Dobroměřice

Dobroměřice
Kostel svatého Matouše
Kostel svatého Matouše
Znak obce DobroměřiceVlajka obce Dobroměřice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLouny
Obec s rozšířenou působnostíLouny
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°22′13″ s. š., 13°47′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 439 (2024)[1]
Rozloha4,84 km²[2]
Katastrální územíDobroměřice
Nadmořská výška185 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů467 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPražská 53
Dobroměřice
440 01 Louny 1
[email protected]
StarostkaIng. Ivana Sihlovcová
Oficiální web: www.dobromerice.cz
Dobroměřice na mapě
Dobroměřice
Dobroměřice
Další údaje
Kód obce546861
Kód části obce27359
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobroměřice jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji asi 1,5 kilometru severně od Loun. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel.

Historie

Na jihovýchodním okraji vesnice, v prostoru mezi zástavbou a železniční tratí, bývala v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století provozována tzv. nová pískovna. V letech 1969–1972 v ní byla na ploše 3,9 hektaru prozkoumána polykulturní lokalita z mnoha období pravěku. Více než dvě stě zkoumaných objektů pocházelo z období kultury s nálevkovitými poháry, kultury se šňůrovou keramikou, únětické kultury, mohylových kultur nebo kultury knovízské a bylanské. Jiné nálezy pocházely z pozdní doby halštatské a doby římské. Pravěké osídlení se nacházelo v nadmořské výšce 184–186 metrů na říční terasa vzniklé v mladším Rissu a zasahovalo až za železniční trať k bezejmennému potoku.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219.[5] Od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1991 byla obec součástí města Louny.[6]

Přírodní poměry

Severně od Červeného vrchu se nachází zdroj hořké vody s obsahem vápníku (511 mg·l−1), draslíku (108 mg·l−1) a dalších látek. Roku 1967 byl celkový obsah rozpuštěných pevných látek 2,46 g·l−1.[7]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 305 497 579 814 812 841 1 230 1 020 1 003 957 1 133 1 269 1 292 1 377
Domy 56 60 69 91 104 138 284 317 304 309 329 408 425 443

Pamětihodnosti

  • V Pražské ulici stojí gotický kostel svatého Matouše ze druhé poloviny třináctého století. Dochovaná podoba s renesančními prvky však pochází ze šestnáctého století. Uvnitř se kromě raně barokního oltáře nacházejí nástěnné malby ze čtrnáctého století.[9]
  • Socha svatého Václava – severovýchodní část obce
  • milník – severně od obce
  • škola čp. 5, ulice Příční
  • venkovská usedlost čp. 112 – ulice Pražská
  • Červený vrch (271 m) s Frotzelovou rozhlednou

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SMRŽ, Zdeněk; ZÁPOTOCKÝ, Milan. Sídliště KNP v Dobroměřicích, okr. Louny. Archeologické rozhledy. 1980, roč. XXXII, s. 481–482. Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 99.
  7. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 153, 155. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dobroměřice, s. 269. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Louny
Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany • Blšany u Loun • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 721ac81a-eebf-426a-b47d-368f7efe4f62
  • NKC: ge537262