Doktor farmacie

Doktor farmacie (ve zkratce PharmDr. před jménem, z lat. pharmaciae doctor) je akademický titul, který je v současnosti vysokými školami udělován v oblasti farmacie. Podmínkou k jeho obdržení je již získaný titul magistr (ve zkratce Mgr.) a složení rigorózní zkoušky ze zvoleného vědního oboru, jejíž součástí je i obhájení rigorózní práce. Dnes se tak jedná o fakultativní zkoušku zpravidla spojenou s poplatky – nikoli o další formální studium, resp. kvalifikaci.[1] Úroveň dosažené kvalifikace je 7 v ISCED (master's degree, stejná jako Mgr.), přičemž někdy též bývá PharmDr. označován, tak jako ostatní tituly získané tímto řízením, jako tzv. malý doktorát, protože se nejedná o výsledek doktorského studia (doktor – Ph.D., 8 v ISCED, doctor's degree), ale stále o magisterskou úroveň vysokoškolského vzdělání, přičemž případné doktorské studium, resp. tzv. velký doktorát, je dosahován dalším, většinou čtyřletým, studiem v doktorském studijním programu.[2][3]

V současnosti PharmDr. může v Česku udílet:

Lze jej získat po vykonání státní rigorózní zkoušky z vědního oboru, který je na fakultě předmětem státní závěrečné zkoušky, státní doktorské zkoušky nebo oborem habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, součástí rigorózní zkoušky je tedy též zmíněná obhajoba rigorózní práce.

Přehled oborů

Uvedené obory jsou pak následující:

Historie

Dříve jej mohl získat absolvent lékárnického studia, který získal titul magistra farmacie a také úspěšně prošel rigorózním řízením[4] (jako jeho zkratka je tehdy uváděna DrPH.[5]).

Do roku 1953

Vedle v minulosti udílených doktorátů[6] bylo pro farmaceuty zachováno magisterium farmacie (PhMr.).[7]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Po roce 1953

Po převzetí moci komunisty byla následně roku 1950 přijata nová legislativa, která od roku 1953 zrušila tituly a stavovská označení pro nové absolventy a těm tak byly nově udíleny pouze desítky tzv. profesních označení (např. typu promovaný právník, dřevařský inženýr, inženýr-zootechnik, inženýr-zemědělský mechanisátor, promovaný zubní lékař, promovaný dětský lékař, promovaný lékař, promovaný lékař-hygienik a mnohá další).[8] Farmaceuti tak po roce 1953 získávali pouze profesní označení „promovaný farmaceut“.[9] Od roku 1966 pak byla provedena určitá reforma a tituly byly opět udělovány. Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, pak později umožnil získat po dodatečné státní rigorózní zkoušce titul „doktor pedagogiky“ a právě též titul „doktor farmacie“ (ve zkratce PharmDr.).

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Po roce 1990

Po revoluci byly novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 tzv. (fakultativní) malé doktoráty zrušeny, resp. tedy PharmDr. udělován nebyl. Po absolvování „vysokoškolského studia“ (dnes magisterský studijní program) tak začal být udělován titul magistra (Mgr.),[10] obdobně jako v jiných zemích, kde jsou podmínky pro získání doktorátu, obtížnější. „Postgraduální studium“ (dnes doktorský studijní program) pak bylo spjato s titulem doktor (Dr.).

Boloňský proces následně sjednotil evropské vysokoškolské vzdělávání. Pro nesouhlas se stavem, kdy nebyly udělovány tzv. (fakultativní) malé doktoráty, byl od přijetí nového vysokoškolského zákona v roce 1998, titul „doktor farmacie“ (PharmDr.) znovu udělován, a to po dodatečné a zpoplatněné rigorózní zkoušce – jeho udělení tak nepředchází žádné další formální studium. Tento stav, kdy se uděluje jak PharmDr. (doktor farmacie), tak Mgr. (magistr), přičemž oba označují de facto stejnou kvalifikaci (magisterskou úroveň, 7 v ISCED, master's degree), však bývá předmětem kritiky.[11]

Vyšší kvalifikaci (8 v ISCED, doctor's degree) vhodnou primárně pro vědeckou činnost je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v doktorském studijním programu (doktor – Ph.D.), přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o zmíněné tzv. „postgraduální studium“ a v předchozím období (od roku 1953) šlo o tzv. „vědeckou aspiranturu“ (kandidát věd – CSc.).

Reference

  1. ↑ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  2. ↑ Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009
  3. ↑ Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ § 3 odst. 2 zákona ze dne 20. července 1948, č. 190/1948 Sb., o lékárnickém studiu.
  5. ↑ § 2 odst. 2 vyhlášky ministerstva školství a kultury ze dne 27. dubna 1966, č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.
  6. ↑ Nařízení ze dne 15. dubna 1872, č. 57/1872 ř. z., kterýmž se vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských (rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních, rigorosní řád fakulty lékařské, rigorosní řád fakulty filosofické), ve znění nařízení ze dne 16. března 1899, č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty, a ve znění nařízení ze dne 21. prosince 1899, č. 271/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro lékařské fakulty. Nařízení ze dne 8. dubna 1903, č. 97/1903 ř. z., jímž se vydávají nová ustanovení pro theologické fakulty.
  7. ↑ Nařízení ze dne 16. prosince 1889, č. 200/1889 ř. z., jímž se vydává nový studijní a zkušební řád farmaceutický
  8. ↑ § 21 a 30 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách. Dostupné online. § 17 odst. 3 a § 20 vládního nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol. Dostupné online. Vyhláška ministra vysokých škol č. 248/1953 Ú.l., o označení absolventů vysokých škol. Dostupné online. (Později vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol. Dostupné online.)
  9. ↑ Vyhláška ministra vysokých škol č. 248/1953 Ú.l., o označení absolventů vysokých škol. Dostupné online. Později vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol. Dostupné online.
  10. ↑ § 18–25 a § 44 bod 3. a 4. zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  11. ↑ KVAČKOVÁ, Radka. RNDr., PhDr., MVDr... Česko v zajetí titulů. Není doktor jako doktor. idové noviny (Lidovky.cz) [online]. 2014-06-12. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo PharmDr. ve Wikislovníku
  • Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové
  • Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity v Brně