Diakonikon
Diakonikon (διακονικόν – diakonikon, lat. diaconicum, staroslověnsky diakonik, rus. диаконник – diakonnik) je postranní místnost v pravoslavném chrámu či katolickém kostele, zpravidla jižní. Jejím protějškem je severní místnost zvaná žertvennik (nebo prothesis).
Užití
První písemné zmínky o užívání diakonikonu pochází ze 4. století. První užití bylo pro přípravu diákonů (jáhnů) před liturgií, zároveň jako místo k vítání biskupa. Postupně začal diakonikon plnit funkci jako sakristie.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diakonik na francouzské Wikipedii.
Související články
- Liturgie svatého Jana Zlatoústého
- Pravoslaví
| Kostelní architektura | |
|---|---|
| Kostelní typy | Bazilika • Gotická katedrála • Halový kostel • Pseudobazilika • Rotunda |
| Lodě a jejich druhy | |
| Prostory kostela | Apsida • Apsidová kaple • Diakonikon • Empora • Chór • Chórový ochoz • Kaple • Kněžiště • Kruchta • Krypta • Sakristie • Věž • Žertvennik |
| Jiné architektonické prvky | Ambon • Baldachýn • Fiála • Chrlič • Ikonostas • Kazatelna • Klenba • Krab • Kružba • Křížová kytka • Kupole • Lektorium • Lucerna • Okulus • Oltář • Oltářní mřížka • Opěrný systém • Portál • Portikus • Přípora • Rozeta • Sanktusník • Triforium • Tympanon • Vítězný oblouk • Vitráž • Výklenek (Nika) • Žebro |
Portály: Křesťanství
