisté u vstupu do Denisovy jeskyně

Denisované (někdy uváděni jako děnisované[1] nebo denisovci[2]) jsou vyhynulí příslušníci rodu Homo (nebo druhu Homo sapiens), blízcí neandertálcům. Bylo nalezeno pouze několik zlomků jejich kostí, první z nich v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku. Stáří bylo určeno na 41 000 let. Přesto bylo možné provést molekulární analýzu mitochondriální DNA (mtDNA), která denisovany identifikovala jako odlišnou vývojovou větev.

Objev z roku 2018 ukázal, že tito pravěcí lidé zřejmě dokázali vyrábět jednoduché ozdobné předměty.[3] Pozdější nález ukazuje i na datovaní před 200 000 let.[4][5]

Přestože denisované dosud nebyli uznáni jako samostatný druh (případně poddruh druhu Homo sapiens), bylo již navrženo několik vědeckých jmen: Homo altaiensis (člověk altajský), Homo siberiensis (člověk sibiřský), případně nejméně problematické Homo denisoviensis (člověk denisovský),[6] užívané již v některých českých učebnicích.[7] Denisované se také mohou překrývat (alespoň částečně) s vymezením nově navrženého druhu Homo longi[8] („člověk dračí“), který by do denisovanů mohl patřit.[9][10][11][12][13]

Analýzy DNA

Ve Španělsku v odlehlé jeskyni Sima de los Huesos v provincii Burgos byla nalezena kost, jejíž mtDNA je blíže denisovanům než neandrtálcům.[14] Ovšem jaderná DNA „simanů“ je neandrtálská.[15] I na Islandu se našla DNA.[16] Realita je však složitější a se současnými daty nelze vytvářet závěry.[17]

Z molekulárních analýz vyplývá, že se před asi 500 000 lety od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev zahrnující denisovany a neandertálce, ze které se později denisované oddělili, ale přesto docházelo ke křížení denisovanů a neandrtálců ještě v době před 80 000 lety.[18] Navíc se denisované křížili i se superarchaickou skupinou lidí, která se od ostatních oddělila zhruba před dvěma miliony let.[19] Ukazuje se, že podíl genomu denisovanů je obsažen i v genomu některých moderních lidí, například Melanésanů (3 až 5 %).[20] Svědčí to o částečném křížení mezi oběma liniemi. Ke křížení s moderními lidmi došlo minimálně dvakrát.[21]

Křížení s moderními lidmi

Vývoj a křížení člověka

Genetické testy prokázaly, že Denisované se křížili s předky australoidní rasy; denisovanské geny byly detekovány u Melanésanů, Austrálců a nejvíce u filipínských Negritů,[22] například kmene Mamanwa. Podíl genů na genomu činí 4 % až 6 %. Denisovanské geny však nebyly nalezeny u všech Negritů, nemají je Andamanci kmene Onge z Andamanských ostrovů ani Negritové kmene Jehai z Malajsie. Z toho se usuzuje, že k mísení došlo východně od Wallaceovy linie, která odděluje jihovýchodní Asii od Wallacey, respektive od australského kontinentu.[23][24]

Podle studie z roku 2013 mají kontinentální Asiaté a američtí Indiáni také podíl denisovanských genů v genomu, ale pouhá 0,2 %, což je 25× méně než australoidé.[25]

Papuánci na ostrově Nová Guinea mají podíl 6 %. Ke křížení docházelo ještě před 15 000 lety.[26] Také se ukazuje, že vznikly minimálně dvě linie denisovanů.[27]

Nové objevy

V květnu 2019 bylo oznámeno, že v Tibetu byla objevena dosud největší fosilie denisovana, zkamenělá čelistní kost. Na jejím základě by mělo být možné rekonstruovat přibližnou podobu obličeje tohoto pravěkého člověka.[28][29][30]

V září 2019 představili izraelští vědci rekonstrukci obličeje denisovanské dívky na základě analýzy mtDNA.[31][32] Má širší obličej než současní lidé.

Odkazy

Reference

  1. ↑ DUDA, Pavel; ZRZAVÝ, Jan. Přepisování evoluční historie lidského rodu. S. 208–212. Vesmír [online]. 10. duben 2014. Svazek 93, čís. 4, s. 208–212. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1214-4029. 
  2. ↑ MACHOLÁN, Miloš. Paleogenetika člověka – způsobí analýza archaické DNA revoluci v pohledu na lidskou evoluci?. S. 53–56. Živa [online]. 24. duben 2014. Čís. 2, s. 53–56. Dostupné online. PDF [2]. ISSN 0044–4812. 
  3. ↑ 50,000 year old tiara made of woolly mammoth ivory found in world famous Denisova Cave.... siberiantimes.com [online]. 2018-12-06 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BROWN, S.; MASSILANI, D.; KOZLIKIN, M. B. et al. The earliest Denisovans and their cultural adaptation. Nature Ecology & Evolution. 2022, vol. 6, s. 28–35. ISSN 2397-334X (online). https://doi.org/10.1038/s41559-021-01581-2
  5. ↑ CHOI, Charles Q. Who were the Denisovans?. livescience.com [online]. 2022-08-29 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Nueva especie de homínido abre el espectro de estudio de las raíces humanas. Sophimanía [online]. 16. 2. 2014. Dostupné online. (španělsky) 
  7. ↑ SVOBODA, Jiří A. Předkové: evoluce člověka. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 480 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2324-7. 
  8. ↑ JI, Qiang; WU, Wensheng; JI, Yannan; LI, Qiang; NI, Xijun. Late Middle Pleistocene Harbin cranium represents a new Homo species. The Innovation [online]. Cell Press / Elsevier Inc., June 25, 2021 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. ISSN 2666-6758. DOI 10.1016/j.xinn.2021.100132. (anglicky) 
  9. ↑ GIBBONS, Ann. 'Dragon Man' may be an elusive Denisovan. S. 11–12. Science [online]. 2 Jul 2021 [cit. 2021-12-09]. Roč. 373, čís. 6550, s. 11–12. Dostupné online. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.373.6550.11. (anglicky) 
  10. ↑ GIBBONS, Ann. Stunning 'Dragon Man' skull may be an elusive Denisovan – or a new species of human: Scientists are excited – and puzzled – by new find from China. Science [online]. 25 Jun 2021 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. DOI 10.1126/science.abk1691. (anglicky) 
  11. ↑ JONES, Nicola. Mysterious skull fossils expand human family tree — but questions remain. Nature [online]. Springer Nature Limited, 25 June 2021 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/d41586-021-01738-w. (anglicky) 
  12. ↑ GEORGE, Alison. 'Dragon man' claimed as new species of ancient human but doubts remain. NewScientist [online]. 25 June 2021 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ PETR, Jaroslav. Jak denisované pomohli Homo sapiens zabydlit Tibet. OSEL.cz [online]. 2021-12-09 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. ISSN 1214-6307. 
  14. ↑ CALLAWAY, Ewen. Hominin DNA baffles experts. S. 16–17. Nature [online]. 2013-12-05. Roč. 504, čís. 7478, s. 16–17. Dostupné online. DOI 10.1038/504016a. (anglicky) 
  15. ↑ CALLAWAY, Ewen. Oldest Ancient-Human DNA Details Dawn of Neandertals. Scientific American [online]. 2016-03-14 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Max Planck Society. Neandertals had older mothers and younger fathers. phys.org [online]. 2020-04-23 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Cell Press. A world map of Neanderthal and Denisovan ancestry in modern humans. phys.org [online]. 2016-03-28 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ HOOD, Marlowe. Neandertal mother, Denisovan father—Newly-sequenced genome sheds light on interactions between ancient hominins. phys.org [online]. 2018-08-22 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ University of Utah. Earliest interbreeding event between ancient human populations discovered. phys.org [online]. 2020-02-20 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ REICH, D.; GREEN, RE.; KIRCHER, M., et al. Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia. Nature. Dec 2010, roč. 468, čís. 7327, s. 1053–60. DOI 10.1038/nature09710. PMID 21179161. 
  21. ↑ Cell Press. Modern humans interbred with Denisovans twice in history. phys.org [online]. 2018-03-15 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Cell Press. People in the Philippines have the most Denisovan DNA. phys.org [online]. 2021-08-12 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Cooper A. and Stringer C.B. Did the Denisovans Cross the Wallace Line. Science. 2013, s. 321–3. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1244869. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  24. ↑ SALLEH, Anna. Humans dated ancient Denisovan relatives beyond the Wallace Line. abc.net.au [online]. 2013-10-18 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Prüfer, Kay et al. The complete genome sequence of a Neanderthal from the Altai Mountains. Nature. 2013, s. 43–49. Dostupné online [cit. 1 March 2014]. DOI 10.1038/nature12886. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  26. ↑ YIRKA, Bob. Evidence found of Denisovans interbreeding with humans in Southeast Asia more recently than thought. phys.org [online]. 2019-04-02 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Cell Press. Ancient DNA reveals new branches of the Denisovan family tree. phys.org [online]. 2019-04-11 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ WARREN, Matthew. Biggest Denisovan fossil yet spills ancient human’s secrets. S. 16–17. Nature [online]. 2019-05. Roč. 569, čís. 7754, s. 16–17. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-019-01395-0. (anglicky) 
  29. ↑ GIBBONS, Ann. First fossil jaw of Denisovans finally puts a face on elusive human relatives. Science [online]. 2019-05-01. Dostupné online. DOI 10.1126/science.aax8845. (anglicky) 
  30. ↑ Max Planck Society. First hominins on the Tibetan Plateau were Denisovans. phys.org [online]. 2019-05-01 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ FŠ. Díky DNA se poprvé podařilo zrekonstruovat tvář denisovanky. Novinky [online]. 2019-09-22 [cit. 2019-09-23]. Dostupné online. 
  32. ↑ MALCOLM, Ritter. From DNA, Scientists Create Skull Of Neanderthal Cousin. AP [online]. 2019-09-19 [cit. 2019-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-23. 

Literatura

  • DUDA, Pavel; ZRZAVÝ, Jan. Přepisování evoluční historie lidského rodu. S. 208–212. Vesmír [online]. 10. 4. 2014. Roč. 93, čís. 4, s. 208–212. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  • HAMPL, Václav. Fysiologie v extrémních podmínkách. Praha: UK. 2020, s. 49–51 [108–113]. Přístup také z: https://fyziologie.lf2.cuni.cz/vseobecne-lekarstvi/vyukove-materialy
  • KRAUSE, Johannes, et al. The complete mitochondrial DNA genome of an unknown hominin from southern Siberia. S. 894–897. Nature [online]. 24. 3. 2010. Svazek 464, čís. 7290, s. 894–897. Dostupné online. PDF [3]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature08976. PMID 20336068. (anglicky) 
  • LALUEZA-FOX, Carles; GILBERT, M. Thomas P. Paleogenomics of Archaic Hominins. S. R1002–R1009. Current Biology [online]. 20. 12. 2011. Svazek 21, čís. 24, s. R1002–R1009. Dostupné online. PDF [4]. DOI 10.1016/j.cub.2011.11.021. (anglicky) 
  • MAX PLANCK SOCIETY. DNA scan sheds new light on mankind's mysterious cousins (Update). Phys.Org [online]. August 30, 2012 [cit. 16. 11. 2022]. Dostupné z: http://phys.org/news/2012-08-dna-scan-mankind-mysterious-cousins.html (anglicky) [Popularizační příspěvek k Meyer, M.; Kircher, M.; Gansauge, M.-T. et al.]
  • MAX PLANCK SOCIETY. Human evolution has become multi-colored. Phys.Org [online]. September 3, 2012 [cit. 16. 11. 2022]. Dostupné z: http://phys.org/news/2012-09-human-evolution-multi-colored.html (anglicky) [Popularizační rozhovor k záznamu výše a k Meyer, M.; Kircher, M.; Gansauge, M.-T. et al.]
  • MEYER, Matthias; KIRCHER, Martin; GANSAUGE, Marie-Theres; LI, Heng; RACIMO, Fernando; MALLICK, Swapan; SCHRAIBER, Joshua G.; JAY, Flora; PRÜFER, Kay; de FILIPPO, Cesare; SUDMANT, Peter H.; ALKAN, Can; FU, Qiaomei; DO, Ron; ROHLAND, Nadin; TANDON, Arti; SIEBAUER, Michael; GREEN, Richard E.; BRYC, Katarzyna; BRIGGS, Adrian W.; STENZEL, Udo; DABNEY, Jesse; SHENDURE, Jay; KITZMAN, Jacob; HAMMER, Michael F.; SHUNKOV, Michael V.; DEREVIANKO, Anatoli P.; PATTERSON, Nick; ANDRÉS, Aida M.; EICHLER, Evan E.; SLATKIN, REICH, David; Montgomery; KELSO, Janet; PÄÄBO, Svante. A High-Coverage Genome Sequence from an Archaic Denisovan Individual. S. 222–226. Science [online]. 30. 8. 2012. Roč. 338, čís. 6104, s. 222–226. Dostupné online. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.1224344. (anglicky) 
  • PLACHÝ, Jiří. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme 1. S. 432–434. Vesmír [online]. 14. 7. 2011. Roč. 90, čís. 7–8, s. 432–434. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  • PLACHÝ, Jiří. Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme 2. S. 520–522. Vesmír [online]. 8. 9. 2011. Roč. 90, čís. 9, s. 520–522. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  • REICH, David et al. Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia. S. 1053–1060. Nature [online]. 22. 12. 2010. Svazek 468, čís. 7327, s. 1053–1060. Dostupné online. PDF [5]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature09710. PMID 21179161. (anglicky) 
  • SKOGLUND, Pontus; JAKOBSSON, Mattias. Archaic human ancestry in East Asia. S. 18301–18306. PNAS [online]. 31. 10. 2011. Svazek 108, čís. 45, s. 18301–18306. Dostupné online. PDF [6]. DOI 10.1073/pnas.1108181108. (anglicky) 

Film

  • Tajemní denisovci [dokumentární TV film]. Francie, 2022. Režie Guy Beauché. 52 min. [V orig. Le Mystère de ľHomme de Denisova.] Dostupné také z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14491509368-tajemni-denisovci/

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Denisované na Wikimedia Commons
  • Nový lidský druh: Vědci ho objevili na Sibiři Archivováno 31. 12. 2010 na Wayback Machine. Eurozprávy, 26. prosince 2010
  • Vědci potvrdili, že v jeskyni na Sibiři našli ostatky neznámého lidského druhu[nedostupný zdroj]. Lidovky, 28. prosince 2010
  • HOUSER, Pavel: „Třetí druh“ člověka žil možná nejen na Sibiři. ScienceWorld, 3. října 2011
  • Nejen neandertálci. Naši předci se křížili i s tajemnými lidmi z Altaje. Týden, 2. listopadu 2011
  • Článek o datování fosilií Denisovanů v periodiku Nature (anglicky)
  • Článek o rekonstrukci obličeje Denisovanů na webu BBC (anglicky)
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.