Dobrovolná daň

Dobrovolná daň je dobrovolný příspěvek jednotlivce či společnosti na chod státu. Díky dobrovolné dani mají lidé na výběr, zda a kolik chtějí státu zaplatit, místo toho aby k tomu byli státem donuceni. Mezi zastánce dobrovolné daně patří především někteří libertariáni a objektivisté. Mezi dobrovolné daně se dá považovat i forma státní loterie, která byla uvedena v praxi například v USA.[1]

Systém dobrovolné daně se snaží v současné době prosazovat představitelé Svobodné republiky Liberland.

Formy dobrovolných daní

Zde jsou některé známé koncepty dobrovolných daní:

  • Klasická dobrovolná daň - Přispěvatel přispěje na chod státu a představitelé státu rozhodnou dle svého uvážení na co budou prostředky použity. Tato forma daně funguje stejně jako většina příspěvkových organizací.
  • Cílená dobrovolná daň - Přispěvatel se sám rozhodne, na co budou prostředky použity
  • Crowdfunding daň - Přispěvatel přispěje formou klasické či cílené dobrovolné daně a dle výše svého příspěvku dostane od státu benefit (např. šlechtický titul apod.). Tato forma daně byla v minulosti do praxe uvedena představiteli Království Severního Súdánu (přes platformu Indiegogo) a Liberlandu (vlastní platforma). Tato forma daně funguje stejně, jako kampaně na crowdfundingových platformách, jako je Kickstarter nebo Indiegogo.
  • Státní loterie - Přispěvatel se zúčastní loterijní hry a je tedy motivován přispívat, protože může vyhrát ceny v loterii. Tato forma daně byla do praxe uvedena v USA. Funguje na stejném principu, jako loterijní společnosti.

Podpora

Zastánci dobrovolné daně prosazují tyto argumenty:

  • Umožňuje větší svobodu jednotlivce
  • Poskytuje funkci výběru peněz pro stát a dovoluje lidem rozhodnout se, na které konkrétní účely chtějí své finanční prostředky použít. Větší množství peněz se tak dostane jen na služby, které jsou potřebné a užitečné.
  • Poskytuje vládním představitelům jednoduchou možnost zjistit potřeby jejich voličů v závislosti na tom, kolik peněz lidé dali do kterého sektoru státních služeb.
  • Umožňuje lidem v menšině, kteří dobrovolnou daň platí, aby státní služby, které příliš mnoho zastánců nemají, stále mohly existovat alespoň v menším měřítku.

Kritika

Odpůrci dobrovolné daně prosazují tyto argumenty:

  • Stát nedokáže vybrat dostatek potřebných peněz a díky tomu nebude stát moci vymáhat právo
  • Bohatí lidé podpoří velkým množstvím peněz jen konkrétní státní služby

Odkazy

Reference

  1. DE Miller, PA Pierce. State and Local Government Review. [s.l.]: [s.n.], Winter 1997. JSTOR 4355168. S. 34–42. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

  • James L. Payne, The end of taxation?, National Affairs
  • Murray N. Rothbard, Man, Economy, & State (with 'Power and Market), Ludwig von Mises Institute, 2004

Externí odkazy

  • "Voluntary" Taxation and the Consentof the Governed - článek vysvětlující donucovací povahu povinných daní
  • Článek o dobrovolném zdanění