Dick Cheney

Richard Bruce Cheney
46. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 2001 – 20. ledna 2009
PrezidentGeorge W. Bush
PředchůdceAl Gore
NástupceJoe Biden
17. ministr obrany Spojených států
Ve funkci:
21. března 1989 – 20. ledna 1993
PrezidentGeorge H. W. Bush
PředchůdceFrank Carlucci
NástupceLes Aspin
Člen Sněmovny reprezentantů za Wyoming
Ve funkci:
3. ledna 1979 – 20. ledna 1989
PředchůdceTeno Roncalio
NástupceCraig Thomas
7. ředitel kanceláře Bílého domu
Ve funkci:
20. listopadu 1975 – 20. ledna 1977
PředchůdceDonald Rumsfeld
NástupceHamilton Jordan
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská

Rodné jménoRichard Bruce Cheney
Narození30. ledna 1941 (83 let)
USA Lincoln, Nebraska, USA
ChoťLynne Cheney
RodičeRichard Herbert Cheney a Marjorie Lorraine Dickey
DětiMary Cheneyová
Liz Cheneyová
Alma materUniversity of Wyoming
Profesepolitik, autor autobiografie, podnikatel a obchodník
OceněníCena Francise Boyera (1993)
velkostuha Řádu vycházejícího slunce (2018)
Prezidentská medaile svobody
PodpisRichard Bruce Cheney, podpis
CommonsDick Cheney
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Bruce Cheney (* 30. ledna 1941 Lincoln, Nebraska), známý jako Dick Cheney, je americký politik a obchodník. V letech 20012009 zastával post 46. viceprezidenta USA ve vládě George Bushe a z titulu své funkce úřad předsedy Senátu USA, kde hlasoval jen v případě rovnosti hlasů. Dle ústavy USA a jejího 25. dodatku dočasně či nastálo nahrazoval prezidenta USA.

Je ženatý, má dvě dospělé dcery a pět vnoučat.

Prozatímní prezident USA

Ve dnech 29. června 2002 (7.09–9.29 hod) a 21. července 2007 (7.16–9.21 hod) vykonával funkci prozatímního prezidenta USA, v době kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii.[1] Důvodem předání pravomocí bylo, že toto vyšetření se provádí v narkóze.

Kariéra

Dick Cheney byl kongresmanem zastupujícím stát Wyoming po šest funkčních období. Měl pověst nejkonzervativnějšího člena Kongresu (ze všech 435 jeho členů).[zdroj?] Jako neokonzervativec vystupoval proti některým požadavkům homosexuálů, ale poté, co se jeho dcera přiznala ke své homosexuální orientaci,[2] už se v této oblasti tolik nevyjadřoval. Pracoval ve všech předchozích republikánských vládách, včetně kabinetu Richarda Nixona, kde byl zástupcem poradce Bílého domu a spadal pod Donalda Rumsfelda. Za vlády prezidenta Geralda Forda jej poté nahradil ve funkci náčelníka hlavního štábu. Za vlády Bushe staršího byl ministrem obrany a vedl invazi do Panamy a první Válku v zálivu (známou též jako operace Pouštní bouře). Za vlády demokratického prezidenta Billa Clintona působil jako ředitel ropné nadnárodní společnosti Halliburton Industries, obchodující, mimo jiné, s represivními vládami v Barmě a Iráku, na jehož obnovu tato společnost získala obrovské vládní zakázky jak v první, tak druhé válce v zálivu. Od roku 1997 je členem projektu PNAC[3] a autorem jeho návrhové studie Rebuilding America's Defences.[4] V současnosti[kdy?] mj. sedí ve strategické radě společnosti Genie Oil & Gas, která aktuálně prozkoumává ropné rezervy Golanských výšin.[5]

Politika

Dick Cheney je občas kritizován za návrhy a zákony, pro které hlasoval nebo ty, které naopak nepodpořil:

Vyznamenání

Za vedení Války v Zálivu byl v roce 1991 vyznamenán Prezidentskou medailí svobody.

V kultuře

Jeho působení ve funkci viceprezidenta se věnoval film Vice z roku 2018 uváděný v Česku pro názvem Muž v pozadí. Film získal nominace na Zlatý glóbus, Critics' Choice Movie Awards a SAG Awards.

Výroky

Jeden z Cheneyho výroků z roku 1994:[6][7]

Až vstoupíte do Iráku, ovládnete ho a svrhnete vládu Saddáma Husajna, čím ji nahradíte? Je to velmi nestabilní část světa a jestliže svrhnete ústřední vládu Iráku, může se snadno stát, že se Irák rozpadne. Sýrie by ráda jeho západní část, Íránci by si rádi nárokovali jeho východní část, bojovali o ni osm let. Na severu máte Kurdy a pokud se Kurdové osamostatní a spojí se s Kurdy v Turecku, pak bude ohrožena teritoriální integrita Turecka. Pokud zajdete tak daleko, že se pokusíte ovládnout Irák, skončí to jako noční můra.

Reference

  1. Statement by the Press Secretary. georgewbush-whitehouse.archives.gov [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  2. 004.CZ - Dcera viceprezidenta USA podpořila homosexuální manželství. www.004.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  3. Americká strategie národní bezpečnosti a Projekt pro nové americké století. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  4. A think tank war: Why old Europe says no. The Sydney Morning Herald [online]. 2003-03-07 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Archivovaná kopie. genieoilgas.com [online]. [cit. 2018-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-28. 
  6. Cheney '94: Invading Baghdad Would Create Quagmire. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. Comment, opinion and discussion from the Guardian US | The Guardian. the Guardian [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Oficiální domovská stránka na webu Bílého domu
  • Životopis na stránkách Kongresu
  • Debata kandidátů na viceprezidenta: text, audio a video (RealPlayer nebo MPG formát)
  • Americký viceprezident Dick Cheney údajně připravuje teroristický útok v USA
  • (anglicky) EXCLUSIVE: To Provoke War, Cheney Considered Proposal To Dress Up Navy Seals As Iranians And Shoot At Them

Dokumenty

  • Cheney's Law, 56 minut, 2007, PBS
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Viceprezidenti Spojených států amerických
John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D)
Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista
Autoritní data Editovat na Wikidatech