Diksmuide

Diksmuide
Radnice a kostel sv. Mikuláše
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	51°2′ s. š., 2°51′54″ v. d.
Stát	Belgie Belgie
Jazyk. společenství	Vlámské
Region	Vlámsko
Provincie	Západní Flandry
Arrondissement	Diksmuide
Diksmuide
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	149,40 km²
Počet obyvatel	16 466 (2015)
Hustota zalidnění	110,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Lies Laridon
Oficiální web	www.diksmuide.be
E-mail	onthaal@diksmuide.be
Telefonní předvolba	051
PSČ	8600
Počet zastupitelů	25
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diksmuide (francouzsky Dixmude) je město v Belgii. Je správním centrem jednoho z okresů (arrondissementů) ve vlámské provincii Západní Flandry. Má 16 466 obyvatel (1. leden 2015) a rozkládá se na ploše 149,40 km².

Diksmuide leží na řece Yser blízko jejího ústí do Severního moře. Jeho západní část je z převážné části tvořena polderem, protkaným odvodňovacími kanály. Hlavní ekonomickou činností je zemědělství a vyrábí se zde známé diksmuidské máslo.

Historie

Středověké počátky

V 9. století existovala franská osada Dicasmutha u ústí jednoho potoka blízko řeky Yser. V 10. století zde již byla kaple a tržiště. O dvě století později získalo Diksmuide městskou listinu a roku 1270 byly vybudovány hradby. Z hlediska hospodářství bylo nejdůležitější zemědělství a produkce mléčných výrobků a lněných tkanin. Historie města od 15. století do Velké francouzské revoluce byla ovlivněna válkami, které spolu sváděly Nizozemsko, Francie, Španělsko a Rakousko, což mělo na jeho rozvoj nepříznivý dopad. 19. století bylo klidnější a ekonomicky úspěšnější.

První světová válka

Na začátku první světové války německá vojska překročila belgickou hranici blízko Arlonu a spěchala k Severnímu moři zajistit francouzské přístavy Calais a Dunkerque. Když v říjnu 1914 německá armáda dorazila do blízkosti Diksmuide, Belgičané otevřeli hráze na řece Yser a zaplavili oblast. Řeka tak až do konce války vytvořila frontovou linii. Prvnímu útoku muselo město čelit 16. října 1914 a touto událostí začala bitva na Yseru. Na konci války bylo město v troskách a ve 20. letech 20. století bylo celé přestavěno.

Zajímavosti

• Diksmuidská zvonice má zvonkohru s 30 zvonky a spolu s dalšími zvonicemi v Belgii a ve Francii figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.
• Městská radnice a sousední kostel sv. Mikuláše byly zcela přestavěny po první světové válce v gotickém stylu 14. a 15. století.
• „Zákop smrti“ (nizozemsky Dodengang), nacházející se přibližně 1,5 km od centra města v bývalé obci Kaaskerke, je pozůstatkem fronty z první světové války.
• Věž IJzertoren byla vztyčena jako mírový památník po skončení první světové války a přebudována po druhé světové válce. Ve věži sídlí muzeum první světové války, které vlastní OSN a ve kterém lze mimo jiné ucítit pach yperitu. V IJzertoren se každoročně koná IJzerbedevaart, oslava míru a vlámské politické autonomie. Od druhé světové války je tato akce spojená se setkáními neonacistů. Radikálnější vlámští nacionalisté jsou nyní sdruženi v organizaci IJzerwake.
• Kolem Diksmuide se nachází několik vojenských hřbitovů, jako např. německý hřbitov v bývalé obci Vladslo, na kterém bylo pochováno více než 25 000 německých vojáků.

Administrativní uspořádání

Diksmuide je obec s největší rozlohou (149,40 km²) v provincii Západní Flandry. Obec dnes kromě vlastního Diksmuide zahrnuje dalších 14 bývalých obcí, které k němu byly postupně připojovány:

• roku 1924 byla k Diksmuide připojena část bývalé obce Esen;
• roku 1965 došlo k připojení bývalých obcí Esen a Kaaskerke;
• roku 1971 bylo provedeno slučování okolních obcí – Keiem byl připojen k Beerstu; Lampernisse, Oostkerke a Stuivekenskerke se staly součástí Pervijze; Oudekapelle, Nieuwkapelle a Sint-Jacobskapelle utvořily novou obec s názvem Driekapellen; farnost Jonkershove, která do té doby patřila k obci Woumes, byla připojena k obci Houthulst;
• roku 1977 byly obce Beerst, Driekapellen, Leke, Vladslo, Woumen a Pervijze připojeny k Diksmuide.

Obec Diksmuide sousedí s následujícími obcemi nebo jejich částmi:

Demografický vývoj

Zdroj: NIS – Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu

• 1924: připojení části obce Esen (+300 obyvatel)
• Slučování roku 1965: připojení obcí Esen a Kaaskerke (+2.423 obyvatel)
• Slučování roku 1977: připojení obcí Beerst, Driekapellen, Leke, Pervijze, Vladslo a Woumen; část obce Woumen připojena k obci Houthulst (+8.625 obyvatel)

Partnerská města

• Ellesmere (Spojené království)
• Ploemeur (Francie)
• Rottach-Egern (Německo)
• Finnentrop (Německo)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Diksmuide na anglické Wikipedii a Diksmuide na nizozemské Wikipedii.

Související články

• Seznam belgických měst

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Diksmuide na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky ((nizozemsky), turistické informace i (francouzsky), (anglicky), (německy))

Obce v belgické provincii Západní Flandry
	Arrondissement Bruggy	Beernem Blankenberge Brugge/Bruggy Damme Jabbeke Knokke-Heist Oostkamp Torhout Zedelgem Zuienkerke
	Arrondissement Diksmuide	Diksmuide Houthulst Koekelare Kortemark Lo-Reninge
	Arrondissement Kortrijk	Anzegem Avelgem Deerlijk Harelbeke Kortrijk Kuurne Lendelede Menen Spiere-Helkijn Waregem Wevelgem Zwevegem
	Arrondissement Ostende	Bredene De Haan Gistel Ichtegem Middelkerke Oostende/Ostende Oudenburg
	Arrondissement Roeselare	Hooglede Ingelmunster Izegem Ledegem Lichtervelde Moorslede Roeselare Staden
	Arrondissement Tielt	Ardooie Dentergem Meulebeke Oostrozebeke Pittem Ruiselede Tielt Wielsbeke Wingene
	Arrondissement Veurne	Alveringem De Panne Koksijde Nieuwpoort Veurne
	Arrondissement Ypry	Heuvelland Ieper/Ypry Langemark-Poelkapelle Mesen Poperinge Vleteren Wervik Zonnebeke